výzkum

Nová studie odhalila, že specifické imunitní buňky v mozku, mikroglie, by mohly hrát klíčovou roli v prevenci nástupu Alzheimerovy choroby. Výzkumníci zjistili, že mikroglie mohou přepnout do ochranného stavu, pokud se dostanou do blízkosti plaků beta-amyloidu, což je charakteristický znak této choroby. Tento proces je spojen s nižšími hladinami proteinu PU.1 a vyšší expresí proteinu CD28. Zjištění by mohla vést k vývoji nových terapií zaměřených na změnu mikroglie na ochranou formu. Přesto je třeba zjistit, zda mikroglie pracují stejným způsobem i u lidí. Celkově výzkum přispívá k lepšímu pochopení role imunitního systému v souvislosti s Alzheimerovou chorobou.

Semaglutid, známý z léků na hubnutí jako Ozempic a Wegovy, nebrzdí kognitivní úpadek u pacientů s raným stádiem Alzheimerovy choroby, ukázaly dvě velké studie. Výzkum sledoval téměř 3 800 osob ve věku 55 až 85 let po dobu dvou let, ale droga neprokázala lepší výsledky než placebo. Původní naděje vycházely z laboratorních prací, které naznačovaly, že semaglutid by mohl chránit mozek, což se ve skutečnosti nepotvrdilo. Výsledky vyvolaly pokles akcií společnosti Novo Nordisk a zpochybnily budoucnost podobných léků v léčbě neurodegenerativních onemocnění.

Pomerančový džus, často vnímaný jako běžná součást snídaně, má podle nové studie značný vliv na naše zdraví. Pravidelná konzumace tohoto nápoje dokáže ovlivňovat aktivitu tisíců genů v imunitních buňkách, což může mít pozitivní dopad na krevní tlak, záněty a zpracování cukrů. Změny v genech souvisí především s prevencí srdečních onemocnění. Výzkumy také ukazují, že hesperidin a další přírodní sloučeniny v pomerančích mohou snižovat inzulinovou rezistenci a hladiny cholesterolu. Výsledky naznačují, že pomerančový džus nejen zvyšuje hladinu cukru v krvi, ale podporuje i zdravé proudění krve a dlouhodobě prospívá srdečnímu zdraví.

Vědci z Baylor College of Medicine objevili, že zvýšení hladiny proteinu Sox9 u myší může podpořit čištění mozku a zlepšit funkce kognitivních schopností. Studie ukazuje, že tento protein aktivuje mozkové buňky zvané astrocyty, které účinněji odstraňují amyloid-beta plaky, což je spojeno s Alzheimerovou chorobou. Myši s tímto ošetřením také prokázaly lepší výkon v testech chování a paměti. Výzkum naznačuje, že posílení přirozených schopností astrocytů může být klíčové k boji s projevy Alzheimerovy choroby. Tato zjištění by mohla otevřít nové cesty pro léčbu lidských pacientů v budoucnosti.

Studie s 1 425 účastníky ukázala, že frekvence stolice může výrazně ovlivňovat celkové zdraví. Nejzdravější účastníci měli jednu až dvě stolice denně. Nepravidelná frekvence byla spojena s různými zdravotními problémy, včetně změn mikrobiomu a možným poškozením jater nebo ledvin. Výzkum naznačuje, že úprava životního stylu, jako je zvýšení příjmu vlákniny nebo fyzické aktivity, může zlepšit zdraví střeva. Studie byla publikována v časopise Cell Reports Medicine.

Vědci identifikovali oblasti v lidském genomu, které jsou náchylné k mutacím, známé jako transkripční startovací místa. Tyto místa jsou klíčová nejen pro vznik genetických chorob, ale mají i zásadní funkce v genomu. V rámci rozsáhlého výzkumu byly sledovány vzácné mutace a zjistilo se, že mutace se shlukují na těchto místech, což může vést k neúplným opravám DNA a následným trvalým změnám. Zjištění mohou pomoci zlepšit modely pro studium vzácných genetických poruch. Výzkum poskytuje lepší pochopení procesu, jak dochází k poškození DNA během transkripce, což je pro budoucí studie důležité.

Hydralazin, lék používaný k léčbě vysokého krevního tlaku, nyní vykazuje potenciál v boji proti agresivnímu mozkovému nádoru glioblastomu. Výzkumníci z University of Pennsylvania zjistili, že tento lék blokuje enzym ADO zodpovědný za růst těchto nádorů. Studie ukazuje, že hydralazin by mohl být klíčový v nových léčbách rakoviny. Přestože jsou zapotřebí další klinické testy, výsledky nabízejí naději na lepší léčebné strategie pro pacienty. Současně by mohl zlepšit i léčbu těhotenského vysokého tlaku (preeklampsie).

Lidský mozek není neměnný, ale během života prochází pěti epochami vývoje a úpadku, jak zjistila nová studie neurovědců z univerzit v Cambridge a Pittsburghu. Podle výsledků MRI skenů se zásadní změny v mozkové architektuře odehrávají ve věku 9, 32, 66 a 83 let. V prvních letech dochází k rychlému růstu šedé a bílé hmoty, následným fázím dominuje zlepšení efektivity komunikace mozkových sítí. Po třicítce začíná stabilizace mozkové struktury, ale ve středním věku začne mizení hustoty sítí. Ve stáří se kognitivní břemeno přesouvá na lokální úrovně mozku. Studie upozorňuje na význam poznání těchto epoch pro pochopení různých zdravotních a behaviorálních změn v různých životních fázích.

Čas je pro nás všechny stejný, ale stárnutí lidského těla probíhá nerovnoměrně. Podle studie se významné zrychlení stárnutí objevuje kolem 50. roku života. Důvodem je změna ve struktuře proteinů v lidských tkáních, přičemž cévy stárnou nejrychleji. Výzkumníci analyzovali vzorky různých tkání a zjistili, že některé orgány procházejí výraznou remodelací, zejména aorta a slezina. Tyto poznatky mohou být klíčové pro vývoj zdravotnických intervencí zaměřených na zpomalení stárnutí a zlepšení stavu starších osob.

Vědci objevili, že orální dávka aminokyseliny argininu dokáže u myší a ovocných mušek odstranit nahromaděné amyloid-beta plaky, které jsou spojovány s Alzheimerovou chorobou. Výzkum naznačuje, že arginin může nejen odstraňovat tyto proteinové shluky, ale také zmírňovat poškození mozku. Ačkoli předchozí studie na zvířatech jsou povzbudivé, efektivita této léčby u lidí není zatím potvrzena. Arginin je již známý svou bezpečností a nízkou cenou, což dělá z tohoto objevu slibnou možnost pro budoucí klinické zkoušky. Výsledky studie publikované v časopise Neurochemistry International přinášejí nové možnosti pro léčbu neurodegenerativních onemocnění způsobených chybným skládáním proteinů.