výzkum

Podle nové studie stres vyvolává biochemické změny v krvi, které mohou ovlivnit její schopnost srážení. Výzkum, který proběhl na malé skupině mladých mužů, zjistil, že duševní stres způsobuje zvýšení produkce volných radikálů, což mění strukturu krevních sraženin. Tyto biologické změny mohou potenciálně zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky naznačují, že by budoucí výzkum mohl cílit na biochemické dráhy stresu ke snížení kardiovaskulárního rizika. Studie však zahrnovala pouze malé množství účastníků, což omezuje její zatímní závěry.

Nový výzkum potvrzuje zásadní úlohu genu NANOG v raném vývoji lidských embryí. Vědci identifikovali, že tento gen je zodpovědný za správnou diferenciaci pluripotentních buněk. Experimenty zahrnující editaci genetické báze ukázaly, že bez aktivního NANOG se buňky nemohou stát kmenovými buňkami a zaměřují se na tvorbu žloutkového vaku nebo placentárních buněk. Tento přístup, využívající lidská embrya, je průkopnický a poskytuje nový vhled do embryonálního vývoje u lidí. Studie má potenciál přispět ke zlepšení reprodukčních technologií, i když její klinické aplikace jsou zatím v nedohlednu.

Demence může ovlivnit nejen lidi, ale i psy, a postihuje až 60 % psů starších 11 let. Nová studie zkoumá, že zkrácení délky kroku předních nohou může indikovat tuto poruchu. Výzkum zahrnoval 88 starých psů a ukázal, že kognitivní úpadek má větší vliv na délku kroku než stárnutí samotné. Tyto změny v chůzi nemusí být způsobeny pouze demencí, ale i jinými faktory jako bolestí. Změny ve vzoru chůze psů by mohly pomoci včasnému odhalení problémů a být užitečné pro sledování stárnutí psů.

Nová analýza fosilií Homo naledi v Jihoafrické republice ukazuje, že v lokalitě Rising Star chybí mužské exempláře. Zuby nalezené v této jeskyni neobsahují peptidy spojené s mužským Y chromozomem, což naznačuje, že se může jednat o pohřebiště žen. Výzkum ale nevylučuje možnost, že muži nesli genetickou mutaci způsobující nedostatek amelogeninu Y. Tato zjištění zvyšují zájem o teorii, že Homo naledi mohl praktikovat pohřební rituály. Další výzkum je nutný k potvrzení evolučních a kulturních implikací těchto objevů.

Nová studie analyzovala 69 klinických testů s více než 154 tisíci dospělých a zjistila, že doplňky vápníku a vitaminu D mají malý vliv na prevenci zlomenin. Kombinace těchto látek ukázala jen zanedbatelné snížení rizika zlomenin. Výsledky zpochybňují dosavadní praxi předepisování těchto doplňků jako prevence pádů a zlomenin u dospělých. Pro lidi bez nedostatku vitaminu D nebo osteoporózy se pravidelné cvičení ukazuje být efektivnější. Zdraví kostí u starších dospělých může více záviset na fyzické aktivitě a vyvážené stravě než na samotných doplňcích.

V západní Austrálii byl potvrzen kráter starý 3,02 miliardy let, což z něj činí nejstarší známý impaktní kráter na Zemi. Kráter, známý jako North Pole Dome, byl podroben přesné analýze minerálů, jako je zirkon a apatit, které ukázaly na dobu impaktu. Tento objev je zvláště významný, jelikož poskytuje pohled na podmínky na Zemi v době, kdy se formovala první forma života a měnily se povrchové procesy. Pilbara, kde se kráter nachází, je známá svými neporušenými archaickými horninami, které umožňují zkoumání raného zemského povrchu.

Výzkum naznačuje, že melatonin, oblíbený doplněk na spaní, může mít vážné vedlejší účinky při dlouhodobém užívání. Studie ukázala, že lidé užívající melatonin přes rok mají vyšší riziko srdečního selhání a úmrtí. Ačkoli výsledky nejsou definitivní, vyvolávají obavy a ukazují potřebu podrobnějšího zkoumání. Melatonin je považován za bezpečný pro krátkodobé použití, avšak jeho dlouhodobé účinky nejsou dobře prozkoumány. Výsledky byly zveřejněny na vědeckém setkání Americké kardiologické asociace.

Lidé s krevní skupinou B, ať už pozitivní nebo negativní, čelí o 28 % vyššímu riziku vzniku cukrovky 2. typu ve srovnání s jinými krevními skupinami. To vyplývá z rozsáhlé analýzy zahrnující 51 systematických přehledů a meta-analýz zkoumajících souvislosti mezi krevními skupinami a zdravotními problémy. Ačkoliv toto riziko není vysoké ve srovnání s faktory jako jsou strava, hmotnost nebo životní styl, stále představuje významný ukazatel pro individuální posuzování rizik. Studie se zaměřila na odstranění nedostatků předchozích výzkumů a zdůrazňuje potřebu kvalitnějšího zkoumání vztahu mezi krevními skupinami a nemocemi.

Australští vědci zkoumali sloučeninu mědi Cu(ATSM) jako možnou léčbu Alzheimerovy choroby. Při testech na myších tato látka snížila hromadění amyloid-beta proteinů a zlepšila prostorovou paměť zvířat. Cu(ATSM) zvyšuje hladinu P-glykoproteinu, který pomáhá odstraňovat amyloid-beta z mozku. Výsledky zatím ukazují potenciál pro budoucí léčení Alzheimerovy choroby, ale další testy na lidech jsou nezbytné. Studie byla publikována v časopise ACS Chemical Neuroscience.

Studie vedená týmem z Brown University zjistila, že vakcína Shingrix snižuje riziko demence o 24 % u seniorů v pečovatelských zařízeních. Výzkum sledoval 509 926 osob a ukázal, že z těch, kdo vakcínu dostali, jen 18,8 % rozvinulo demenci oproti 24,6 % nevakcinovaných. Ačkoli nebyl prokázán přímý vliv vakcíny, výsledky naznačují možné neuroprotektivní účinky. Vakcína Shingrix tak nejen chrání před pásovým oparem, ale může přispět i k prevenci demence. Studie byla zveřejněna v Annals of Internal Medicine.