technologie

Vědci vyvinuli novou technologii solárních článků, která dosahuje úžasného 130% kvantového zisku. Tato metoda využívá proces singlet fission, který umožňuje rozdělení energie z jednoho fotonu na dvě excitonová stavy, čímž se zvyšuje účinnost. Kombinace tetracenu a molybdenu umožnila významný pokrok, přičemž molybden zachytává rozdělené excitony a zvyšuje efektivitu přeměny světla na elektrickou energii. Přestože se jedná o experimentální testy v laboratoři, výsledky naznačují potenciál pro solární panely s vyšší účinností. Dalším krokem je přenést tuto technologii z laboratorního řešení do pevné formy vhodné pro praktické využití v solárních panelech.

Tým vědců z MIT vyvinul prototyp senzoru PlasmoSniff, který by mohl detekovat zápal plic a jiné plicní nemoci z dechu pacienta. Senzor pracuje na principu analýzy nanopartriklí vdechovaných pacientem, které se po exhalaci vážou na biomarkery nemocí. Prototyp zatím fungoval pouze při testování na myších, ale vědci doufají v jeho použití v budoucích klinických praktikách. PlasmoSniff využívá Ramanovu spektroskopii a nanotechnologie, což mu umožňuje identifikovat specifické molekuly mezi četnými organickými sloučeninami ve vydechovaném vzduchu. Potenciální použití senzoru se rozšiřuje i na jiné oblasti mimo medicínu, včetně detekce průmyslových chemikálií.

Fyzici poprvé pozorovali 'díry' ve světle, které se pohybují rychleji než samotné světlo. Tyto jevy, známé jako optické víry, nezlomí teorii relativity, protože nenesou hmotu ani energii. Jsou výsledkem geometrie vlnového vzoru, nikoli fyzického pohybu. Objev je důležitý pro technologii, umožňuje mapovat pohyb na nanoskopické úrovni. Experiment použil hexagonální boron nitrid a elektronovou mikroskopii, což umožnilo sledovat víry v reálném čase a jejich rychlosti dosáhnout nadsvětelných hodnot.

Vědci vytvořili digitální dvojníky srdcí pacientů, které pomohly lépe léčit ventrikulární tachykardii, obtížně léčitelnou arytmii. Studie Johns Hopkins University ukázala, že tato technologie může zlepšit péči. V rámci klinické studie byl digitální dvojník použit u deseti pacientů, což vedlo k lepším výsledkům než běžné metody. Technologie využívá pokročilé MRI skeny pro predikci reakcí orgánů na různé léčby. Nyní se plánuje větší studie, která by potvrdila efektivitu této inovace.

Japonští vědci zjistili, že klonování myší má své hranice – po 58 generacích se začaly projevovat genetické mutace. Australští výzkumníci objevili, že spermie mají potíže najít cestu k vajíčku v mikrogravitaci, což může ovlivnit budoucí cesty do vesmíru. Studie také naznačuje, že vývoj člověka ovlivňuje více kultura a technologie než přírodní prostředí. CERN poprvé úspěšně přepravil antimetrii na nákladním vozidle, což představuje významný krok v oblasti fyziky. V rámci klinického testu nový lék na rakovinu prostaty ukázal schopnost zmenšovat nádory a snižovat hladiny PSA.

Lidská evoluce může podstupovat významnou změnu, kdy kulturní faktory převažují nad přírodními vlivy. Vědci zdůrazňují, že technologie a sociální struktury formují evoluci spíše než genetické adaptace. Často rychle řeší biologické výzvy, což snižuje tlak na přirozený výběr. Výzkumníci Tim Waring a Zachary Wood tvrdí, že kulturní evoluce mění lidské vlastnosti rychleji než genetická. Přestože to nemusí vést k novým genetickým adaptacím, mění se způsoby přežití, jako třeba při porodech či při ochraně před nemocemi. Tento posun by mohl mít dlouhodobé důsledky pro naši evoluční dráhu.

Kvantové baterie slibují revoluci díky využití kvantové fyziky, což by mohlo umožnit téměř okamžité nabíjení zařízení. Prototyp kvantové baterie ukazuje, že při kolektivním nabíjení se doba nabíjení dramaticky zkracuje. První funkční prototypy byly vyvinuty CSIRO ve spolupráci s dalšími institucemi. Přestože současná kapacita baterií je stále nízká, představují potenciální řešení pro kvantové počítače. Výzkum se zaměřuje na zvýšení kapacity a prodloužení doby uchování energie.

Vědci objevili způsob, jak přeměnit odpad z burských oříšků na uhlíkové materiály podobné grafenu. Tento proces využívá lignin přítomný v oříškových skořápkách a metodu nazývanou rychlé jouleovo zahřívání. Výzkum ukázal, že tento přístup je levnější a ekologičtější než tradiční metody syntézy grafenu. Výsledek je vysoce kvalitní grafen, který může výrazně zlepšit moderní technologie a zároveň využít jiný organický odpad pro podobné účely.

Vědci v Číně vyvinuli extrémně přesné hodiny, které by mohly vést ke změně definice sekundy. Tzv. strontiové optické hodiny měří sekundy s přesností na 19 desetinných míst. Díky tomu by za 30 miliard let byly pozadu jen o jednu sekundu. Tento pokrok by mohl pomoci ve vědeckých oblastech, jako jsou hledání temné hmoty nebo měření gravitačního pole Země. Redefinice sekundy vyžaduje, aby několik optických hodin s odpovídající přesností fungovalo na různých institucích.

Společnost StorageReview dosáhla světového rekordu v kalkulaci matematické konstanty π, vypočítala ji na 314 bilionů desetinných míst. Tým použil server Dell PowerEdge R7725 s procesory AMD EPYC a 40 NVMe disky, běh trval 110 dní. Tento výkon výrazně překonal předchozí rekordy z hlediska výkonnosti, spotřeby energie a spolehlivosti. Výpočty probíhaly na jednom serveru, zatímco dřívější pokusy spoléhaly na velké výpočetní clustery. Rekord demonstroval důležitost efektivity a řízení datového toku při takovém výpočtu.