technologie

NASA vyvíjí revoluční systém HPSC pro budoucí vesmírné mise, který bude mít 100krát vyšší výpočetní výkon než současné procesory. Tento systém na čipu je navržen tak, aby byl odolný vůči radiaci a extrémním teplotám ve vesmíru. Testování probíhá v Jet Propulsion Laboratory, kde jsou simulovány podmínky, které čipy běžně čekají při cestách do vesmíru. HPSC zvládne analyzovat data rychleji a efektivněji, což je klíčové pro mise na Měsíc a Mars, kde je komunikace se Zemí zpožděná. Procesor umožní autonomní rozhodování bez přímého lidského dozoru.

Vědci v Jižní Koreji vyvinuli experimentální kontaktní čočky, které mohou vysílat elektrické signály do mozkových oblastí spojených s náladou. Ve studii na myších tato technologie zlepšila chování podobné depresi. Přestože je výzkum v počáteční fázi a zaměřuje se na myši, nabízí zajímavé možnosti pro budoucí léčbu depresí u lidí. Technologie využívá temporální interference a cílí na specifické mozkové oblasti regulující náladu. Nicméně, mnoho technických a vědeckých výzev je třeba ještě překonat, aby se tento přístup stal praktickým a bezpečným pro lidské použití.

Vědci oficiálně přejmenovali hormonální poruchu PCOS na polyendokrinní metabolický ovariální syndrom (PMOS), aby lépe odrážel jeho komplexnost. Archeologové objevili základy umělého ostrova v Skotsku staré přes 5 000 let. Byla nalezena vzácná krystalická forma vytvořená při prvním jaderném testu v roce 1945. Dále studie ukazuje, že stárnutí očí může indikovat riziko osteoporózy. NASA testovala nové rotory pro Marsovský vrtulník, které při testech překonaly zvukovou bariéru. Studie také zkoumá spojení mezi užíváním marihuany a depresí, přičemž hledá možné společné rizikové faktory.

Helikoptérní rotory vyvíjené pro Mars v rámci projektu SkyFall překonaly při testování zvukovou bariéru, dosáhly rychlosti Mach 1.08. To umožní větší zatížení a lepší výkon než u předchozího modelu Ingenuity. Původní mise Ingenuity prokázala možnost rotorem poháněného letu na Marsu, což informuje konstrukci budoucích helikoptér. Atmosféra na Marsu je výrazně tenčí než na Zemi, což mění dynamiku létání. Helikoptéry plánované na rok 2028 pomohou při mapování a hledání míst k přistání lidí.

Vědci vyvinuli umělé krevní sraženiny, které se formují rychleji a vydrží déle než přirozené. Tyto sraženiny, známé jako EBCs, mohou v budoucnu sloužit jako pohotové záplaty při operacích a nehodách. Výzkum z USA a Kanady ukázal, že EBCs pomáhají překonat slabiny přirozených sraženin, které jsou pomalé a křehké. Pomocí chemických reakcí byly červené krvinky přeměněny na pevnější materiál, což posílilo strukturu sraženin. Experimenty v laboratoři a na potkanech ukázaly, že EBCs jsou odolnější a lepivější než přírodní sraženiny bez vyvolání imunitní reakce. Tento výzkum může mít velký přínos pro zdravotnickou péči a urychlit hojení ran.

Chytré hodinky a fitness trackery mohou poskytovat nepřesné údaje o zdravotních metrikách. Například spalování kalorií může být nesprávně odhadnuto o více než 20 %, což ovlivňuje dietní rozhodnutí. Také měření kroků, srdečního tepu a spánkových fází mohou obsahovat chyby, což může ovlivnit tréninkové plány. Hodinky často nadhodnocují nebo podhodnocují VO₂max, což neodráží skutečnou fyzickou kondici. Přestože tyto údaje mohou být užitečné pro sledování dlouhodobých trendů, doporučuje se také vnímat vlastní pocit a výkonnost.

Vědci z Varšavské univerzity dokázali zachytit infračervené paprsky v mřížce z atomů tlusté jen 42 nanometrů, což je významný pokrok pro optickou elektroniku. Klíčem k úspěchu je použití ultratenké struktury z molybdenit diselenidu, který má vysoký index lomu. Tento objev otevírá nové možnosti pro vývoj plochých a kompaktních zařízení na kontrolu světla. Ačkoli je proces výroby náročný, vědci věří v rozvoj techniky a její aplikaci v budoucích optických počítačích. Je třeba dalšího výzkumu, ale možnosti tohoto materiálu jsou slibné pro rychlejší a menší elektroniku.

Elektronika se tradičně potýká s problémem vysokých teplot, nicméně výzkumný tým z University of Southern California vyvinul paměťové zařízení, které funguje i při 700 °C. Tato teplota převyšuje podmínky na povrchu Venuše, kde dosud žádná sonda dlouho nevydržela. Klíčovým prvkem je grafen, který zabraňuje degradaci komponentů za vysokých teplot. Tento objev by mohl významně posunout možnosti využití elektroniky v extrémních prostředích, například při vesmírných misích nebo v jaderné energetice.

Šifrování dat bylo dosud považováno za velmi bezpečné, ale nedávné pokroky v kvantových počítačích mohou změnit situaci. Firmy jako Google a IBM pracují na vývoji výkonnějších kvantových počítačů, které by mohly zlomit současné šifrovací metody. Kvantové algoritmy ukázaly, že je možné zlomit šifrování s menším počtem kvantových bitů, než se dříve předpokládalo. To urychlilo snahy o přechod na post-kvantové kryptografické systémy, které by měly být bezpečnější. Očekává se, že tento přechod bude dokončen okolo roku 2030 až 2035.

Nová analýza naznačuje, že megastruktury kolem hvězd, určené k využití energie nebo změně oběžných drah, by mohly být fyzicky proveditelné. Tyto konstrukce by mohly zůstat stabilní po velmi dlouhou dobu a mohly by produkovat technosignatury detekovatelné astronomy. Colin McInnes z univerzity v Glasgow podrobně popisuje matematiku těchto konceptů, jako jsou hvězdné motory a Dysonovy bubliny. I když jsou tyto projekty spekulativní, nabízejí náhledy na možné signály vyspělých civilizací. Výzkum byl publikován v měsíčníku Královské astronomické společnosti.