meditace

Meditace a mindfulness, často prezentované jako řešení pro stres a duševní zdraví, mohou mít i negativní dopady. Studie ukázaly, že více než 10 % lidí praktikujících pravidelně meditaci zažívá nepříznivé účinky jako úzkost, deprese či psychózy. Tyto efekty mohou přetrvávat a ovlivnit každodenní život, a mohou se objevit i u lidí bez předchozích problémů. Navzdory beneficím, které meditace přináší, je důležité upozorňovat na možné rizikové faktory. Nedostatečné informování veřejnosti může vést k etickým otázkám ohledně využívání mindfulness v terapii a vzdělávání.

Meditace může zásadně změnit mozkovou aktivitu a zvýšit nervová spojení, podle nové studie vedené Annalisou Pascarellou. Výzkum ukázal, že meditace může pomoci dosáhnout stavu známého jako 'mozková kritičnost', kde jsou nervová spojení v optimální rovnováze pro mentální flexibilitu. Výzkum použitím magnetoencefalografie zjistil rozdíly mezi technikami meditace Samatha a Vipassana. Samatha vedla k hluboké koncentrační stabilitě, zatímco Vipassana přiblížila mnichy k mozkové kritičnosti. Přestože meditace může zvyšovat vnitřní soustředění, existují zprávy o jejích negativních účincích jako úzkost nebo deprese, jež jsou málokdy uváděny.