vesmír

Protoplanetární disk IRAS 23077+6707, známý jako 'Drákulův chivito', byl důkladně prozkoumán teleskopem Hubble. Tento disk je největší, jaký kdy byl pozorován, a nachází se asi 1 000 světelných let od Země. Nové snímky ukazují jeho chaotickou strukturu a asymetrické rozložení materiálu. Disk je zvláštní tím, že materiál, z něhož se mohou tvořit planety, se rozprostírá neobvykle daleko a je nerovnoměrně rozložen. Výzkumníci předpokládají, že za těmito jevy stojí interakce s plynem a hvězdnými větry. Tento objev poskytuje unikátní pohled na formování planet a jejich prostředí.

Nová studie naznačuje, že vesmír může být asymetrický, což by mohlo zpochybnit standardní kosmologický model založený na předpokladu isotropie a homogenity. Tento model, známý jako Lambda-CDM, čelí výzvám zejména kvůli tzv. kosmické dipólové anomálii. Ta je fundamentálním nesouladem mezi pozorovanou variací v kosmickém mikrovlnném pozadí a variacemi v hmotě. Vědci zjistili, že tyto rozdíly zpochybňují současné chápání vesmíru. Očekává se, že budoucí data z nových satelitů a dalekohledů přinesou nové poznatky, jež by mohly přetvořit základní kosmologické modely.

James Webbův vesmírný teleskop poskytl první důkazy o existenci tzv. monstrózních hvězd v raném vesmíru. Tyto hvězdy s hmotností 1 000 až 10 000 Sluncí, známé jako populace III, se pravděpodobně podílely na vzniku superhmotných černých děr. Výzkum týmu vedeného Deveshem Nandalem ukázal mimořádný poměr dusíku k kyslíku v galaxii GS 3073, což odpovídá chemickým stopám po těchto obřích hvězdách. Tyto nálezy vedou k novému pochopení vzniku černých děr a vývoje vesmíru v období po velkém třesku, známém jako kosmický temný věk.

Německá inženýrka Michaela Benthaus se stala první osobou na vozíku, která vstoupila do vesmíru. Letěla na palubě rakety Blue Origin, kterou vlastní Jeff Bezos. Po úrazu páteře při nehodě na horském kole se Benthaus začala pohybovat na vozíku. Její let byl součástí mise New Shepard, která trvala přibližně 10 minut. Tento úspěch podtrhl potřebu inkluze a přístupnosti ve všech oblastech společnosti. Benthausův výlet také inspiroval mnoho dalších lidí k tomu, aby snili a využívali možnosti vesmíru.

Mnozí autoři sci-fi se snažili připravit lidstvo na setkání s mimozemšťany, ale skutečnost může vypadat jinak. Podle nové hypotézy Davida Kippinga se první kontakt pravděpodobně odehraje prostřednictvím výrazných a atypických technosignatur. Tyto 'hlasitě' signály mohou indikovat civilizaci v nestabilní nebo úpadkové fázi. Kipping navrhuje, že bychom měli pátrat po širokých a anomálních přechodných jevech, které nelze snadno vysvětlit známými kosmickými úkazy. Tato strategie by mohla být klíčovou pro detekci prvního mimozemského kontaktu.

Astronomové poprvé potvrdili existenci supermasivní černé díry RBH-1, která se pohybuje vesmírem rychlostí 954 kilometrů za sekundu. Tato událost se podle vědců odehrála v důsledku gravitačního zpětného rázu při sloučení dvou černých děr. RBH-1 zanechává hvězdotvornou stopu dlouhou 200 000 světelných let a směřuje k mezigalaktickému prostoru. Na základě pozorování pomocí teleskopu JWST vědci zjistili výrazný rozdíl v rychlosti materiálu před a za čelním rázem. Tento objev je klíčovým důkazem teorie, že supermasivní černé díry mohou uniknout z galaxií.

NASA 25. listopadu dokončila sestavení vesmírného teleskopu Nancy Grace Romanové. Tento infračervený teleskop by mohl být vypuštěn již na podzim 2026 a má za cíl zkoumat temnou energii a exoplanety. Teleskop bude poskytovat pohled 100krát větší než Hubbleův a má dva klíčové přístroje: širokoúhlý a koronografický. Očekává se, že během počáteční pětileté mise objeví desítky tisíc nových vesmírných objektů. Jeho mise zahrnuje také zkoumání otázek, zda jsme ve vesmíru sami.

V současnosti je naše satelitní mega-konstelace v nebezpečí destabilizace kvůli solárním bouřím, které mohou značně ovlivnit jejich funkčnost. Solární bouře způsobují ohřev atmosféry a zvyšují odpor, nutí satelity k častějším manévrům a spotřebě paliva. Nebezpečnější je však možnost, že zničí navigační a komunikační systémy satelitů, což by mohlo vést ke katastrofálním kolizím. V extrémních případech to může vyvolat Kesslerův syndrom, stav, kdy je oběžná dráha Země zaplněna nebezpečným vesmírným odpadem. Stačila by jediná silná bouře, aby zničila naši současnou satelitní infrastrukturu a na dlouhou dobu omezila přístup do vesmíru.

Dne 19. prosince 2025 se mezihvězdná kometa 3I/ATLAS nejvíce přiblíží Zemi, což bude poslední šance pro pozemní observatoře ji zkoumat. Přestože bude stále 270 milionů kilometrů daleko, kometa nabízí bohaté možnosti pozorování díky svému neobvyklému složení. Bylo zjištěno, že obsahuje značné množství oxidu uhelnatého, kyanidu a methanolu, což ji činí velmi neobvyklou. Její trajektorie přinesla nedávno i blízké setkání s Marsem. Pozorování také odhalilo přítomnost niklu a železa, což naznačuje jedinečné složení. Vědci se těší, že lepší pochopení této komety poskytne nové poznatky o prostředí mezihvězdného prostoru.

I když se Uran a Neptun označují jako 'ledoví obři', nová studie naznačuje, že jejich vnitřní složení může být spíše kamenité než převážně ledové. Výzkum provedený týmem z Curychu zpochybňuje tradiční rozdělení planet v naší sluneční soustavě. Navíc naznačuje, že v jejich nitru může probíhat konvekce, což by mohlo vysvětlit některé nejasnosti ohledně jejich magnetických polí. Tato zjištění kladou důraz na potřebu budoucích misí k těmto planetám pro hlubší pochopení. Momentálně jsou data nedostatečná k rozlišení mezi 'ledovými' a 'kamennými' giganty.