stres

Studie německých vědců zkoumala vzorky slin více než tisíce lidí před pandemickými lockdowny a po nich. Tři ze čtyř epigenetických metod ukázaly ve vzorku zrychlení biologického stárnutí či jeho tempa. Přímá souvislost mezi subjektivně vnímanou pandemií zátěží a rychlejším epigenetickým stárnutím se však objevila pouze u dospívajících. Výraznější dopady u této skupiny mohou souviset s pubertou i omezením kontaktů s vrstevníky. Napříč věkovými skupinami byly se zrychleným stárnutím silně spojeny také vyšší BMI a vystavení kouři z tabáku. Autoři upozorňují, že je nutné ověřit, zda změny přetrvají a ovlivní zdraví v pozdějším životě.

Vědci z University of Queensland analyzovali odpadní vody z kampusu s přibližně 30 tisíci lidmi a porovnali běžný semestr se zkouškovým obdobím. Během zkoušek zjistili dočasné zvýšení biomarkerů oxidačního stresu 8-OHG a 8-OHdG, přičemž statisticky významný byl zejména nárůst 8-OHG. V odpadní vodě se také objevily vyšší hodnoty látek spojovaných s některými antidepresivy, avšak průkazný byl pouze amitriptylin. Ukazatele alkoholu naopak během zkoušek klesaly a po jejich skončení se zvýšily. Studie naznačuje, že kanalizační monitoring může neinvazivně sledovat krátkodobé změny stresu v univerzitních komunitách, jeho závěry však omezuje skutečnost, že kampusové toalety využívají i zaměstnanci a návštěvníci.

Studie rakouských vědců zkoumala 64 majitelů psů při stresových úlohách sledovaných pomocí EKG a EEG. Krátká možnost hladit a dotýkat se psa po prvním testu nezrychlila bezprostřední zotavení ze stresu. Lidé, kteří se svým psem fyzicky interagovali, však při následném stresovém testu vykazovali slabší fyziologické známky stresu. Dotek se psem tak podle autorů může organismus předem částečně chránit před další zátěží, i když si účastníci tento účinek subjektivně neuvědomovali.

Vědci vyvinuli měkkou kontaktní čočku, která dokáže ve slzách měřit serotonin a mohla by jednou nabídnout neinvazivní sledování stresu. Hydrogelová čočka s grafenovými a stříbrnými elektrodami zachytila i velmi nízké koncentrace této látky a při laboratorních zkouškách vydržela opakované deformace déle než 28 dní. Ve vzorcích slz od deseti dobrovolníků hladina serotoninu po stresových úkolech klesala. Krátký test na oku anestezovaného prasete neprokázal podráždění ani infekci. Technologie je zatím ve výzkumné fázi; před využitím u lidí je nutné ověřit bezpečnost, přesnost i rozdíly mezi jednotlivci. Cílem je bezdrátová čočka schopná přenášet data do telefonu a časem měřit více biomarkerů najednou.

Rozsáhlá britská studie naznačuje, že dlouhodobý stres a psychická či sociální zátěž souvisejí s chronickým mírným zánětem v těle. Vyšší zánět byl spojen s menšími srdečními dutinami, silnějšími stěnami srdce a nižším objemem krve vypuzeným při stahu. Lidé s nejvyššími hodnotami zánětlivých ukazatelů měli během sledování o 43 % vyšší riziko závažné kardiovaskulární příhody než pětina s nejnižšími hodnotami. Výzkum neprokazuje přímou příčinu, ukazuje však možnou cestu od každodenní zátěže přes zánět k poškození srdce. Riziko mohou vedle sociálních podmínek a duševního zdraví ovlivnit také kouření, obezita, pohyb a genetická výbava.

Nová studie z Oregon State University naznačuje, že pravidelné užívání kanabisu může vést k vyšším hladinám stresového hormonu kortizolu po probuzení. Výzkum ukázal, že zatímco ranní nárůst kortizolu je u všech lidí podobný, pravidelní uživatelé kanabisu začínají den s vyššími hladinami tohoto hormonu. Výsledky jsou důležité, i když neprokazují příčinný vztah mezi konzumací kanabisu a stresem. Vyšší hladiny kortizolu mohou být spojeny s úzkostí a srdečními chorobami. Studie poskytuje nový pohled na komplexní vztah mezi kanabisem a stresem.

Moderní životní styl může přetěžovat lidské mysli kvůli evolučnímu nesouladu. Lidé jsou evolučně uzpůsobeni žít v malých skupinách a reagovat na přímé hrozby, což je v rozporu s dnešními rozsáhlými komunitami a neustálým sociálním tlakem. To vede k problémům jako obezita a úzkost, které odrážejí nesoulad mezi prostředím a naší evolucí. Stres a osamělost nejsou pouze osobní problémy, ale mohou být důsledkem toho, jak města a komunity vyvíjíme. Vědci navrhují, že pochopení tohoto nesouladu může přispět k lepšímu navrhování prostředí a digitálních prostorů, aby snížily pocit soutěživosti.

Podle nové studie stres vyvolává biochemické změny v krvi, které mohou ovlivnit její schopnost srážení. Výzkum, který proběhl na malé skupině mladých mužů, zjistil, že duševní stres způsobuje zvýšení produkce volných radikálů, což mění strukturu krevních sraženin. Tyto biologické změny mohou potenciálně zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky naznačují, že by budoucí výzkum mohl cílit na biochemické dráhy stresu ke snížení kardiovaskulárního rizika. Studie však zahrnovala pouze malé množství účastníků, což omezuje její zatímní závěry.

Studie zkoumala účinky pěti zdravých návyků na vztah mezi pracovním stresem a celkovým zdravím. Bylo zjištěno, že kvalita spánku je nejvýznamnějším faktorem, který může zmírnit negativní dopady pracovního stresu, zatímco cvičení tento vliv nemá. Výživa také hrála roli, ale očekávání ohledně vlivu alkoholu se nepotvrdila. Výsledky zdůrazňují, že i při stresujících pracovních podmínkách některé návyky mohou přinést ochranu, ale nenahrazují odpovědnost organizací za vytváření zdravějšího pracovního prostředí.

Mnoho lidí končí pracovní den nejen unavených, ale i napjatých, což může zvyšovat riziko bolesti hlavy. Chronický stres je hlavním faktorem působícím na nervový systém, který může snížit práh bolestivosti a zvýšit frekvenci migrény. Tělesné napětí v krku a ramenou spojené se stresem také přispívá k bolestem hlavy. Nedostatek kvalitního spánku tento cyklus zhoršuje, což ztěžuje odolnost vůči stresu. Řešení zahrnují krátké přestávky na protažení, fyzickou aktivitu, správné držení těla, mindfulness techniky a stanovení hranic mezi prací a volným časem.