výzkum

Nová studie ukazuje, že včelí úl funguje jako koordinovaný systém kolektivní imunity, který omezuje šíření bakterií a hub. Obranu tvoří med, vosk, propolis, pyl i mikrobiální společenstva na různých místech úlu a v tělech včel. Ochrana je uspořádána ve vrstvách od vstupu do úlu až po plásty s plodem a střevní mikrobiom včel, přičemž nejúčinněji působí proti nebezpečným bakteriím rodu Paenibacillus. Složení obranných látek ovlivňují místní květní zdroje, zdravotní stav kolonie i výskyt škůdců. Autoři proto upozorňují, že pestrá krajina s dostatkem kvetoucích rostlin je důležitá pro odolnost včelstev.

Studie zkoumala, jak lidé s afantazií prožívají smyslové vjemy ve snech a při vědomém představování. Afantazie znamená neschopnost záměrně vytvářet v mysli obrazy, přesto 46 procent sledovaných osob uvádělo, že ve snech vždy zažívá vizuální představy. Vazba mezi bdělou představivostí a sněním se výrazně lišila mezi jednotlivci; zřetelnější, byť jen slabé až střední souvislosti se ukázaly u zvuků a vnitřní řeči. Výzkum vycházel z dotazníků 205 lidí a neměřil mozkovou aktivitu, proto zatím nevysvětluje, proč mohou některé vjemy vznikat ve spánku, ale ne na požádání během dne.

Nová studie naznačuje, že před zhruba 2 000 lety začalo opětovné rozšiřování ledového příkrovu v kanadské Arktidě, což mohlo signalizovat nástup dalšího zalednění. Vědci zkoumali vývoj Barnesova ledového příkrovu, posledního pozůstatku někdejšího Laurentidského ledovce, pomocí izotopů beryllia-10 v horninách a uhlíku-14 v odhalené vegetaci. Ledovec dosáhl novodobého maxima kolem roku 1960, poté však začal rychle ztrácet hmotu. Autoři spojují tento obrat především s růstem letních teplot způsobeným lidskými emisemi skleníkových plynů. Podle klimatických modelů může Barnesův ledový příkrov při současném vývoji klimatu zcela zaniknout.

Rumunská pilotní studie zkoumala dvoudenní skupinovou kognitivně-evoluční terapii u 61 dospělých s depresivními příznaky. Metoda spojuje principy kognitivně behaviorální terapie s výkladem bolesti ze ztráty vztahu jako reakce na evolučně významné potřeby blízkosti, bezpečí a sounáležitosti. Týden po léčbě měli účastníci výrazně lepší výsledky v hodnocení deprese, úzkosti i životní spokojenosti než lidé na čekací listině. Po třech měsících už rozdíl v depresivních příznacích nebyl statisticky průkazný. Autoři upozorňují na malý vzorek, převahu žen, sebehodnoticí dotazníky i nutnost nezávislého srovnání se standardní terapií.

Studie milánských vědců naznačuje, že i psi bez výcviku a bez zkušeností s epilepsií dokážou spontánně reagovat na pach spojený se záchvatem. Třicet psů dostalo na výběr vzorky potu odebrané během záchvatu, mimo něj a kontrolní vzorek. Čtrnáct z nich se nejprve vydalo ke vzorku ze záchvatu, což bylo výrazně častější, než by odpovídalo náhodě. Psi přitom neprojevovali strach ani nepohodlí a pach záchvatu nezkoumali déle než ostatní vzorky. Výsledky mohou ukazovat na specifické těkavé látky, které psi rychle zachytí, výzkum však zatím pracoval jen se vzorky od jediné pacientky.

Randomizovaná studie sledovala 52 zdravých mužů ve věku 18 až 39 let při močení vsedě a vestoje. Poloha neměla významný vliv na maximální průtok moči ani na celkový vymočený objem. Ve stoje trvalo nepatrně déle dosáhnout nejvyššího průtoku, tento rozdíl však vědci nepovažují za klinicky důležitý. Zdraví muži si tak mohou zvolit polohu podle vlastních preferencí a hygienických okolností. U mužů s potížemi dolních močových cest či zvětšenou prostatou mohou být závěry jiné; dřívější výzkumy naznačují, že sezení může podpořit lepší vyprázdnění měchýře.

Vědci zkoumali směs tradiční čínské medicíny Huayu Wan jako možný způsob boje proti dlaždicobuněčnému karcinomu jícnu odolnému vůči cisplatině. V buněčných kulturách přípravek omezoval růst nádorových buněk a vyvolával ferroptózu, typ programované buněčné smrti spojený s poškozením membrán oxidací a železem. U myší s implantovanými nádory vedla léčba k menším nádorům a nižší hmotnosti nádorové tkáně. Kombinace směsi s imunoterapií anti-PD-1 působila účinněji než každá z metod samostatně. Výsledky zatím pocházejí pouze z laboratorních pokusů a zvířecího modelu, takže bezpečnost ani účinnost u lidí nejsou potvrzeny.

Čínští vědci zjistili, že potlačení enzymu AEP neboli legumainu prodloužilo stárnoucím myším průměrnou délku života o 17 procent. Myši dostávající inhibitor #11a žily v průměru 28 měsíců oproti 24 měsícům u kontrolní skupiny. Léčená zvířata zároveň vykazovala méně známek křehkosti, lepší fyzickou výkonnost, paměť i metabolické ukazatele včetně reakce na inzulin. Výzkum také naznačil nižší míru zánětu a buněčného stárnutí. Výsledky jsou zatím omezené malým pokusem na myších a není jasné, zda by se účinek projevil také u lidí ani jak bezpečné by bylo dlouhodobé potlačování enzymu.

Nová čínská studie naznačuje, že endovaskulární odstranění krevní sraženiny může zlepšit stav vybraných pacientů s ischemickou mrtvicí ještě 24 až 72 hodin po začátku příznaků. Týkalo se to lidí s uzávěrem velké cévy v přední části mozkového oběhu, u nichž vyšetření ukázalo zachranitelnou mozkovou tkáň. Po 90 dnech měli pacienti po zákroku celkově lepší funkční výsledky než skupina léčená pouze standardní péčí. Přínos se ale lišil podle místa uzávěru a jeho příčiny. Zákrok zároveň provázelo více nitrolebních krvácení, závažných nežádoucích příhod i úmrtí, takže lékaři musí individuálně zvažovat poměr přínosů a rizik.

Studie v časopise Nature popsala mechanismus, jímž mírný chlad prodlužuje život háďátkům Caenorhabditis elegans. Svaly při nižší teplotě zvyšují tvorbu metabolitu BH2, který v dalších tkáních podporuje správnou údržbu bílkovin a omezuje jejich škodlivé shlukování. Narušení této dráhy přínos chladu pro délku života oslabilo. Vědci zároveň dokázali část účinku napodobit zvýšením aktivity enzymu CAT-4 i bez ochlazení. V lidských buněčných modelech BH2 snížil hromadění bílkovin spojených s Huntingtonovou chorobou a ALS, výsledky však zatím nelze přenášet na léčbu lidí.