mozek

Léky jako Mounjaro mají vliv na tělo a také na mozek, konkrétně mohou modulovat určité mozkové signály spojené s chutěmi. Studie na třech účastnících s obezitou naznačila, že lék tirzepatide může ovlivňovat delta-theta mozkové signály v nucleus accumbens. Tito signály jsou zapojeny do systému odměn v mozku a mají souvislost s intenzivními myšlenkami na jídlo. U jednoho účastníka, který užíval tirzepatide a podstoupil mozkovou operaci, došlo k výraznému snížení posedlostí jídlem, ale tyto účinky nebyly dlouhodobé. Přestože studie je zatím předběžná, poskytuje nový pohled na to, jak by tyto léky mohly být zkoumány v budoucnu. Výsledky byly publikovány v Nature Medicine.

Studie z Velké Británie zjistila, že mozek přechází do spánku náhle po dosažení určitého bodu zlomu. Pomocí údajů z elektroencefalogramu vědci zjistili, že během přibližně 4,5 minuty před usnutím dochází k výrazné změně mozkové aktivity. Tento nový pohled vám umožní lépe chápat proces usínání a vyvíjet nové léčby pro ty, kdo mají problémy s usínáním. Výzkum by mohl také pomoci při diagnostice spánkových poruch a nabídnout technologie pro sledování ospalosti u řidičů. Výsledky jsou publikovány v časopise Nature Neuroscience.

Nový výzkum naznačuje, že onemocnění dásní může zvyšovat riziko poškození bílé hmoty v mozku, což může mít dopad na nervový systém. Výzkumníci zjišťovali souvislost mezi zánětem v ústech a změnami v mozku, s důrazem na bílou hmotu, která je spojována s mozkovými cévními chorobami. Studie ukázala, že lidé s parodontózou mají vyšší pravděpodobnost poškození této části mozku. Přestože přímá příčinná souvislost nebyla potvrzena, výsledky podtrhují význam ústní hygieny nejen pro zdraví dásní, ale také pro zdraví mozku. Další výzkumy by mohly objasnit tento vztah a nabídnout nové způsoby prevence mozkových nemocí.

Po staletí jsme se domnívali, že hubnutí je otázkou vůle. Věda však ukazuje, že naše mozky mají složité mechanismy na udržení hmotnosti. Tyto systémy, původně vyvinuté pro přežití našich předků, dnes komplikují hubnutí. Když zhubneme, tělo reaguje jako by šlo o hrozbu, což je důvod, proč lidé po dietách často přiberou zpět. Moderní léky napodobující hormony střev mohou pomoci, ale nejsou účinné pro každého. Zásadní je chápat, že obezita není osobním selháním, ale biologickým stavem, na který mohou působit nové terapie a preventivní strategie.

Nedávné studie ukázaly, že rozptylování může sloužit jako očistný cyklus mozku. V Řecku byla objevena největší pavoučí síť na světě, ve které žije přes 100 000 pavouků. Fyzici vyloučili možnost, že vesmír je simulací, jelikož není možné dosáhnout úplného popisu reality algoritmy. Výzkum v USA odhalil nárůst paměťových problémů u mladších dospělých. Studie o půstu zjistila, že u dospělých nezhoršuje kognitivní funkce, ale ovlivňuje děti a mladistvé. Také se zkoumá, zda objekt, který poškodil čelní sklo Tesly v Austrálii, může být meteorit.

Standardy krásy se mění rychleji než kdykoli předtím, zejména díky sociálním médiím. Mozek se přizpůsobuje těmto ideálům a uvolňuje hormon dopamin, což může vést k závislosti a nespokojenosti s vlastním vzhledem. Psychologické efekty jako body dysmorfní porucha či anorexie se mohou zhoršovat kvůli neustálým srovnáváním s nereálnými obrazy. Uvědomění si toho, jak náš mozek na krásu reaguje, nám může pomoci změnit naše vnímání krásy. Kurátorské výběry rozmanitých obrazů na sociálních sítích mohou pomoci posílit naši psychickou odolnost vůči tlaku ideálů krasy.

Předběžná studie zjistila, že užívání tabáku spolu s konopím vede k unikátním změnám v chemii mozku. Skupina uživatelů obou látek vykázala vyšší hladiny enzymu FAAH, což může ovlivňovat systémy odměňující nikotin. Tento objev by mohl vysvětlit, proč kombinace tabáku a konopí často úzce souvisí se závažnějšími závislostmi a psychickými problémy. Pro lepší porozumění je nutný další výzkum. Vědci se chtějí zaměřit na ty, kdo užívají tabák a konopí, a zjistit, jak přesně dochází k těmto změnám.

Vědecké studie ukázaly, že stovky genů se v mužském a ženském mozku chovají odlišně. Tyto genové rozdíly mohou mít vliv na vývoj mozku a jsou patrné již v raných fázích vývoje. Některé geny jsou spojeny s pohlavně rozdílnými mozkovými poruchami, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Překvapivě většina genových odchylek není na pohlavních chromozomech, ale na běžných. Výzkum také naznačuje, že tyto rozdíly mají kořeny v evolučním vývoji společném předchůdci savců či obratlovců.

Nová studie z MIT naznačuje, že krátké období zasnění může být způsobem, jak mozek dohání údržbu, která obvykle probíhá během spánku. Výzkumníci měřili mozkovou aktivitu pomocí EEG a fMRI a zjistili, že během těchto okamžiků dochází k vlně mozkomíšního moku, podobné té, která nastává během hlubokého spánku. Stav zasnění se vyskytoval zejména u nevyspaných jedinců, což naznačuje pokus mozku nahradit spánkový deficit. Studie také poukazuje na souvislost mezi sníženou pozorností a vyšším průtokem mozkomíšního moku.

Studie mezinárodního týmu vědců zjistila, že kreativní aktivity mohou zpomalovat stárnutí mozku. Tango, výtvarné umění, hudba nebo třeba hraní videoher mají pozitivní vliv na „mozkový čas“ řízený umělou inteligencí. Výsledky ukázaly, že kreativní jedinci mají mozek o několik let biologicky mladší než jejich skutečný věk. Tato zjištění mohou předefinovat význam kreativity v kontextu veřejného zdraví a vzdělávání. Kreativita tedy působí nejen kulturně, ale i biologicky příznivě na mozek.