technologie

Pravidelné drobné výkyvy frekvence, které se každých 60 sekund objevují v oddělených elektrických sítích po světě, nejspíš způsobují záložní zdroje energie. Jejich software ve stejných intervalech provádí automatické kontroly baterií, čímž vyvolává malé souběžné změny odběru. Němečtí vědci tento vzorec zaznamenali v budovách se zdroji UPS, zatímco v objektech bez nich chyběl. Synchronizaci mohou podporovat digitální hodiny zařízení nastavené podle společných časových signálů. Současné výkyvy jsou malé a síť bezprostředně neohrožují, s růstem digitálně řízené infrastruktury však mohou nabývat na významu. Řešením může být rozložit kontroly jednotlivých zařízení do různých časů; jeden výrobce už upravil software.

Týdenní výběr IEEE Spectrum představuje nové ukázky robotiky od domácích pomocníků po experimentální stroje. Zaujme kabelový robot Stringman určený do domácnosti, pohyblivá lampa Lume i dron z ETH Curych, který dokáže opakovaně narazit do stromu. Toyota Research Institute ukazuje, jak robotům navrhovat zvuky, gesta a světelné signály pro srozumitelnější komunikaci s lidmi. Výběr připomíná také 90. výročí laboratoře JPL, studentský klub bojových robotů na MIT a debaty o kreativitě strojů a na člověka zaměřené umělé inteligenci.

Společnost Endurance Energy otestovala u podmořské sopky Axial Seamount asi 480 kilometrů od pobřeží Oregonu zařízení využívající teplo hydrotermálních průduchů. Generátor během 8,7 sekundy vyprodukoval po odečtení vlastní spotřeby mediánový přebytek zhruba 2 kilowatty, špičkově 16,5 kilowattu. Horká voda o teplotě přibližně 281 °C poháněla turbínu rychlostí asi 26 tisíc otáček za minutu. Pokus skončil kvůli aktivaci ochrany baterie a následné poruše kabelu čerpadla, proto zatím neprokazuje dlouhodobý provoz. Firma chystá výkonnější prototyp a plánuje komerční projekt na Tonze, zároveň ale zbývá ověřit spolehlivost technologie i její dlouhodobý vliv na citlivé ekosystémy kolem průduchů.

Společnost Flawless Photonics a Univerzita v Adelaide vyrobily na ISS celkem 11,8 kilometru fluoridových optických vláken ZBLAN, včetně souvislého úseku dlouhého 1,1 kilometru. Vzorky typu step-index vykázaly oproti vláknům vytaženým na Zemi nižší útlum a přibližně o 80 procent vyšší pevnost, což potvrzuje omezení krystalizace v mikrogravitaci. U vláken s jednotným indexem lomu se ale optické zlepšení neprojevilo. Hlavní překážkou zůstávají bubliny, vady a zejména stopy kovových nečistot v surovinách, které pohlcují světlo. Mikrogravitace tak zatím může snížit ztráty nanejvýš zhruba na polovinu, zatímco k teoretickému potenciálu ZBLAN chybí zásadní zlepšení chemické čistoty. Firma chystá další pokus v roce 2027 a zvažuje automatizovanou výrobu na budoucích orbitálních stanicích.

Američtí inženýři mohou při jednáních s Kongresem přispět k podobě technologické, výzkumné i vzdělávací politiky, pokud přicházejí s jasnými a praktickými návrhy. Softwarový inženýr Nikhil Jathar popisuje zkušenosti z návštěv organizovaných IEEE-USA, při nichž prosazoval mimo jiné financování STEM vzdělávání, výzkumu a chytrých sítí. Kongresoví pracovníci oceňují technickou expertizu lidí z praxe, avšak očekávají stručné sdělení bez zbytečného žargonu a znalost legislativního procesu. Důležitá je také volba správných adresátů, protože ne každý zákonodárce má pravomoc zasáhnout do konkrétního tématu. Při druhé návštěvě Jathar využil vlastní zkušenosti s otevřeným softwarem a umělou inteligencí, čímž spojil odborné znalosti s prioritami profesní organizace. Dlouhodobý vliv podle pracovníků Kongresu vzniká především důvěrou a věcně promyšlenými požadavky.

