kůže

Výzkum na myších ukázal, že se pokožka samců a samic obnovuje odlišným způsobem. U samic byly dělení a proměna kožních kmenových buněk více sladěné, což souviselo s rychlejším hojením ran. U samců se buňky chovaly samostatněji; testosteron urychloval jejich přesun z hlubší vrstvy kůže, zatímco estrogen podporoval koordinaci buněk u samic. Vědci sledovali živé kožní buňky po dobu pěti měsíců a popsali také mezistupeň buněčného dělení. Závěry zatím platí hlavně pro myši, ačkoli první laboratorní testy lidských buněk naznačují podobné mechanismy. Poznatky by jednou mohly přispět k léčbě ran, popálenin, kožních nemocí či nádorů s ohledem na pohlaví pacienta.

Lékaři nejprve pátrali po příčině neobvyklých skvrn na břiše mladého chlapce a zvažovali i poranění jater, vyšetření však nic neprokázala. Po návratu pacienta s horší a bolestivější vyrážkou zjistili, že při domácí výuce pokládal až na osm hodin denně nabíjený notebook přímo na břicho. Diagnózou byl erythema ab igne neboli syndrom „opečené kůže“, který vzniká při dlouhodobém působení mírného tepla. Po omezení přímého kontaktu se zdrojem tepla skvrny postupně zcela zmizely. Lékaři upozorňují, že dlouhodobé vystavení teplu může v chronických případech zvyšovat i riziko změn vedoucích k rakovině kůže.

Nová studie na myších ukazuje, že svědění může mít vlastní specializovaný smyslový orgán, vellus-like chlupy. Vellus chlupy, známé u lidí jako 'broskvová srst', pokrývají téměř celé tělo a hrají roli v regulaci tělesné teploty a vnímání doteku. Výzkum naznačuje, že tyto chlupy jsou spojeny s rychle reagujícími senzory, které přenášejí pocit svědění. Tento objev by mohl být klíčem k vývoji nových terapií pro léčbu svědění způsobeného záněty kůže. Výsledky mohou pomoci při testování lidských léčeb u myší.