zdraví

Studie naznačuje, že vysoký krevní tlak může přispívat k rychlejšímu poškozování kloubní chrupavky, zejména u stárnoucích či již poraněných kloubů. Výzkumníci spojili tento jev s hormonem vazopresinem a receptorem AVPR1A, který se v chrupavce více objevuje s věkem nebo po úrazu. Analýza dat více než 36 tisíc lidí ukázala vyšší výskyt osteoartrózy u osob s hypertenzí, výrazněji u žen a při závažnějším postižení kolen. Pokusy na myších potvrdily větší úbytek chrupavky při kombinaci vysokého tlaku a poškození kloubu, zatímco zdravé klouby samotný tlak nepoškodil. Blokování receptoru AVPR1A poškození chrupavky zmírnilo, což z něj činí možný cíl budoucí léčby; výsledky však bude nutné ověřit dlouhodobými studiemi u lidí.

Analýza rozsáhlé randomizované studie s více než 13 500 seniory z Austrálie a USA naznačuje, že nízké denní dávky aspirinu mohou snižovat riziko demence u lidí s určitým genetickým profilem spojeným s vyšším počtem krevních destiček. V pětině účastníků s nejvyšším takovým genetickým skóre bylo riziko demence při užívání aspirinu asi o 70 procent nižší než u placeba. Přínos se neprojevil u ostatních účastníků ani nebyl vázán na běžné genetické rizikové faktory Alzheimerovy choroby. Aspirin však přibližně zdvojnásobil výskyt závažného krvácení. Autoři proto varují, aby lidé nezačínali aspirin užívat kvůli prevenci demence bez konzultace s lékařem; výsledky je nutné potvrdit v dalších cílených studiích.

Studie zveřejněná v časopise Science Advances naznačuje, že přítomnost blízkého člověka při jídle může zmírnit vzestup hladiny cukru v krvi po sacharidovém pokrmu a urychlit návrat k běžným hodnotám. Výzkumníci sledovali 108 účastníků po konzumaci bílého pečiva o samotě i ve společnosti. Další pokusy ukázaly, že společnost partnera či blízké osoby může zlepšit také regulaci tělesné teploty při chladu a tlumit stresovou reakci, a to i bez fyzického kontaktu. Autoři výsledky spojují s konceptem sociální fyziologie, podle něhož lidské tělo nefunguje zcela izolovaně. Dlouhodobý význam těchto účinků zatím není jistý, avšak osamělost je v populačních studiích spojována s horším zdravím.

Přehled dosavadních studií naznačuje, že léky napodobující hormon GLP-1, včetně semaglutidu známého z přípravku Ozempic, mohou některým lidem s poruchou užívání alkoholu pomoci snížit množství vypitého alkoholu a počet dnů s nadměrným pitím. Nejpřesvědčivější výsledky přinesla studie u lidí s obezitou, kteří vedle psychoterapie dostávali semaglutid. Účinek na samotnou touhu po alkoholu je však méně jednotný: některé výzkumy jej zaznamenaly, jiné nikoli. Není také jasné, zda výsledky souvisejí s hmotností či úbytkem váhy a jaký je přesný mechanismus působení. Léky mohou vyvolávat nevolnost a další zažívací potíže, proto jsou nutné větší a delší studie i srovnání se zavedenou léčbou závislosti na alkoholu.

Výzkum na myších ukázal, že omega-3 mastná kyselina EPA, běžně obsažená v doplňcích s rybím olejem, může po mírném poranění hlavy zhoršovat prostorovou paměť a učení. Podle autorů by EPA mohla narušovat obnovu mozkových cév změnou metabolismu buněk, což bylo spojeno i s hromaděním bílkoviny tau. Jiná omega-3 kyselina DHA v následných pokusech na lidských buňkách mozkových cév obdobný účinek nevykázala. Analýza tkání lidí s chronickou traumatickou encefalopatií odhalila podobné metabolické a cévní poruchy, nejde však o důkaz, že doplňky tyto potíže způsobují. Autoři zdůrazňují, že výsledky pocházejí hlavně ze zvířecích a buněčných modelů a vyžadují ověření v klinických studiích.

