zdraví

Malá osm týdnů trvající studie mezi 45 mladými muži zjistila, že rozdělení posilování do krátkých denních bloků může přinést srovnatelné zlepšení síly jako souvislý trénink. Účastníci třikrát týdně buď provedli 60 dřepů v jedné lekci, nebo tři série po 20 dřepech rozložené během dne. Obě skupiny zlepšily svalovou sílu, izometrickou sílu i relativní vytrvalost oproti kontrolní skupině a rozdíly mezi tréninkovými režimy nebyly statisticky významné. Lidé s rozděleným tréninkem navíc uváděli větší radost ze cvičení. Autoři upozorňují, že výsledky je třeba ověřit na větších a pestřejších souborech i v delším období.

Požár Eaton v lednu 2025 zahalil oblast Los Angeles kouřem s mimořádně vysokým obsahem toxických kovů. Studie Caltechu uvádí, že zhruba 7 milionů lidí bylo 9. ledna vystaveno koncentracím olova přesahujícím 50 nanogramů na metr krychlový, tedy asi osmdesátkrát nad běžnou úrovní. Kouř z hořících domů, aut a infrastruktury obsahoval také zvýšené množství chloru, bromu, zinku, mědi a arsenu. Ve srovnání s vegetačním požárem v Riverside měl dým z Eatonu padesátkrát více olova. Vědci upozorňují na neznámé zdravotní dopady krátkodobé intenzivní expozice i na dlouhodobé znečištění půdy, vody a veřejných prostor a žádají další epidemiologický výzkum.

Studie sledující 14 584 lidí ve Španělsku a USA spojila vyšší skóre krevního metabolického podpisu středomořské stravy s o 23 procent nižším rizikem úmrtí během následného sledování. Podpis tvoří 67 metabolitů, převážně tukových molekul, které mohou zachytit nejen složení jídelníčku, ale i způsob, jakým tělo potravu zpracovává. Středomořský styl stravování upřednostňuje zeleninu, ovoce, luštěniny, ořechy, ryby a olivový olej a omezuje červené i průmyslově zpracované maso. Zjištění je pozorovací, a proto nedokazuje, že změna tohoto ukazatele sama o sobě prodlouží život. Vědci chtějí metodu ověřit u rozmanitějších skupin obyvatel a zjistit, zda může zlepšit odhad zdravotních rizik nad rámec běžných faktorů.

Zpráva The Lancet Countdown upozorňuje, že zdravotní dopady klimatické změny rostou rychleji než opatření k jejich omezení. V roce 2023 bylo změně klimatu připsáno 71,5 procenta zhruba 710 tisíc úmrtí souvisejících s horkem. Extrémní vedra zároveň v roce 2025 podle odhadů připravila světovou ekonomiku o 1,07 bilionu dolarů kvůli výpadkům práce, zejména v zemědělství a stavebnictví. Autoři vyzývají OSN a Světovou zdravotnickou organizaci, aby klimatickou změnu formálně označily za globální zdravotní stav nouze a postavily ochranu zdraví do středu klimatických rozhodnutí. Varují také před plánovaným dalším rozšiřováním těžby ropy a plynu.

Genetická analýza ukazuje, že nejbližší příbuzenské vazby původních Havajců vedou k obyvatelům Rapa Nui a slaběji k ostrovu Mangareva, který mohl být výchozím bodem jejich osídlení. Výzkum založený na genomech více než tisícovky lidí rekonstruoval postupné osidlování Polynésie malými skupinami mořeplavců. Opakované přesuny mezi ostrovy vedly k výrazným genetickým zúžením, tedy ke snížení genetické rozmanitosti. Studie popsala i vzácné varianty genů spojené s očními vadami, ztrátou zraku a selháním ledvin. Autoři upozorňují, že pro původní Havajce chybějí odpovídající doporučení pro genetické testování a že je nutný cílenější výzkum i dostupnější péče.

