imunita

Studie zveřejněná v časopise Nature naznačuje, že stav brzlíku zůstává důležitý i v dospělosti, přestože se tento orgán s věkem zmenšuje. Vědci analyzovali údaje více než 27 000 lidí a pomocí umělé inteligence hodnotili zdravotní stav brzlíku na CT snímcích. Lidé s lepším stavem brzlíku měli v pozorovaných souborech nižší riziko úmrtí, rakoviny plic i úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Zdravější brzlík byl také spojen s lepší odpovědí na imunoterapii u několika druhů nádorů. Výsledky ukazují souvislosti, nikoli přímou příčinu; potvrdit je musí další výzkum. Horší stav orgánu byl spjat například s kouřením, obezitou a chronickým zánětem.

Přehled více než stovky studií ukazuje, že poškození tenkého střeva při celiakii nevzniká jen přímou reakcí imunitního systému na lepek. U geneticky náchylných lidí enzym TG2 upravuje složky lepku tak, že vyvolají silnou aktivaci T-lymfocytů. Zánětlivé signály následně aktivují nitroepitelové lymfocyty, které ničí buňky střevní sliznice. Proces dále mohou zesilovat střevní mikrobiom, stres sliznice, stromální buňky i interferonové signály. Lepší objasnění těchto navazujících mechanismů by mohlo otevřít cestu k léčbě, která by doplnila nebo jednou překonala bezlepkovou dietu.

Vědci pozorovali makrofágy při útoku na buňky melanomu, což může naznačovat nový směr léčby pro všechny pacienty. Makrofágy se ukázaly být klíčovými v obraně proti rakovině tím, že 'okousávají' živé rakovinné buňky bez pomoci T buněk. Tento objev může vést k novým terapeutickým strategiím, které by umožnily lepší aktivaci imunitního systému. Výzkum ukázal, že tyto buňky tvoří bariéru kolem nádoru a mohou hrát ochrannou roli. Další kroky se zaměří na pochopení procesu, jak makrofágy signalizují nebezpečí dalším buňkám imunitního systému.

Výzkum ukazuje, že i po úspěšném zhubnutí imunita uchovává 'paměť' obezity. Imunitní buňky si díky DNA metylaci pamatují dřívější stav obezity, což může přispívat k riziku návratu váhy a nemocí s ní spojených. Mechanismus zahrnuje metylaci DNA v T-helper buňkách, což může udržovat pro-zánětlivý stav. Změna těchto procesů může trvat až 10 let stabilního udržování hmotnosti. Studie naznačuje možné terapeutické přístupy ke zlepšení situace u lidí po zhubnutí.

Tetování je oblíbenou formou sebevyjádření, avšak jeho vliv na imunitní systém je stále předmětem výzkumu. Inkousty obsahují složité chemické směsi, včetně pigmentů používaných původně v průmyslu. Některé látky v inkoustech mohou být toxické a způsobit alergické reakce či záněty. Studie naznačují možné souvislosti mezi tetováním a sníženou efektivitou očkování. Neexistuje však silný důkaz o spojení tetování s rakovinou u lidí. Upozorňuje se na potřebu lepší regulace a průhlednosti ohledně složení tetovacích inkoustů.

Vitamin C je důležitý pro fungování těla, ale jeho účinky jsou často přeceňovány. To, že vitamín C může zabránit nachlazení, není podloženo vědeckými důkazy. Studie ukazují, že pravidelná suplementace vitamínu C nezabraňuje nachlazení, ale může mírně zkrátit jeho délku a intenzitu. Předávkování vitamínem C může vést k vedlejším účinkům, jako je průjem nebo tvorba ledvinových kamenů. Pro většinu lidí je dostatečný příjem vitamínu C z vyvážené stravy a doplňky nejsou nutné.

Endometrióza postihuje přibližně 10 % žen po celém světě a je známa především jako gynekologická choroba. Nové studie však naznačují, že by měla být klasifikována jako celotělesná porucha ovlivňující imunitní systém. Pacienti často trpí chronickým zánětem a příznaky, které zahrnují únavu, kognitivní potíže a rozšířenou bolest. Fakt, že imunitní odpověď zasahuje do dalších tělních systémů, by mohl vysvětlit obtížnost léčby této nemoci. Pochopení endometriózy jako systémové imunitní poruchy by mohlo vést k efektivnějším terapeutickým přístupům.

Fragmenty koronaviru zůstávající v těle po infekci mohou zničit důležité imunitní buňky, čímž přispívají k dlouhodobým následkům. Studie ukazuje, jak tyto zlomky cíli na specifické imunitní buňky a potenciálně oslabená obrana vysvětluje slabiny u osob trpících dlouhým COVIDem. Výzkum také naznačuje, že pacienti s existujícími imunitními problémy jsou náchylnější k těmto účinkům. Omikronový kmen vytváří rozmanitější fragmenty, které méně devastují imunitní systém, což může zmírnit průběh infekce. Pandemie stále zanechává významné následky, přičemž očkování může pomoci zmenšit jejich rozsah.

Nový výzkum z Telavivské univerzity naznačuje, že pozitivní myšlení může posílit imunitní odpověď po očkování. Ve studii bylo 85 účastníků rozděleno do skupin, z nichž některé byly trénovány v pozitivním myšlení pomocí neurofeedbacku. Účastníci, kteří stimulovali určitou část mozku známou jako odměnová dráha, vykazovali silnější imunitní reakci na vakcínu proti hepatitidě B. Aktivace mozku souvisela s vyšší produkcí specifických protilátek, což by mohlo být využitelné i v jiných lékařských oblastech. Výsledky naznačují, že pozitivní očekávání by mohly být začleněny do léčebných postupů.

Tetování je populární formou sebevyjádření, ale přináší i nezřetelné biologické důsledky. Barviva v tetovacích inkoustech mohou být toxická a interagují s imunitním systémem, což vede k obavám o dlouhodobé zdraví. Studie naznačují, že pigmenty v inkoustech mohou způsobovat záněty, alergické reakce a ovlivňovat účinnost vakcín. Některé komponenty inkoustů jsou ty stejné jako v průmyslových barvách a mohou se rozkládat na karcinogenní látky. Navzdory tomu, že přímá souvislost mezi tetováním a rakovinou u lidí zatím nebyla prokázána, zvýšená pozornost k regulaci a dalšímu výzkumu je nezbytná.