výzkum

Výzkumníci z Michiganské univerzity našli u pěti známých postupů prodlužujících život myší společný metabolický znak: zvýšené hladiny ergothioneinu. Látka, kterou živočichové získávají potravou mimo jiné z hub, stoupala v mozku a krvi zvířat při kalorickém omezení i po podání čtyř léčiv. Umělá inteligence dokázala podle chemických profilů ve většině testů rozlišit léčené myši od neléčených. Studie zatím neprokazuje, že ergothionein prodlužování života přímo způsobuje, a výsledky nelze bez dalšího vztáhnout na lidi. Vědci chtějí ověřit, zda by tento metabolický ukazatel mohl urychlit hodnocení budoucích terapií proti stárnutí.

Výzkum brazilských behavioristů sledoval 38 domácích koček, které se nemohly dostat k pamlsku uzavřenému v plastové krabičce. V přítomnosti člověka zaznamenali vědci 86 mňouknutí, zatímco o samotě jen 20; pravděpodobnost vokalizace byla při přítomném člověku více než šestnáctkrát vyšší. Kočky při mňoukání často hleděly na člověka a střídaly pohled mezi ním a krabičkou, což odpovídá snaze obrátit se na konkrétního příjemce. Studie tak podporuje závěr, že mňoukání není jen projevem frustrace, ale může sloužit k vyžádání lidské pomoci. Autoři upozorňují, že vzorek byl malý a zahrnoval převážně kočky známé hlasitými reakcemi na potravu.

Malá finská studie u 29 zdravých dobrovolníků zkoumala kombinaci léku na snížení krevního tlaku a zhruba půlhodinového pobytu na jemně vibrující matraci. Po zásahu se v krvi zvýšily hladiny dvou forem amyloidu beta a proteinu GFAP, což může naznačovat účinnější odplavování těchto látek z mozku. Metoda má napodobovat přirozené čisticí procesy, které v mozku probíhají hlavně během spánku. Změna byla výraznější u starších účastníků a při větším poklesu tlaku, zatímco u tau proteinu se neprojevila. Výsledky zatím nelze považovat za léčbu Alzheimerovy nemoci: účastníci neměli demenci, hladiny proteinů v mozku nebyly měřeny přímo a nebyl ověřován vliv na paměť. Vědci chtějí postup dále testovat u lidí s časnými poruchami paměti.

Výzkum na myších ukázal, že se pokožka samců a samic obnovuje odlišným způsobem. U samic byly dělení a proměna kožních kmenových buněk více sladěné, což souviselo s rychlejším hojením ran. U samců se buňky chovaly samostatněji; testosteron urychloval jejich přesun z hlubší vrstvy kůže, zatímco estrogen podporoval koordinaci buněk u samic. Vědci sledovali živé kožní buňky po dobu pěti měsíců a popsali také mezistupeň buněčného dělení. Závěry zatím platí hlavně pro myši, ačkoli první laboratorní testy lidských buněk naznačují podobné mechanismy. Poznatky by jednou mohly přispět k léčbě ran, popálenin, kožních nemocí či nádorů s ohledem na pohlaví pacienta.

Randomizovaná dvojitě zaslepená studie z Thajska naznačuje, že tříprocentní minoxidil nanášený na obličej dvakrát denně může podpořit růst vousů a kníru u trans mužů podstupujících hormonální terapii. Po osmi týdnech měli účastníci s minoxidilem hustší a silnější ochlupení než skupina s placebem. Po dvanácti týdnech vzrostla hustota kníru přibližně o 17 procent a vousů o 15 procent oproti výchozím hodnotám. Nežádoucí účinky, zejména svědění, zarudnutí a šupinatění kůže, byly mírné a krevní tlak se nezměnil. Přípravek není pro podporu růstu vousů schválen a není jisté, zda stejné výsledky platí i pro jiné skupiny; odborníci doporučují konzultaci s dermatologem.

