zdraví

Výzkumníci z Michiganské univerzity našli u pěti známých postupů prodlužujících život myší společný metabolický znak: zvýšené hladiny ergothioneinu. Látka, kterou živočichové získávají potravou mimo jiné z hub, stoupala v mozku a krvi zvířat při kalorickém omezení i po podání čtyř léčiv. Umělá inteligence dokázala podle chemických profilů ve většině testů rozlišit léčené myši od neléčených. Studie zatím neprokazuje, že ergothionein prodlužování života přímo způsobuje, a výsledky nelze bez dalšího vztáhnout na lidi. Vědci chtějí ověřit, zda by tento metabolický ukazatel mohl urychlit hodnocení budoucích terapií proti stárnutí.

Výzkum na myších ukázal, že se pokožka samců a samic obnovuje odlišným způsobem. U samic byly dělení a proměna kožních kmenových buněk více sladěné, což souviselo s rychlejším hojením ran. U samců se buňky chovaly samostatněji; testosteron urychloval jejich přesun z hlubší vrstvy kůže, zatímco estrogen podporoval koordinaci buněk u samic. Vědci sledovali živé kožní buňky po dobu pěti měsíců a popsali také mezistupeň buněčného dělení. Závěry zatím platí hlavně pro myši, ačkoli první laboratorní testy lidských buněk naznačují podobné mechanismy. Poznatky by jednou mohly přispět k léčbě ran, popálenin, kožních nemocí či nádorů s ohledem na pohlaví pacienta.

Randomizovaná dvojitě zaslepená studie z Thajska naznačuje, že tříprocentní minoxidil nanášený na obličej dvakrát denně může podpořit růst vousů a kníru u trans mužů podstupujících hormonální terapii. Po osmi týdnech měli účastníci s minoxidilem hustší a silnější ochlupení než skupina s placebem. Po dvanácti týdnech vzrostla hustota kníru přibližně o 17 procent a vousů o 15 procent oproti výchozím hodnotám. Nežádoucí účinky, zejména svědění, zarudnutí a šupinatění kůže, byly mírné a krevní tlak se nezměnil. Přípravek není pro podporu růstu vousů schválen a není jisté, zda stejné výsledky platí i pro jiné skupiny; odborníci doporučují konzultaci s dermatologem.

Vědci našli možný biologický ukazatel tinnitu, tedy vnímání zvonění či jiných zvuků bez vnějšího zdroje. Ve studii s 82 dospělými měli lidé s tinnitem přibližně o polovinu vyšší hladinu bílkoviny prestin v krvi než účastníci bez potíží. Prestin se nachází ve vláskových buňkách hlemýždě a podílí se na zesilování zvuku; jeho změny již byly spojovány s poškozením sluchu. Výsledky zatím neprokazují, že zvýšený prestin tinnitus způsobuje, a malý observační výzkum nedovoluje využít test jako spolehlivou diagnostiku. Zjištění však může nasměrovat další výzkum k objektivnímu vyšetření i budoucí léčbě tinnitu.

Studie vědců z Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění spojila zdravější stravování s pomalejším biologickým stárnutím. Analýza dat 6 470 lidí porovnávala deset známých dietních doporučení s epigenetickými ukazateli věku v krvi. Příznivé souvislosti se objevily například u středomořské, severské, DASH či MIND diety, zatímco vyšší příklon k nezdravým rostlinným potravinám a prozánětlivé stravě byl spojen s horšími výsledky. Zjištění se obdobně potvrdila i v samostatném vzorku více než tisíce osob. Výzkum neprokazuje přímou příčinu a následek, naznačuje však, že i bez dokonale dodržované diety může zdravější jídelníček přispět ke snížení rizika nemocí spojených s věkem.

Studie téměř 88 tisíc starších dospělých naznačuje, že delší denní pobyt na jasném světle souvisí s nižším rizikem rozvoje demence v následujících letech. Expozice alespoň 42 minutám světla o intenzitě nejméně 5 000 luxů byla spojena se 17% relativním snížením rizika. Souvislost byla výraznější u lidí s večerním chronotypem, vyšší noční světelnou expozicí a u nositelů genetického rizika APOE ε4. Jde o observační výzkum, který neprokazuje příčinu a následek, ale podporuje další zkoumání světelných intervencí. Větší denní jas by mohl příznivě ovlivňovat cirkadiánní rytmus, spánek i zdraví mozku.

Klinická studie druhé fáze se 109 pacienty naznačila, že denní dávka 1 000 miligramů vitaminu C může prospět lidem s přednádorovými poruchami krve nebo nízkorizikovými myeloidními nádory. V průzkumné tříleté analýze byla ve skupině s vitaminem C spojena s o 65 procent nižším rizikem úmrtí než placebo. Méně účastníků také přešlo do agresivnějších krevních nádorů, rozdíl však kvůli malému vzorku nebyl statisticky průkazný. Vědci předpokládají, že vitamin C může podporovat enzym TET2 podílející se na regulaci genů, tento mechanismus ale studie přímo neověřovala. K potvrzení účinku na prevenci leukémie a délku života je nutná větší studie třetí fáze.

Analýza zdravotních záznamů více než 100 000 pacientů naznačuje, že lidé s detekovatelným hnědým tukem měli méně zaznamenaných diagnóz úzkosti a depresivních epizod. Depresivní epizody se objevily u 5,4 procenta těchto pacientů oproti 8,2 procenta osob bez zjistitelného hnědého tuku. Hnědý tuk vytváří teplo a jeho přítomnost byla spojena také s příznivějšími ukazateli metabolismu, včetně nižší hladiny cukru v krvi. Studie však je retrospektivní a neprokazuje, že hnědý tuk přímo zlepšuje psychický stav. Výsledky mohou ovlivňovat i specifika zkoumané skupiny pacientů s nádorovými onemocněními a jejich léčba.

Měření v pěti nehtových salonech v New Yorku ukázalo výrazné krátkodobé špičky těkavých organických látek, které mohou být srovnatelné s průmyslovými provozy. Průměrná koncentrace činila 15,1 ppm, zatímco medián patnáctiminutových špiček dosáhl 31,4 ppm a v jednom salonu 113 ppm. Ve vzduchu převažovaly mimo jiné aceton a ethyl-, butyl- či methylacetát; zachyceny byly i stopy benzenu. Autoři upozorňují, že celodenní průměry mohou riziko pro pracovnice a pracovníky podceňovat, zejména při dlouhodobé expozici. Běžné látkové a chirurgické roušky před chemickými parami nechrání, klíčové jsou účinné větrání, uzavírání nádob a bezpečné ukládání kontaminovaného materiálu.

Julie Andrewsová i v 91 letech pokračuje v tvůrčí práci a učení, které považuje za způsob, jak udržet mozek aktivní. Studie zahrnující více než 100 000 lidí spojila kognitivně náročná povolání s o 18 % nižším rizikem demence, neprokazuje však přímou příčinu. Další výzkumy naznačují, že čtení, psaní, studium jazyků, návštěvy kulturních institucí či osvojování nových dovedností mohou ve stáří podpořit poznávací schopnosti. Celoživotní mentální aktivita byla v jedné studii spojena i s nižším rizikem Alzheimerovy nemoci a mírné kognitivní poruchy. Odborníci tento možný ochranný efekt vysvětlují budováním takzvané kognitivní rezervy.