vesmír

Antarktida bude letos svědkem vzácného prstencového zatmění Slunce, které vytvoří efekt 'ohnivého prstence'. Tento úkaz bude viditelný pouze z jižního pólu, a částečně i z některých částí Chile, Argentiny a jihovýchodní Afriky. Prstencové zatmění nastává, když Měsíc je příliš daleko od Země, aby zcela zakryl Slunce, což zanechá na obloze světelný kruh. Bezpečné pozorování vyžaduje speciální brýle na zatmění, neboť běžné sluneční brýle nejsou dostačující. Pro veřejnost existují i alternativní metody, jak zatmění sledovat nepřímo.

Nová studie ukazuje, že vesmírné lety způsobují posuny mozku uvnitř lebky, které jsou výraznější u astronautů s delší dobou pobytu. Zjištění jsou důležitá vzhledem k plánům na delší mise, jako je NASA Artemis. Ve stavu mikrogravitace mozek stoupá nahoru a dozadu, což může ovlivnit pohyb a smyslové vnímání. Změny se částečně vrací k normálu po návratu na Zemi, ale některé účinky mohou přetrvávat. I přes tyto změny astronauti nevykazovali žádné významné zdravotní problémy.

Nová měření ukazují, že Jupiter je menší, než jsme odhadovali. Jeho rovníkový poloměr činí 71 488 kilometrů, což je o 4 kilometry méně než dříve uváděné údaje. Na pólech je také o 12 kilometrů nižší. Tyto změny umožňují vědcům lépe přizpůsobit modely vnitřní struktury Jupiteru k datům o gravitaci a atmosféře. Změny ve velikosti byly umožněny díky nové orbitě sondy Juno, která poskytla přesnější údaje pomocí metody radiové okultace. Předchozí měření byla založena na datech z Voyageru a Pioneeru ze 70. let, která nevzala v úvahu například vliv silných větrů na planetě.

NASA plánuje vynést čtyři astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) po předchozí evakuaci z důvodu zdravotní indispozice. Start byl kvůli nepřízni počasí odložen na 13. února. Posádku Crew-12, tvořenou astronauty z USA, Francie a Ruska, čeká osmiměsíční pobyt na stanici. Během něj budou provádět různé experimenty, včetně studia účinků mikrogravitace na lidské tělo. Posádka nahradí Crew-11, která se vrátila na Zemi měsíc předčasně. ISS je plánováno stáhnout z oběžné dráhy do roku 2030.

Vesmír nabízí fascinující objekty, které evokují lásku a romanci. Tepající hvězdy, nazývané heartbeat stars, se pohybují v orbitálním tanci připomínajícím srdeční tep. Rosetová mlhovina vypadá jako růže, ale při změně perspektivy se změní ve tvar lebky, což symbolizuje hlubší význam. Náhrdelníková mlhovina vypadá jako zářivé diamanty, zatímco Srdcová mlhovina září díky mladým hvězdám. Příběh Perseuse a Andromedy či legenda Tislit a Isli jsou dalšími příklady vesmírných vyprávění, která připomínají nesmrtelnou lásku. Kosmické tance galaxií, jako je Arp 273, vytvářejí obraz růže v kosmickém měřítku.

V souvislosti s rostoucím počtem vesmírných letů vědci upozorňují na potřebu důkladnějšího zkoumání dopadů vesmíru na lidské reprodukční zdraví. I přes více než 65 let aktivit v kosmu se ví jen málo o vlivu vesmírného prostředí na reprodukční systémy při dlouhodobých misích. Problémem jsou zejména kosmické záření a jeho potenciální mutagenní účinky na DNA, což může mít vážné důsledky, pokud zasáhne pohlavní buňky. V rámci komerčních letů chybí regulace ochrany reprodukčního zdraví, což může přinést etické problémy. Mezinárodní spolupráce je klíčová pro stanovení etických standardů a ochranu astronautů.

Astronomové oznámili objev exoplanety HD-137010 b, která má podobné vlastnosti jako Země a nachází se méně než 150 světelných let od nás. Tato planeta je asi 1,2krát hmotnější než Země a obíhá kolem oranžové hvězdy každých 355 dní, což naznačuje možnost existence kapalné vody na jejím povrchu. Přestože planeta dostává méně než třetinu energie oproti Zemi, může mít podmínky vhodné pro život díky potenciálně bohaté atmosféře CO2. Další pozorování jsou potřebná ke zpřesnění jejího planetárního statusu, což může trvat několik let. Výzkum naznačuje přítomnost dalších planet v tomto systému, což by mohlo vytvářet podobnou architekturu jako naše sluneční soustava.

Astronomové jsou nadšeni objevením komety C/2026 A1 (MAPS), která by mohla být spektakulárním jevem na začátku dubna. Kometa byla nalezena týmem amatérských astronomů v chilské poušti Atacama letos v lednu. Patří do skupiny Kreutzových komet, známých svou extrémní cestou kolem Slunce. Pokud kometa přežije průlet blízko Slunce, mohli bychom ji vidět i za denního světla. Historicky byly tyto komety některými z nejjasnějších objektů na obloze, jako například Velká kometa z roku 1965. Ještě je brzy předpovědět, jak jasná bude, ale zatím sledujeme její vývoj s napětím.

Nová simulace naznačuje, že jaderný zásah asteroidu může být účinným řešením, jak odvrátit katastrofu. Výzkumníci zjistili, že vesmírné tělesa jsou schopna odolat většímu tlaku, než se dříve předpokládalo, a to bez fragmentace. To otevírá možnosti pro nové strategie planetární obrany. Výzkum využívá analýzu změn ve struktuře meteoritů vystavených intenzivnímu záření, což poskytuje cenné údaje pro pochopení mechanického chování asteroidů. Studie zdůrazňuje potřebu dalších výzkumů různého složení asteroidů pro přizpůsobení obraných metod.

NASA oznámila, že plánovaná mise s posádkou na Měsíc je odložena nejdříve na březen kvůli únikům vodíkového paliva. Tento problém už jednou způsobil zpoždění premiéry rakety Space Launch System před třemi lety. Úniky se objevily během zkoušky tankování, čímž zamezily odpočítávání těsně před startem. Astronauti proto museli opustit karanténu v Houstonu a připravit se na další pokus. NASA použije tento čas k opravám a dalším testům, aby zajistila bezpečnost posádky. Artemis II nebude přistávat na Měsíci, ale ověří klíčové systémy pro budoucí mise.