demence

Světová zpráva o Alzheimerově nemoci pro rok 2026 popisuje zásadní posun ve výzkumu demence: některé nové léky dokážou v raném stadiu nemoci mírně zpomalit kognitivní úpadek. Léky donanemab a lecanemab jsou prvními plně schválenými přípravky, které neřeší jen příznaky, ale ovlivňují průběh onemocnění, přesto jejich přínos zůstává omezený a liší se mezi pacienty. V 192 klinických studiích se nyní testuje 158 možných terapií, včetně léků původně určených pro jiné diagnózy. Významnou roli má také prevence: úpravou rizikových faktorů, jako jsou vysoký tlak, kouření, nečinnost či cukrovka, by podle dostupných odhadů šlo oddálit nebo předejít až 45 procentům případů demence. Překážkou zůstává včasná a dostupná diagnostika i horší přístup pacientů ke klinickým studiím a novým léčebným možnostem.

Pětileté sledování 730 starších lidí z bolivijských komunit Tsimané a Mosetén zjistilo demenci u méně než dvou procent účastníků. Výskyt je přibližně třikrát až čtyřikrát nižší než v USA a Evropě, přičemž rozdíl nevysvětluje pouze kratší přežívání nemocných. Riziko zvyšoval hlavně vyšší věk a genetická varianta APOE ε4, podobně jako v průmyslových zemích. Badatelé zvažují ochranný vliv fyzicky náročného způsobu obživy, stravy a nízké míry obezity, cukrovky či vysokého tlaku, ale přímé potvrzení zatím chybí. U řady nemocných se navíc neprojevoval typický obraz Alzheimerovy choroby, nýbrž známky cévního poškození a parkinsonské příznaky.

Desetileté sledování téměř 1 400 dospělých v Japonsku spojilo horší zdraví dásní s vyšším rizikem demence. Lidé s nejvýraznějším krvácením dásní měli o 56 % vyšší riziko všech forem demence a o 61 % vyšší riziko Alzheimerovy choroby než účastníci s nejmenším krvácením. Výrazné ustupování dásní souviselo s o 59 % vyšším rizikem demence, hluboké mezery mezi zuby a dásněmi pak s nárůstem o 72 %. Studie je pozorovací, proto nedokazuje, že onemocnění dásní demenci způsobuje. Autoři předpokládají, že roli může hrát dlouhodobý zánět v těle či ústní bakterie, a vyzývají k potvrzení výsledků ve větších a rozmanitějších souborech.

Světová zdravotnická organizace vydala aktualizovaná doporučení pro prevenci či oddálení demence. Navazuje na analýzu zveřejněnou v roce 2024, podle níž lze na populační úrovni spojit až 45 procent případů se 14 ovlivnitelnými rizikovými faktory; nejde však o zaručené snížení rizika u jednotlivce. WHO doporučuje pohyb, společenskou aktivitu, nekouření, omezení alkoholu, zdravou stravu a kontrolu tlaku, cholesterolu, cukru v krvi i hmotnosti. Důležité je také řešit ztrátu sluchu a pokud možno omezovat expozici znečištěnému ovzduší. Organizace naopak nedoporučuje užívat vitaminy B a E, omega-3 ani multivitaminy výhradně kvůli prevenci demence bez prokázaného nedostatku živin.

Rozsáhlá dánská observační studie naznačuje, že lidé s nově diagnostikovaným diabetem 2. typu, kteří začali užívat statiny do roka, měli po deseti letech o 15 % nižší relativní riziko demence než pacienti bez této léčby. Při zahájení léčby za jeden až pět let po diagnóze bylo relativní riziko nižší o 10 %. Absolutní desetileté riziko demence činilo 3,9 % bez statinů, 3,5 % při pozdním nasazení a 3,3 % při časném nasazení. Studie zahrnula 132 585 lidí a neprokazuje příčinnou souvislost, její závěry však podporují včasné zvážení statinů zejména u pacientů s vysokým LDL cholesterolem.

Malá observační studie se 54 lidmi staršími 50 let naznačila souvislost mezi pravidelným užíváním vitaminu D a lepšími výsledky kognitivních testů u osob s mírnou kognitivní poruchou a potížemi se spánkem. Účastníci užívající alespoň 5 000 IU denně dosáhli v testu MoCA zhruba o 13 procent, tedy 3,78 bodu, vyššího skóre než lidé bez doplňků. Nižší dávky vykázaly jen nevýznamné zlepšení. Výzkum však neprokazuje, že vitamin D přímo zlepšuje kognitivní schopnosti, a vyšší uvedená dávka přesahuje obvykle doporučovaný bezpečný horní limit 4 000 IU denně. Autoři proto žádají větší studie a nedoporučují měnit dávkování bez konzultace s lékařem.

Studie sledující 12 409 lidí po dobu mediánově 26 let spojila dobrou cévní kondici ve věku 45 až 65 let s delším životem bez demence. Normální krevní tlak, absence diabetu a nekouření byly dohromady spojeny až s 12,6 roku navíc bez onemocnění oproti lidem se všemi třemi rizikovými faktory. Rizikové faktory zároveň souvisely s dřívějším úmrtím, nikoli jen s dřívějším rozvojem demence. Výsledky neprokazují přímou příčinu, podporují však význam prevence a péče o cévní zdraví ve středním věku. Autoři zohlednili mimo jiné věk, pohlaví, pohybovou aktivitu a genetické riziko spojené s genem APOE4.

Nová studie od týmů z King's College London zjistila, že karyoptóza je proces, který může hrát klíčovou roli v odumírání mozkových buněk při Alzheimerových chorobách. Při tomto procesu dochází k rozpadu buněčného jádra, což vede k smrti neuronů. Výzkumníci zjistili, že blokování enzymu p38 MAP kinase může zpomalit tento destruktivní proces. Navíc analýza mozků pacientů ukázala, že karyoptóza je častější u lidí s demencí než u zdravých jedinců. Tento objev by mohl otevřít cestu k novým léčbám zpomalujícím buněčnou degeneraci.

Mezinárodní tým vědců identifikoval biomarker v krvi, který může předpovědět riziko demence již ve středním věku. Protein GDF15, nacházející se v krevní plazmě, byl zjištěn ve vyšších úrovních u lidí, kteří později rozvinuli demenci. Studie, zahrnující data z šesti výzkumných projektů, ukázala významný vztah mezi GDF15 a vaskulární demencí, přičemž protein pravděpodobně ovlivňuje zánětlivé procesy v mozku. Genetické analýzy naznačují, že GDF15 může být nejen indikátorem, ale i činitelem vzniku demence. Výzkum zdůrazňuje, že GDF15 by mohl pomoci včas rozpoznat riziko a lépe pochopit vývoj této nemoci.

Demence může ovlivnit nejen lidi, ale i psy, a postihuje až 60 % psů starších 11 let. Nová studie zkoumá, že zkrácení délky kroku předních nohou může indikovat tuto poruchu. Výzkum zahrnoval 88 starých psů a ukázal, že kognitivní úpadek má větší vliv na délku kroku než stárnutí samotné. Tyto změny v chůzi nemusí být způsobeny pouze demencí, ale i jinými faktory jako bolestí. Změny ve vzoru chůze psů by mohly pomoci včasnému odhalení problémů a být užitečné pro sledování stárnutí psů.