vesmírný výzkum

NASA zvažuje využití měsíčních jeskyní a lávových tunelů jako možných bezpečných míst pro budoucí dlouhodobé mise astronautů. Navrhovaná mise GIMLI se zaměří na otvor Marius Hills Pit, který může vést do podzemního systému vzniklého při dávné sopečné činnosti. Přístroje na landeru a roveru mají využít pozemní radar, seismická měření, gravimetr i kamery k průzkumu podloží a stěn otvoru. Projekt vede Planetary Science Institute ve spolupráci s norskou kosmickou agenturou, firmou Honeybee Robotics a programy NASA. I kdyby se rozsáhlý tunel nepotvrdil, data mohou objasnit vznik útvaru i sopečnou historii Měsíce.

Vozítko Curiosity objevilo při průjezdu údolím Valle Grande v kráteru Gale drobné, široké a mělké jamky v povrchu hornin. Jedna z nich má průměr zhruba jeden centimetr a jejich původ zatím vědci nedokážou vysvětlit. Nejde zřejmě o běžné dutiny po zvětralých oblázcích či minerálních uzlech, protože v okolí nejsou patrné jejich pozůstatky. NASA pořídila detailní snímky kamerou MAHLI a stereoskopická data, z nichž lze vytvářet trojrozměrné modely tvaru a hloubky jamek. Curiosity současně zkoumá sulfátové vrstvy na úbočí hory Mount Sharp, které mohou zachycovat proměnu dávného vlhčího Marsu v dnešní suchou planetu.

Výzkumníci z Texas A&M University testují nafukovací sférický robot RoboBall určený k průzkumu hlubokých a trvale zastíněných měsíčních kráterů, například Shackletonova kráteru u jižního pólu. Robot se pohybuje posouváním vnitřního kyvadla, které mění jeho těžiště; díky kulovému tvaru se nemůže převrátit a chrání citlivé součásti před prachem, kameny i teplotními extrémy. Při zkouškách v texaském lomu zvládl svahy, měkký terén i malé překážky, přičemž vylepšená verze dokáže vyjet svah o sklonu 20 stupňů. Koncepce počítá s tím, že robot odebere vzorky a malou raketou je vystřelí zpět k vozítku na okraji kráteru. Zařízení zatím není připraveno pro skutečný let na Měsíc, protože vyžaduje odolnější materiály, kosmickou elektroniku a autonomnější řízení.

Nová souhrnná analýza více než dvacet let starých měření roveru Spirit odhalila v půdě kráteru Gusev stopy minerálů spojovaných s kapalnou vodou. Vědec Paolo de Souza spojil údaje z 32 nenarušených míst a identifikoval zejména krystalický hematit a pozměněný magnetit, které jednotlivá měření zachycovala jen v malém množství. Jejich rozšíření naznačuje, že významné oblasti Marsu mohly být v minulosti pokryty vodou a planeta byla teplejší i vlhčí. Minerály se nacházejí v prachových vrstvách, jež se mohly po miliony let šířit po planetě vlivem větru, změn teplot a bouří. Podobný postup má být použit také pro data roveru Opportunity z oblasti Meridiani Planum.