ryby

Vědci zjistili, jak ryba Amazonka molly, která žije v Mexiku a Texasu, dokáže reprodukovat samičí klony. Tato ryba se rozmnožuje procesem zvaným gynogeneze, kdy potřebuje spermii pro stimulaci vývoje vajíčka, ale genetický materiál samce není přenesen na potomky. Díky genetické konverzi rybie odstraňují škodlivé mutace a zachovávají užitečné. Reprodukce bez sexuálního promíchání činí populaci zranitelnou, ale Amazonka molly přežívá už přes 100 000 let. Tento model reprodukce je vzácný mezi obratlovci, ale ukazuje se i u jiných druhů jako jsou některé ještěrky či hadi.

Nová studie odhalila, že ryby přísavnice remory se mohou schovávat v kloakách rejnoků manta. Tato chování bylo pozorováno v Maledivách, Mozambiku a na Floridě. Vědci se domnívají, že remory mohou do kloak lézt jako reakci na vnímanou hrozbu. Přítomnost remor v kloakách může překážet při rozmnožování, porodu nebo vyprazdňování rejnoků. Objev zpochybňuje dříve považovaný vzájemně prospěšný vztah mezi oběma druhy.

Počet migrujících sladkovodních ryb prudce klesá a hrozí kolaps, varuje nová zpráva OSN. Ryby čelí hrozbám jako ničení stanovišť, nadměrný rybolov a znečištění vod. Nejohroženějšími druhy jsou obří mekonský sumec, evropský úhoř a různé druhy jeseterů. Podle WWF poklesl počet těchto ryb od roku 1970 o 81 %. Zpráva vyzývá k mezinárodní spolupráci na ochraně rybích migračních cest. Ochrana musí být prioritou zejména v řekách Amazonka, Dunaj a Mekong.

Malá ryba druhu čistič korálový ukázala pozoruhodnou úroveň inteligence v experimentech se zrcadlem, a to nejen díky schopnosti se rozpoznat, ale také zkoumáním vlastností zrcadla pomocí kousku jídla. Tento test, dříve považovaný za důkaz sebeuvědomění u lidoopů, sloni či delfínů, ryba nyní absolvovala díky vylepšenému experimentálnímu postupu vědců z Japonska a Švýcarska. Ryby byly označeny před zrcadlem a rychle reagovaly na změnu, což naznačuje sebeuvědomění. Výsledky naznačují, že sebeuvědomění by mohlo být rozšířeno mezi více druhy obratlovců, než se dříve myslelo.

Nový výzkum naznačuje, že evoluce lidských prstů může mít spojitost s otvory ryb. Před 380 miliony lety DNA přepínač, kontrolující vývoj prstů, začal s regulací tvorby kloak ryb. Tetrapodi, kteří se vyvinuli z vodních předchůdců, možná využili tento mechanismus pro vývoj prstů. Studie porovnávala genom ryb a myší a ukázala, že chybějící DNA regulace může ovlivnit tvorbu prstů a kloak. Tato zjištění byla publikována v časopise Nature.