mozek

Vědecké studie ukázaly, že stovky genů se v mužském a ženském mozku chovají odlišně. Tyto genové rozdíly mohou mít vliv na vývoj mozku a jsou patrné již v raných fázích vývoje. Některé geny jsou spojeny s pohlavně rozdílnými mozkovými poruchami, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Překvapivě většina genových odchylek není na pohlavních chromozomech, ale na běžných. Výzkum také naznačuje, že tyto rozdíly mají kořeny v evolučním vývoji společném předchůdci savců či obratlovců.

Nová studie z MIT naznačuje, že krátké období zasnění může být způsobem, jak mozek dohání údržbu, která obvykle probíhá během spánku. Výzkumníci měřili mozkovou aktivitu pomocí EEG a fMRI a zjistili, že během těchto okamžiků dochází k vlně mozkomíšního moku, podobné té, která nastává během hlubokého spánku. Stav zasnění se vyskytoval zejména u nevyspaných jedinců, což naznačuje pokus mozku nahradit spánkový deficit. Studie také poukazuje na souvislost mezi sníženou pozorností a vyšším průtokem mozkomíšního moku.

Studie mezinárodního týmu vědců zjistila, že kreativní aktivity mohou zpomalovat stárnutí mozku. Tango, výtvarné umění, hudba nebo třeba hraní videoher mají pozitivní vliv na „mozkový čas“ řízený umělou inteligencí. Výsledky ukázaly, že kreativní jedinci mají mozek o několik let biologicky mladší než jejich skutečný věk. Tato zjištění mohou předefinovat význam kreativity v kontextu veřejného zdraví a vzdělávání. Kreativita tedy působí nejen kulturně, ale i biologicky příznivě na mozek.

Kim Kardashian oznámila, že má mozkové aneuryzma, což je rozšíření tepny v mozku, které může mít vážné následky, pokud by prasklo. Zatím nejsou k dispozici podrobnosti o velikosti nebo umístění jejího aneuryzmatu. U žen je vyšší riziko vzniku této poruchy, které se zvyšuje po menopauze kvůli snížení hladin estrogenu. Mezi další rizikové faktory patří rodinná historie aneuryzmat, kouření a vysoký krevní tlak. Neléčené aneuryzma může způsobit nenadálé příznaky jako silné bolesti hlavy a nevolnost a v případě prasknutí vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Superageři si zachovávají bystrou mysl i ve věku 80 let a více, přičemž překonávají běžné kognitivní úbytky spojené se stárnutím. Výzkum ukázal, že mozky těchto jedinců mají odolnost vůči proteinovým shlukům spojeným s Alzheimerovou chorobou a vyšší koncentraci specifických neuronů. Tyto neurologické rozdíly jim umožňují uchovávat paměť v mnohem lepší kondici než většina populace. Ačkoliv superageři nemusejí žít zdravě, jejich výjimečné schopnosti mohou mít biologický základ. Identifikace těchto rozdílů otevírá dveře k novým intervencím pro zachování zdraví mozku ve stáří.

Mozek vyhodnocuje různé vlastnosti potravin během několika setin sekundy po jejich zobrazení, což může ovlivnit naše rozhodování dříve, než si to uvědomíme. Studie zjistila, že aspekty týkající se zdraví jsou zpracovávány rychleji než chutnost, což může překvapit. Použité technologie, jako je elektroencefalografie a strojové učení, umožňují sledovat rozdílné reakce mozku na různé potraviny. Závěry naznačují, že i vizuální podněty mají zásadní vliv na naše volby potravin. Výzkum by mohl být rozšířen na další smysly, aby se zjistilo, jak rychle mozek reaguje na celistvý zážitek z jídla.

Nová studie zjistila, že mozky mužů se zmenšují rychleji než mozky žen s přibývajícím věkem. Výzkum zahrnující více než 12 000 mozkových skenů ukázal systematické rozdíly v úbytku neurologické tkáně mezi pohlavími. Zatímco ženy jsou dvakrát častěji diagnostikovány s Alzheimerovou chorobou, jejich mozky ztrácejí šedou a bílou hmotu pomaleji než mužské. Studie také našla rozdíly v celkovém objemu mozku a tloušťce kůry mezi pohlavími. Výsledky naznačují, že biologické rozdíly mají vliv na stárnutí mozku, ale vyžadují další výzkum. Otázka, jak tyto změny ovlivňují kognitivní funkce, zůstává nezodpovězena.

Udržení mentální svěžesti s věkem je možné díky návykům podporujícím kognitivní zdraví. Klíčem je rozvoj kognitivní rezervy, tedy schopnosti mozku odolávat stárnutí či nemocem. Důležitou roli hrají vzdělání, aktivní životní styl a stimulující aktivity, jako jsou hry nebo učení hudby. Výzkumy dokládají, že kognitivní rezerva není pevně daná a může být posílena v průběhu života. Kombinace tréninku paměti a zábavných aktivit pomáhá udržet mozek fit i ve stáří.

Podle nové studie publikované v časopise Intelligence dosahuje celková psychologická funkce vrcholu mezi 55 a 60 lety. Tyto roky mohou být optimální pro složité řešení problémů a vedení, zatímco fyzické schopnosti a rychlé intelektuální dovednosti začínají klesat již od středních dvacátých let. Studie zkoumala 16 psychologických dimenzí, včetně základních kognitivních schopností a osobnostních rysů, například emocionální stability, která vrcholí kolem 75 let. Zjištění naznačují, že mnozí dosahují významných úspěchů ve středním věku, a nabádají k přehodnocení stereotypů o poklesu schopností s věkem.

Nový výzkum odhalil, že změny ve tvaru mozku mohou souviset s poklesem kognitivních funkcí jako paměť a uvažování. Výzkumníci z UC Irvine a University of La Laguna zjistili, že tvar mozku může naznačovat časná stádia demence. Studie sledovala změny mozku pomocí MRI snímků u více než 2600 osob. Ukázalo se, že různé oblasti mozku se stářím různě mění, což může mít vliv na kognitivní schopnosti. Zjištění nabízí nový pohled na mechanismy Alzheimerovy choroby a možnosti její včasné detekce.