Analýza stravovacích návyků 371 tisíc Američanů zjistila souvislost mezi častější konzumací celého ovoce a příznivějšími ukazateli kardiovaskulárního zdraví. Nižší příjem celého ovoce byl po zohlednění dalších faktorů spojován s vysokým tlakem, cholesterolem, ischemickou chorobou srdeční i infarktem. U stoprocentních ovocných džusů se obdobný jasný vzorec nepotvrdil. Možným vysvětlením je vláknina zachovaná v celém ovoci a rozdíly v obsahu rostlinných látek, například polyfenolů. Studie je observační a jednorázová, takže nedokazuje příčinný vztah, podporuje však doporučení upřednostňovat celé ovoce před džusem.

Rozsáhlá studie mezi více než 833 tisíci lidmi ve věku nad 50 let zjistila souvislost mezi poruchami hlasu a pozdějším rizikem kognitivních potíží či demence. Lidé s poruchou hlasu bez ztráty sluchu měli oproti srovnávací skupině o 58 % vyšší riziko, při současné poruše sluchu se riziko více než zdvojnásobilo. Po zahrnutí všech lidí s hlasovými obtížemi činilo zvýšení rizika 29 %, podobně jako u samotné ztráty sluchu. Výzkum neprokazuje, že hlasové potíže demenci způsobují, mohou však být časným varovným ukazatelem. Autoři předpokládají, že roli může hrát omezení komunikace, společenských kontaktů a mentální stimulace.

Předběžná studie naznačuje, že užívání glukosaminu může u lidí s mírnou kognitivní poruchou souviset s o 25 procent vyšší pravděpodobností přechodu k demenci. Analýza zdravotních záznamů také spojila tento doplněk s vyšší pětiletou úmrtností u pacientů s Alzheimerovou chorobou a příbuznými demencemi. Výsledky neprokazují příčinný vztah a budou vyžadovat potvrzení v kontrolovaných klinických studiích. Výzkumníci upozorňují na možnou roli nadměrného přidávání cukerných struktur k bílkovinám v mozku. U myší s příznaky podobnými Alzheimerově chorobě glukosamin zhoršil poruchy paměti, zatímco u zdravých zvířat se účinek neprojevil.

Studie sledující 2 603 žen až 18 let zjistila souvislost mezi nižším věkem při menopauze a rychlejším zhoršováním některých kognitivních funkcí i dřívějším nástupem Alzheimerovy nemoci. Nejvýraznější vztah se objevil u přirozené menopauzy: menopauza o pět let dříve byla spojena zhruba s o 15 % větším objemem změn bílé hmoty mozku během následující dekády. Tyto změny mohou ukazovat na poškození drobných mozkových cév. Výzkum neprokazuje, že dřívější menopauza tyto potíže způsobuje; může být také ukazatelem celkově rychlejšího stárnutí. Autoři navrhují, aby se věk menopauzy dále zkoumal jako možný ukazatel budoucího rizika demence.

Naomi Whiteheadová, nejstarší známá obyvatelka USA a druhý nejstarší člověk světa, oslavila 116. narozeniny. Nová analýza skandinávských studií dvojčat naznačuje, že genetika může vysvětlovat až polovinu rozdílů v délce života, zejména pokud se nezapočítají úmrtí následkem nehod, násilí či infekcí. Význam genů podle vědců roste ve velmi vysokém věku, přesto nemohou spolehlivě předpovědět osud jednotlivce. Studie stoletých lidí poukazují na souvislost dlouhověkosti s ochranou před Alzheimerovou chorobou, nižším zánětem a lepším zdravím srdce. Roli však nadále hraje i životní styl, pohyb, společenské vazby, strava a vyhýbání se kouření či alkoholu.