Výzkumníci navrhli hybridní architekturu kvantových počítačů, která spojuje běžné qubity s mikrovlnnými rezonátory uchovávajícími elektromagnetické pole. Rezonátory by mohly účinněji napodobovat bosony, tedy částice a kvazičástice důležité pro světlo, vibrace materiálů či supravodivost. Současné systémy potřebují pro podobné simulace mnoho qubitů, což zvyšuje chybovost a nároky na hardware. Hybridní přístup by podle modelů mohl snížit potřebné výpočetní zdroje až tisícinásobně a fungovat i s přesností bran blízkou dnešním zařízením. Metoda by mohla pomoci zkoumat například nové materiály, vysokoteplotní supravodiče, přenos energie v rostlinách nebo vazby léčiv na biologické cíle.

Mezinárodní tým vedený vědci z Ósacké univerzity vyvinul miniaturní čip pro rozlišování zrcadlových forem aminokyselin, které mohou napovědět o biologickém či neživém původu vzorku. Zařízení využívá elektrický tunelový proud v nepatrné mezeře mezi dvěma zlatými nanodrátky a změny signálu vyhodnocuje strojové učení. Při rozlišování forem L a D dosáhla metoda přesnosti přes 80 procent na úrovni jednotlivých molekul. Testy vzorků meteoritu Murchison a půdy z chilské pouště Atacama přinesly výsledky srovnatelné s běžnými laboratorními postupy. Technologie by jednou mohla být součástí sond či roverů, nejprve ale vyžaduje další vývoj a ověření pro neznámé typy molekul.

Výzkumníci vyvinuli takzvanou zvukovou černou díru, která má v potrubí omezovat odraz zvukových vln. Třírozměrně tištěná vložka tvořená 29 prstenci na středové tyči se dá na rozdíl od dosavadních řešení vložit i do již existujících trubek a vzduchotechniky. Její dutiny zvuk postupně zpomalují, soustřeďují jeho energii a část jí rozptylují třením a výměnou tepla, takže se vrací slabší ozvěna. Testy v laboratorní trubici se shodovaly s výpočty, zařízení však odrazy zcela neodstranilo. Simulace naznačují, že nová konstrukce funguje v širším frekvenčním pásmu než běžné akustické černé díry. Uplatnit by se mohla při tlumení hluku v potrubí, tlumičích i později v akustice místností.

Článek sleduje vývoj finančních informací od telegrafu a burzovních pásek až po terminál Bloomberg. Michael Bloomberg po odchodu ze Salomon Brothers založil v roce 1981 firmu Innovative Market Systems, jejíž první systém Market Master spojil aktuální ceny amerických vládních dluhopisů s analytickými nástroji. Prvním významným klientem se stal Merrill Lynch, který do podniku investoval a v roce 1982 převzal prvních 22 zařízení. Terminál fungoval přes vlastní uzavřenou síť, s charakteristickou klávesnicí, rychlými funkcemi a později také komunikací Instant Bloomberg. Služba se rozšířila o zprávy, obchodování a další analytické nástroje; dnes je dostupná i na běžných počítačích a mobilních zařízeních. Původní terminály a klávesnice se mezitím staly muzejními předměty symbolizujícími kulturu moderních financí.

Lékaři nejprve pátrali po příčině neobvyklých skvrn na břiše mladého chlapce a zvažovali i poranění jater, vyšetření však nic neprokázala. Po návratu pacienta s horší a bolestivější vyrážkou zjistili, že při domácí výuce pokládal až na osm hodin denně nabíjený notebook přímo na břicho. Diagnózou byl erythema ab igne neboli syndrom „opečené kůže“, který vzniká při dlouhodobém působení mírného tepla. Po omezení přímého kontaktu se zdrojem tepla skvrny postupně zcela zmizely. Lékaři upozorňují, že dlouhodobé vystavení teplu může v chronických případech zvyšovat i riziko změn vedoucích k rakovině kůže.