DNA

Nedávný genetický výzkum analyzoval DNA získané z vlasů Ludwiga van Beethovena, aby objasnil zdravotní neduhy, které jej trápily v životě. Studie zpochybnila teorii o otravě olovem jako příčině jeho smrti a ukázala na infekci hepatitidou B spojenou s riziky onemocnění jater. Tento výzkum nemohl určit příčinu jeho hluchoty ani žaludečních problémů, ale odhalil genetické riziko těchto nemocí. Navíc výsledky naznačují nesrovnalosti v Beethovenově otcovské linii, což může poukazovat na nevěry předků.

Studie na myších naznačuje, že změny v DNA spojené se stárnutím nemusí být nevratné. Vědci objevili, že protein SIRT6 může obnovit mladistvé uspořádání DNA v játrech starých myší. Tento objev poodhaluje možnost, že stárnutí není pouze jednosměrný proces, a naznačuje, že je možné zvrátit některé změny ve struktuře chromatinů spojené se stárnutím. Výsledky jsou nadějné, ale zatím nelze aplikovat přímo na lidský organismus. Studie přináší další pohled na mechanismy stárnutí a možná řešení.

Nová genealogická studie využívající genetické analýzy objevila překvapivě mnoho lidí s vazbou na rané kolonisty v USA. Výzkum spojil moderní genealogii a analýzu starověké DNA, aby odhalil identitu některých prvních evropských kolonistů přes identifikaci žijících potomků. Bylo zjištěno, že více než 1,3 milionu účastníků výzkumu 23andMe sdílí DNA s jedinci pohřbenými v St. Mary's City v Marylandu. Studie také osvětlila migrace katolických rodin po revoluční válce a identifikovala některé jednotlivce jako neznámé kolonisty včetně druhého guvernéra Marylandu, Thomase Greena. Tato inovativní metoda má potenciál odhalit i jiné historické migrace.

Studie s více než 100 000 pacienty ukazuje, že léky na dnu, jako je alopurinol, snižují riziko srdečního infarktu a mrtvice o 9 %, pokud je jejich hladina kyseliny močové snížena pod 6 mg/dL. Tím se omezí záněty a příhody spojené s dnou. Vyšší prospěch mají pacienti s vyšším rizikem srdečních chorob. Výzkum naznačuje, že výkyvy zánětů při dně mohou ovlivnit kardiovaskulární problémy. Další studie jsou potřebné k lepšímu pochopení mechanismu spojení mezi dnou a srdečními příhodami.

Tým vědců ze Stanfordské univerzity objevil nový způsob syntetizování DNA bez použití šablony. Enzym zvaný polymeráza může tvořit DNA z vlastní struktury, bez nutnosti vnějších referencí. To má důsledky pro chování bakterií, biologickou evoluci a stavební bloky života. Klonovaný systém DRT3 bakterie Escherichia coli obsahuje enzymy, které tento proces umožňují. Výzkum by mohl vést k novým metodám konstrukce DNA a lepšímu pochopení bakteriálních obranných mechanismů.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že neandrtálci zažili velký pokles populace před 75 000 lety. Ačkoli se jejich populace na chvíli obnovila, většina pozdních evropských neandrtálců pocházela ze stejné malé skupiny, což mohlo přispět k jejich vymření před 40 000 lety. Studie odhalila, že podmínky doby ledové zúžily jejich rozšíření na jedinou bezpečnou oblast ve Francii. Vědci analyzovali mitochondriální DNA 59 jedinců, která ukázala společnou mateřskou linii a opětovné diverzifikaci genetického materiálu před 65 000 lety. Navzdory těmto zjištěním se genetická diverzita rapidně snížila mezi 45 000 a 42 000 lety před konečným vymizením druhu.

Objev nejstarší DNA psů naznačuje, že byli našimi společníky už téměř před 16 000 lety, což je o 5 000 let dříve než se dosud předpokládalo. Studie zkoumaly genomy zjevně nejstarších psích ostatků nalezených v Turecku. Další důkazy ukazují, že psi se rozšířili po Evropě již před 14 300 lety. I když tehdejší psi možná nebyli jako dnešní domácí mazlíčci, pravděpodobně hráli důležité role, například při lovu. Studie také ukazují, že psi byli přijímáni do skupin prvních evropanů, což naznačuje, že domestikace proběhla dávno předtím.

Vědci objevili 5 500 let starou kostru v Kolumbii, která obsahuje DNA bakterie Treponema pallidum, související se syfilis. Tento nález posouvá historii treponemálních nemocí a naznačuje jejich původ v Americe, což zpochybňuje dřívější předpoklady o jejich evropském původu. Studie ukazuje, že tyto nemoci mohly existovat mezi lidskými společenstvími ještě před zemědělskou expanzí. Ačkoli nálezy zůstávají kontroverzní, vyzývají k přehodnocení geografických a historických úvah o přenosu těchto nemocí.

V rámci projektu Leonardo da Vinci DNA Project se vědcům podařilo získat vzorek DNA, který může pocházet od slavného renesančního umělce. Pomocí moderních technik extrahovali biologické informace z kresby zvané 'Holy Child'. DNA obsahovala Y-chromozomové markery, naznačující mužský původ, pravděpodobně z oblasti centrální Itálie. Výzkum dále ukazuje na sdílený genetický signál mezi dalšími artefakty spojenými s da Vincim. Výzkumný tým plánuje porovnat tyto nálezy s DNA potvrzených potomků Leonarda, aby potvrdil jeho genetický profil.

Nový výzkum z Floridské univerzity naznačuje, že komáři mohou poskytovat rozsáhlý pohled na ekologii regionu, ve kterém se nacházejí. Vědci identifikovali DNA 86 různých druhů zvířat z krve několika tisíc samiček komárů. Díky tomu se ukazuje, že mohou sloužit jako účinné nástroje pro monitoring biodiverzity. I když nelze očekávat získání významných DNA sekvencí z fosilizovaných komárů, tato metoda by mohla zabránit vyhynutí dnešních druhů. Jde o potenciálně nákladově efektivní nástroj pro sledování druhů v regionech bohatých na komáry, a to v době, kdy je ochrana biodiverzity obzvláště kritická.