věda

Podle nedávné studie může extrakt z kakaových bobů pomoci snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění redukcí věkem podmíněného zánětu. Výzkum zahrnoval 598 zdravých dospělých ve věku 60 a více let, kteří užívali buď 500 mg extraktu z kakaa, nebo placebo po dobu dvou let. Výsledky ukázaly, že užívání extraktu výrazně zpomalilo nárůst hsCRP, biomarkeru pro systémový zánět a riziko kardiovaskulárních chorob. Největší efekt byl zaznamenán u jedinců s vysokým rizikem těchto onemocnění. Ačkoli extrakt nemůže nahradit zdravý životní styl, upozorňuje na potenciál modifikace zánětlivých procesů ve stáří.

Inženýři z Univerzity Massachusetts v Amherst vytvořili umělý neuron, který účinně komunikuje s biologickými neurony. Tento nový model spotřebovává podobné množství energie jako reálné neurony a představuje průlom v oboru. Nově vzniklá technologie využívá proteinové nanodrátky k napodobení přirozené neuronální komunikace. Vědci už delší dobu vyvíjejí syntetické mozkové buňky, ale aktuální pokrok se blíží realistickému napodobení. Díky této inovaci by mohl být obvod méně komplikovaný a zároveň spotřebovat méně energie.

Vědci z MIT potvrdili, že první zvířata na Zemi byly pravděpodobně houby, a to na základě chemických stop z neoproterozoika, před více než 541 miliony let. Tyto stopy naznačují existenci prastarých hub prostřednictvím specifických sterolů nalezených ve skalních útvarech, což naznačuje jejich biologický původ. Studie vyvrací alternativní hypotézy o původu těchto chemických indicií z jiných než biologických procesů. Výzkum simuloval fosilizaci sterolů v laboratorním prostředí a nalezl shodu s prastarými fosilními zbytky. Tento objev přináší nové porozumění evoluci a původu prvních zvířat na naší planetě.

Virtuální částice, ačkoliv samy neexistují, představují zásadní matematický nástroj pro pochopení chování subatomárních částic. Pomáhají fyzikům popsat elektromagnetismus a silné a slabé jaderné síly, což je činí nezbytnou součástí mnoha výpočtů. Přestože nejsou přímo pozorovatelné, predikují efekty s neuvěřitelnou přesností, což u některých vědců vyvolává otázku jejich skutečné existence. Také umožňují vysvětlit jevy jako Hawkingovo záření nebo Casimirův efekt. Ačkoli diskuse o jejich realitě pokračuje, jejich praktická užitečnost v moderní fyzice je nepopiratelná.

Vědci objevili, že úlomky bakterií ve střevech mohou hrát klíčovou roli v regulaci spánku. Chemikálie zvaná peptidoglykan, pocházející z buněčných stěn bakterií v trávicím systému, dokáže proniknout do centrální nervové soustavy a ovlivnit chování. Výzkumy na myších ukázaly, že hladiny peptidoglykanu se mění během dne a jeho aktivita se mění při nedostatku spánku. Výsledky naznačují, že bakterie ve střevech mohou mít vliv na spánek a naopak. Tento výzkum posiluje domněnku, že mikrobiom hraje důležitou roli v regulaci spánku, spolu s dalšími tělesnými potřebami.

Vědci z USA znovu analyzovali data z mise Pioneer, kterou NASA vyslala k Venuši v 70. letech, a zjistili, že mraky na Venuši jsou tvořeny převážně vodou. Tato voda není ve formě kapek, ale je vázána v hydratovaných materiálech, což je výrazná změna od dosavadního přesvědčení, že mraky obsahují převážně kyselinu sírovou. Podle nové studie činí voda až 62 % aerosolů v atmosféře, zatímco kyselina sírová tvoří 22 %. Tento objev má významné důsledky pro debaty o možnosti života na Venuši, jelikož výskyt vody může podporovat život, i když je prostředí velmi kyselé.

Vědci objevili molekulární proces, který může přispívat k chronickým zánětům s věkem. Klíčová role v tomto procesu spočívá v mitochondriální DNA (mtDNA), která může způsobit zánět, když je vyvržena do cytoplazmy. Nedostatek stavebních bloků DNA vede k chybám v mtDNA, což vyvolává její vylučování z mitochondrií a možný vznik zánětů. Tento jev může být klíčovým faktorem za zánětlivými a autoimunitními chorobami spojenými se stárnutím. Výzkum ukazuje, že terapie zahrnující dodání DNA bloků by mohla pomoci zmírnit záněty ve stáří.

Vesmír ukrývá řadu záhad, které i přes pokroky ve vědě zůstávají nevyřešené. Mezi nejnaléhavější otázky patří Hubbleova tenze, která se týká nesrovnalostí v měření rychlosti rozpínání vesmíru. Rychlé rádiové záblesky, objevené v roce 2007, zůstávají záhadné svou krátkostí a povahou zdroje. Tmavá hmota, odpovědná za většinu gravitačních efektů ve vesmíru, je další z nezodpovězených otázek, které vědci zkoumají. Hoagův předmět představuje neobvyklou galaktickou strukturu, jejíž vznik je stále záhadou. Konečně hypotetická Planeta Devět by mohla vysvětlit neobvyklé dráhy vzdálených objektů v naší sluneční soustavě, avšak její existence zůstává nepotvrzena.

Svět ztratil významnou primatoložku Jane Goodall, jejíž práce s šimpanzi proměnila pohled na ně i nás. Vědci identifikovali nové biomarkery pro revmatoidní artritidu, umožňující dřívější léčbu. Průlomový objev v oblasti plodnosti umožňuje vytvářet vajíčka z lidských kožních buněk. NASA úspěšně testovala laserovou komunikaci s kosmickou sondou Psyche, vzdálenou 218 milionů mil. Chunk vyhrál soutěž Fat Bear Week v Aljašce, váží přes 544 kilogramů. Studie spojuje evoluci lidské inteligence s rozvojem autismu a schizofrenie.

Vědci z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře sledovali strukturální změny v mozku během menstruačního cyklu u 30 žen. Studie odhalila, že změny v bílé a šedé hmotě mozku a objemu mozkomíšního moku odpovídají hormonálním výkyvům. Zvláště před ovulací, kdy hladiny estrogenů a luteinizačního hormonu stoupají, byly zaznamenány změny v bílé hmotě, což může naznačovat rychlejší přenos informací. Tato zjištění poskytují základ pro další výzkumy v oblasti mozku a hormonální dynamiky.