zdraví

Studie italských vědců naznačuje, že tadalafil, používaný při erektilní dysfunkci a plicní hypertenzi, může podporovat regeneraci svalové tkáně. V laboratorních pokusech na myších svalových prekurzorových buňkách zvýšil jejich množení, přežívání a rychlost zacelení uměle vytvořeného poškození. Lék blokuje enzym PDE5, čímž prodlužuje působení signálu cGMP spojeného s regenerací svalů. Ošetřené buňky se však pomaleji měnily ve zralá svalová vlákna, což může znamenat větší zásobu buněk připravených k budoucí opravě. Výsledky zatím nelze přenášet na lidi; potřebné jsou studie na živých organismech i posouzení možného zneužití ve sportu.

Rozsáhlá studie analyzovala více než 157 000 vzorků kočičí stolice z USA a Kanady a parazita Giardia duodenalis odhalila u 6,3 procenta zvířat. U 18,5 procenta nakažených koček šlo o varianty A nebo B, které mají potenciál přenášet se na člověka; v celém souboru je mělo zhruba 1,2 procenta testovaných koček. Vyšší výskyt vědci zaznamenali u kocourů, mladých zvířat a zejména koťat, zatímco u koček starších deseti let byl podstatně nižší. Nákaza byla častější v zimě než v létě, patrně proto, že cysty parazita lépe přežívají v chladném a vlhkém prostředí. Autoři doporučují pravidelné vyšetření trusu, hlavně u rizikových koček a v domácnostech s malými dětmi, seniory či lidmi s oslabenou imunitou.

Randomizovaná studie z Británie a Kanady ukázala, že kombinace nízkoenergetické stravy a řízeného pohybu může u lidí s časně vzniklým diabetem 2. typu vést k remisi onemocnění. Po 24 týdnech jí dosáhlo 27 z 50 účastníků intervenční skupiny, zatímco v kontrolní skupině pouze dva lidé. Program zahrnoval příjem zhruba 800 až 900 kilokalorií denně, dvakrát týdně vedený aerobní a silový trénink a další samostatné cvičení. Účastníci ztratili tuk, přitom si zachovali svalovou hmotu a sílu, a zlepšily se jim některé ukazatele srdečně-cévního zdraví i kvalita života. Studie trvala jen 24 týdnů, proto zatím není jasné, jak dlouho výsledky přetrvají ani jak velký podíl na nich měla samotná dieta či cvičení.

Analýza téměř 977 tisíc účastníků ze dvou britských kohort zjistila souvislost mezi preferencí velmi horkých nápojů a vyšším rizikem dlaždicobuněčného karcinomu jícnu. Lidé, kteří pili nápoje označené jako velmi horké, měli oproti těm, kteří je pili teplé, 3,17krát vyšší relativní riziko; u kategorie horkých nápojů činil nárůst 69 procent. Vyšší riziko se projevilo u čaje i kávy a nezměnilo se výrazně přidáním mléka. Konzumace šesti a více horkých nápojů denně byla rovněž spojena se 71% nárůstem rizika. Jde o observační studii založenou na subjektivním hodnocení teploty, takže nedokazuje příčinu, autoři však upozorňují na možné poškozování sliznice jícnu teplem.

Studie čínských vědců ukazuje, že převaření kohoutkové vody a následné přefiltrování usazenin může odstranit významnou část mikro- a nanoplastů. V některých testech se podařilo snížit jejich množství až o 90 procent, přičemž účinnost závisela na tvrdosti vody. Ve tvrdé vodě se při ohřevu tvoří uhličitan vápenatý, který plastové částice zachytí v usazenině. Tu lze poté odstranit i jednoduchým filtrem, například jemným kovovým sítkem. Autoři upozorňují, že zdravotní dopady mikroplastů nejsou dosud plně objasněny, ale pitná voda představuje jeden z možných zdrojů dlouhodobé expozice.

Analýza dlouhodobých dat od více než 1 200 dospělých v USA naznačuje, že užívání konopí souvisí s horšími objektivně měřenými ukazateli spánku. Lidé s delší zkušeností s konopím častěji trávili méně času skutečným spánkem, měli roztříštěnější spánek a déle v noci bděli. Nedávní uživatelé sice spali v průměru asi o 20 minut déle, jejich spánek však byl méně efektivní a více přerušovaný. Sami účastníci přitom zpravidla nevnímali, že by spali hůře. Studie je observační, takže nedokazuje přímou příčinu; autoři upozorňují i na chybějící údaje o síle a načasování užití konopí.

Dlouhodobá studie téměř 200 000 lidí spojila jídlo po večerce nebo mezi večeří a spánkem s vyšším rizikem cirhózy a metabolicky podmíněného ztučnění jater (MASLD). U lidí, kteří jedli pozdě večer, bylo riziko cirhózy o 28 % a riziko MASLD o 36 % vyšší než u osob s běžnější dobou jídla. Výsledky zůstaly významné i po zohlednění věku, BMI a pohybové aktivity, studie ale nedokazuje přímou příčinu. Možným vysvětlením je narušení cirkadiánních rytmů, protože játra mohou v noci potravu zpracovávat méně efektivně. Cirhóza přitom zůstala v souboru vzácná: během mediánu 16 let sledování se objevilo 315 případů.

Studie španělských vědců naznačuje, že kreatin by mohl chránit hipokampus před poškozením souvisejícím se střevním zánětem. U potkanů s modelově vyvolanou kolitidou doplněk obnovil hladiny kreatinu v této mozkové oblasti, omezil zánět a poškození neuronů a upravil jejich narušenou aktivitu. Účinky byly výraznější u samců, u nichž zánět střev vyvolával závažnější mozkové změny. Výsledky mohou být relevantní pro výzkum zánětlivých onemocnění střev, která se u lidí pojí také s poruchami paměti, pozornosti a takzvanou mozkovou mlhou. Jde však o pokus na zvířatech, takže přínos kreatinu pro lidský mozek zatím není potvrzen.

Kanadská analýza doporučuje při případném zrušení střídání času zavést natrvalo standardní, tedy zimní čas. Důvodem je dřívější ranní světlo, které pomáhá sladit biologické hodiny, spánek a denní režim se školou či prací. Trvalý letní čas by v zimě posunul východ slunce o hodinu později a mohl by prohlubovat nedostatek spánku, sociální jet lag i potíže s náladou. Zvlášť citliví mohou být dospívající a mladí dospělí, jejichž vnitřní hodiny mají přirozeně pozdější rytmus. Autoři upozorňují, že dlouhodobé dopady nejsou zcela jisté, protože značná část důkazů je observační.

Čínská studie mezi více než 5 000 lidmi ve věku nad 80 let zjistila, že ženy konzumující maso se častěji dožily 100 let než vegetariánky. Tento vztah se ale projevil pouze u účastnic s podváhou; u žen s normální hmotností či nadváhou se neukázal. Vegetariánky, které jedly ryby, mléčné výrobky nebo vejce, měly podobnou šanci na dlouhověkost jako konzumentky masa. Výsledky jsou pouze pozorovací a mohou je ovlivňovat další okolnosti, včetně změn jídelníčku ve stáří. Autoři zdůrazňují význam dostatečného příjmu energie a živin i vyvážené stravy z rostlinných a živočišných zdrojů.