antropologie

Nová studie vedená antropologem Markem Dyblem z Cambridge analýzuje monogamii u savců a zařazuje lidi mezi deset nejmonogamnějších druhů. Použitím sourozeneckého statusu jako měřítka se ukazuje, že u lidí pochází 66 % potomků ze stejných dvou rodičů. Lidská monogamie je srovnatelná s dlouhodobě pářícími se druhy, jako jsou surikaty či bobři. Přestože monogamie není v rámci lidských kultur univerzální, výsledky naznačují, že je dominantním vzorem pro náš druh. Studie zahrnuje data ze starověké DNA a současné genealogie od více než 100 lidských společností.

Homo floresiensis, známí jako hobiti, byli výrazně menší než jiní lidé, což vědce zaskočilo. Nový výzkum z univerzity ve Western Washingtonu naznačuje, že ke zmenšení došlo zpomalením růstu během dětství, což bylo adaptací na ostrovní prostředí. Tento jev, známý jako ostrovní nanismus, ovlivnil i další druhy na ostrovech, jako je trpasličí slon. Ačkoli měli Hobiti malé mozky, byli schopni vyrábět nástroje a využívat oheň, což svědčí o jejich inteligenci a schopnostech. Jejich zmenšení těla nemělo zásadní vliv na jejich kognitivní schopnosti.