Malá randomizovaná studie naznačuje, že čistý brusinkový džus může krátkodobě tlumit růst bakterií v zubním plaku a snižovat jeho tvorbu kyselin. Výzkumu se zúčastnilo osm dospělých a 14 dětí, kteří porovnávali čistý džus, slazený nápoj s 27 procenty brusinkové šťávy a vodu. Po čistém džusu byl růst bakterií nižší o 44 procent, u dětí o 33 procent; u slazeného nápoje nebyl rozdíl statisticky významný. Možné působení vědci spojují s proanthokyanidiny, které bakteriím ztěžují přilnutí k povrchům. Studie však neověřovala dlouhodobou ochranu před zubním kazem ani možné dopady kyselosti nápoje na sklovinu.

Předběžná studie nizozemských vědců naznačuje, že ženy mohou některé účinky psychedelik vnímat silněji než muži. Analýza 94 sezení se psilocybinem, LSD a látkou 2C-B ukázala u žen výraznější pocit ovlivnění, nižší bdělost a slabší kontrolu nad myšlením; nejzřetelnější rozdíl se objevil u psilocybinu. Rozdíly nelze jednoduše vysvětlit tělesnou hmotností, protože měření koncentrací látek v krvi mezi skupinami významně nelišilo. Možnou roli mohou hrát hormony a jejich vliv na serotoninový systém, studie však neměřila hormonální hladiny ani fázi menstruačního cyklu. Autoři zdůrazňují malý vzorek, neověřený charakter práce a potřebu větších studií, takže z výsledků nelze vyvozovat doporučení k odlišnému dávkování žen.

Vědci z Johns Hopkinsovy univerzity identifikovali v prostatě zvláštní podtyp bazálních buněk označovaný WIF1+, který se soustředí hlavně v přechodové zóně kolem močové trubice. Právě tato oblast se při nezhoubném zvětšení prostaty často zvětšuje a může zhoršovat močení. Analýza téměř 130 tisíc buněk ukázala, že WIF1+ buňky mají odlišnou genovou aktivitu a jsou častější ve vzorcích se zvětšenou prostatou. Jejich vlastnosti naznačují možnou úlohu při přestavbě tkání a komunikaci s okolními buňkami. Výsledky zatím představují hypotézu, ale mohly by v budoucnu přispět k vývoji cílené léčby.

Metabolicky podmíněné ztučnění jater (MASLD), které postihuje zhruba třetinu světové populace, nemusí být jednotným onemocněním. Výzkumníci z Mayo Clinic na základě klinických a genetických dat rozdělili pacienty do pěti podtypů označených C1 až C5. Jednotlivé skupiny se lišily rizikem srdečních chorob, selhání jater, rakoviny i nutnosti transplantace. Například podtyp C1 tvořili častěji starší lidé bez obezity, u nichž byl vyšší výskyt rakoviny jater a transplantací, zatímco u C5 hrála výraznější roli genetika. Závěry zatím vyžadují ověření na větších a rozmanitějších souborech, ale mohou podpořit přesnější odhad rizik a individualizovanou léčbu.

Přehled dosavadních studií naznačuje, že nízká i vysoká hladina testosteronu může být spojena s vyšším rizikem fibrilace síní, tedy časté poruchy srdečního rytmu. Riziko by podle autorů mohlo být nejnižší ve střední části běžného rozmezí hormonu, příčinná souvislost však zatím prokázána není. Fibrilace síní zvyšuje mimo jiné riziko mrtvice a může se projevovat bušením srdce, únavou či závratěmi. Studie TRAVERSE zaznamenala více případů fibrilace síní u mužů léčených testosteronovým gelem, jiné souhrnné analýzy ale významné zvýšení rizika nepotvrdily. Autoři doporučují před léčbou hodnotit celkové kardiovaskulární riziko a zohlednit například obezitu, vysoký tlak, alkohol či spánkovou apnoi.