vesmír

Teorie panspermie, že život se může šířit mezi planetami, má nový vědecký podklad. Výzkum extremofilů ukázal, že některé mikroorganismy mohou přežít extrémní podmínky spojené s házením kamenů z Marsu. Významný je zde mikroorganismus Deinococcus radiodurans, který vydržel tlak až 3 GPa. Tento objev má důsledky pro pochopení šíření života ve vesmíru a upozorňuje na potřebu opatrnosti při vysílání sond na jiné planety.

Tardigrady, známé svými výjimečnými schopnostmi přežití, čelily výzvě v simulované marsovské půdě, kde přežily jen krátce. Výzkum ukázal, že po opláchnutí této půdy vodou se jejich šance na přežití významně zvýšily. Tento nález je povzbudivý pro budoucí zemědělské snahy na Marsu, kde by tardigrady mohly pomoci při regulaci mikrobiálních společenství. Příčinou nepříznivých podmínek byly pravděpodobně škodlivé látky, které se ve vodě rozpouštějí. Vědci budou pokračovat v identifikaci těchto látek, aby lépe porozuměli ochraně před kontaminací vesmíru.

Nová studie odhalila, že vesmírný odpad vracející se na Zemi způsobuje znečištění kovem v horní atmosféře. Vědci sledovali lithium, které se objevilo při návratu stupně SpaceX Falcon 9. Tento objev potvrzuje, že vesmírné odpadky zanechávají chemické stopy v naší atmosféře. S pokračujícím nárůstem satelitních startů je potřeba tento problém řešit. Znečištění může mít dopad na ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před UV zářením, a násobí se riziko pro komunikační systémy i počasí. Vyvstává nutnost vytvoření mezinárodního regulačního rámce pro sledování a řešení tohoto environmentálního problému.

NASA musí odložit plánovaný start své obří rakety na Měsíc kvůli poruše v systému helia. Po úspěšném testu tankování a řešení úniku vodíku se objevil další problém s tokem helia k horní části rakety. Helium je klíčové pro čištění motorů a stlačování palivových nádrží. Raketa se nyní vrací do hangáru pro opravy, aby byl zachován plánovaný dubnový start. Čtyři astronauti, tři Američané a jeden Kanaďan, čekají na misi Artemis II v Houstonu.

Bezprostředně po Velkém třesku byl vesmír plný extrémně husté a žhavé plazmy, nazývané kvark-gluonové plazma (QGP). Vědci z MIT a CERN pomocí těžkoiontových srážek simulovali tuto fázi a zjistili, že se QGP chová jako tekutina, která víří a stříká. Při experimentech využili částicové srážky v LHC ke sledování pohybů kvarků v této plazmě. Analýza ukázala, jak kvarky předávají energii plazmě a způsobují její kapalné chování. Tento objev poskytuje nový vhled do jedné z nejzáhadnějších fází raného vesmíru.

Astronomové objevili více než 100 černých děr v hvězdokupě Palomar 5, nacházející se asi 80 000 světelných let daleko. Tato hvězdokupa, známá jako fosilie z raného vesmíru, má široký rozptyl hvězd a dlouhý přílivový proud. Pomocí simulací vědci zjistili, že populace černých děr způsobila unikátní konfiguraci této oblasti. Výsledky naznačují, že více než 20 % celkové hmoty hvězdokupy tvoří černé díry, což je třikrát více, než se očekávalo. V budoucnosti se Palomar 5 pravděpodobně rozpadne na přílivový proud podobně jako jiné objevené struktury.

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák překvapila vědce, když po průletu kolem Slunce dramaticky změnila směr rotace. Zpočátku se její rotace v roce 2017 zpomalila, až se zcela zastavila, a poté začala opačným směrem. Tento jev byl způsoben sublimací ledu na povrchu komety, kdy vznikající plyn vytváří tlak, který mění její rotaci. Takto rychlá změna však byla u komet dosud nevídaná. Vědci předpokládají, že by tento proces mohl vést k rozpadu komety v příštích desetiletích, pokud jev bude pokračovat.

NASA se pokusila znovu naplnit svou obří Měsíční raketu poté, co úniky zpozdily první zkušební odpočet. Při druhém pokusu bylo napumpováno více než 700 000 galonů superchladného paliva bez zaznamenaných úniků. Premiérový let Artemis II, plánovaný nejdříve na březen, bude zahrnovat čtyřčlennou posádku, která se vydá na Měsíc po více než půl století. Řešení problémů s úniky vodíku a bezpečnostní obavy jsou pro NASA klíčové. Mise Artemis II bude první od doby Apollo 17, navzdory tomu, že posádka nebude přistávat ani obíhat kolem Měsíce.

Saturnův měsíc Enceladus, ač malý, má značný elektromagnetický vliv, sahající přes 500 000 kilometrů. Tento jev byl zkoumán týmem mezinárodních vědců pomocí dat z mise Cassini. Vědci zjistili, že gejzíry vody z měsíce vytvářejí plazmu, která generuje Alfvénovy vlny, projevující se jako komplexní elektomagnetická síť. Tato síť překvapivě propojuje Enceladus se Saturnovými póly. Zjištění má důsledky pro pochopení podobných jevů u jiných měsíců, například Jupiterových, a plánované mise mohou tuto interakci detailněji prozkoumat.

NASA znovu zahájila odpočet pro svůj první měsíční let s astronauty po desetiletích, když opravila úniky vodíku, které posunuly start na březen. První test plnění pohonných hmot byl přerušen kvůli stejným únikům, které ovlivnily i první let programu Artemis před třemi lety. Raketa SLS by mohla odstartovat nejdříve 6. března, ale před stanovením data musí být test úspěšný a bez úniků. Posádka Artemis II bude sledovat klíčovou zkoušku z povzdálí, kdy mise o délce téměř deseti dní vlakem otestuje podporu života a další systémy kapsle kolem Měsíce.