Fyzici na čínské vesmírné stanici Tiangong vytvořili oblak atomů rubidia s ekvivalentní teplotou 9,7 pikokelvinu, což má být dosud nejnižší naměřená hodnota tohoto typu. Jde o teplotu zhruba 280miliardkrát nižší než průměrná teplota kosmického mikrovlnného pozadí, nikoli však o dosažení absolutní nuly. V mikrogravitaci vznikl Boseho-Einsteinův kondenzát, jehož atomy se po uvolnění z pasti rozpínaly mimořádně pomalu. Výzkumníci využili laserové a odpařovací chlazení, přičemž účinek gravitace při úniku energetičtějších atomů nahradili magnetickým gradientem. Takto ultrachladné plyny by mohly zvýšit citlivost atomové interferometrie a pomoci při testování základních fyzikálních zákonů ve vesmíru.

Mezinárodní tým pozoroval supersolidní kvantový stav v exciton-polaritonovém Boseho–Einsteinově kondenzátu bez nutnosti kryogenního chlazení. Stav, který spojuje vlastnosti supratekutiny a pravidelnou krystalickou strukturu, vznikl v mikrodutině s kapalným krystalem a organickým polovodičem za použití laserových pulzů. Zařízení lze ovládat napětím a podle autorů funguje i při teplotách blížících se 60 °C. Měření ukázala spontánní narušení symetrie, když se pruhová struktura kondenzátu po každém pulzu obnovovala v odlišné poloze. Hlavní omezení zatím představuje rychlá degradace materiálů a krátká životnost jevu, výzkum však může usnadnit vývoj kvantových senzorů a výpočetních technologií.

Vědci našli možný biologický ukazatel tinnitu, tedy vnímání zvonění či jiných zvuků bez vnějšího zdroje. Ve studii s 82 dospělými měli lidé s tinnitem přibližně o polovinu vyšší hladinu bílkoviny prestin v krvi než účastníci bez potíží. Prestin se nachází ve vláskových buňkách hlemýždě a podílí se na zesilování zvuku; jeho změny již byly spojovány s poškozením sluchu. Výsledky zatím neprokazují, že zvýšený prestin tinnitus způsobuje, a malý observační výzkum nedovoluje využít test jako spolehlivou diagnostiku. Zjištění však může nasměrovat další výzkum k objektivnímu vyšetření i budoucí léčbě tinnitu.

Výzkumníci z ETH Curych upravili komerční robotickou ruku tak, aby se dokázala samostatně pohybovat po konečcích prstů, postavit po pádu a současně udržovat rovnováhu. Zařízení s baterií, počítačem a senzorem váží 818 gramů a jeho ovládání bylo natrénováno v simulaci pomocí posilovaného učení. Při zkouškách překonalo 14 druhů povrchů, v průměru se pohybovalo rychlostí 9,3 centimetru za sekundu a ve 21 z 25 pokusů se po pádu vzpřímilo. Ruka také správně stiskla zadanou klávesu ve 29 z 32 případů a s pomocí kamery zvládla posouvat kostku k cíli. Cílem je vytvořit ruční nástroj, který by mohl pracovat ve stísněných prostorech nedostupných pro celé robotické tělo. Studie je zatím zveřejněna jako nerecenzovaný preprint.

Asteroid 1998 KY26 se pohybuje s neobvyklým zrychlením, které nelze snadno vysvětlit pouze gravitací a slunečním zářením. Jedna z hypotéz předpokládala, že jde o takzvanou temnou kometu, jejíž neviditelné úniky plynů mění dráhu letu. Nový teplotní model ale ukazuje, že objekt o průměru asi 11 metrů je příliš teplý na dlouhodobé uchování podpovrchového vodního ledu. Led by za těchto podmínek zmizel během zhruba dvou tisíc let, případně už za několik desítek let, pokud by poháněl pozorované zrychlení. Vědci proto zvažují jako možné vysvětlení tlak slunečního záření. Definitivnější odpověď by mohla přinést sonda Hayabusa2, která má asteroid navštívit v červenci 2031.