věda

Ötzi, mumií z doby měděné, zemřel před 5 300 lety, ale jeho tělo v ledovcích Alpes bylo mimořádně dobře zachováno. Nová studie zkoumá mikroby na jeho těle a naznačuje, že některé druhy mohou být stále aktivní, a to více než 5 000 let po jeho smrti. Vědci objevili dva hlavní typy mikrobů: ty původní z Ötziho života a ty, které se přizpůsobily chladnému prostředí jeho muzejního uložení. Některé mikroby byly schopné přežít díky konzervačním technikám. Přítomnost těchto organismů podporuje představu, že Ötzi je dynamickým ekosystémem, kde koexistují historické i moderní mikroorganismy.

Vědci objevili nový virus ve střevních bakteriích, který může být spojen s rozvojem kolorektálního karcinomu. Výzkum z Dánska a Austrálie poukazuje na bakterii Bacteroides fragilis, běžně přítomnou i u zdravých lidí. Zjistili, že u pacientů s rakovinou nese B. fragilis často bakteriofág, což je virus, který infikuje bakterie. Studie naznačuje, že tento virus by mohl hrát roli v riziku vzniku rakoviny, ačkoli přímá příčinná souvislost zatím nebyla prokázána. Dále se zkoumá, jak může tento virus ovlivňovat bakterie a možné aplikace ve skríningu rakoviny.

Australští vědci z Cortical Labs vyvinuli technologii, která umožňuje laboratorně pěstovaným lidským mozkovým buňkám hrát videohru 'Doom'. Tyto buňky, obsahující přibližně 200 000 neuronů, byly vytvořeny ze kmenových buněk a dříve se naučily hrát 'Pong'. Výzkumníci převedli digitální prostředí 'Doomu' do elektrických signálů, které řídí čip se speciální CL1 architekturou. I když buňky ještě nehrají dokonale, jejich schopnost adaptovat se a učit potvrzuje jejich potenciál pro širší využití, například v medicíně či strojovém učení. Hlavní výhodou této technologie je udržitelnější spotřeba energie ve srovnání s tradičními počítačovými čipy.

Vědci objevili novou schopnost mořských okurek, jejichž amputované tkáně mohou žít 'neomezeně dlouho'. Kousky tkání mořské okurky Psolus fabricii byly izolovány a zůstávají biologicky aktivní i po třech letech. Tento objev zpochybňuje dosavadní názory na tkáňovou nesmrtelnost. Tkáně nejenže přežívají, ale také vykazují růst a reorganizaci buněk. Jde o jedinečný případ mezi známými živočichy, který naznačuje možnost využití pro biologickou odolnost a regeneraci tkání.

Pilulka na léčbu spánkové apnoe rychle směřuje k schválení FDA po úspěšných klinických testech. Výzkum v Číně odhalil použití jedovatých sloučenin jako anestetik na lékařských nástrojích z období dynastie Ming. Po mimořádné shodě okolností zachytila kamera erupci filipínské sopky doplněnou zábleskem jasného meteoru. Experimenty prokázaly schopnost fazolových rostlin přilákat parazitické vosy pro obranu proti housenkám. Vědci objevili, že vitamin B2 může hrát roli v obraně rakovinných buněk, přičemž zásah do tohoto procesu by mohl být novým cílem léčby rakoviny.

V Thajsku byl objeven obří dinosaurus Nagatitan chaiyaphumensis, který žil před více než 100 miliony let. Tento sauropod vážil až 28 tun a dosahoval délky 27 metrů, což z něj činí největšího dinosaura nalezeného v jihovýchodní Asii. Jeho jméno kombinuje mytologické prvky z asijské a řecké mytologie a odkazuje na provincii Chaiyaphum, kde byly jeho kosti objeveny. Fosilie byla nalezena v roce 2016 a výzkum probíhal za spolupráce thajských vědců a University College London pomocí 3D skenování. Nagatitan je považován za posledního titána, jelikož jeho fosilie patří k nejmladší vrstvě obsahující dinosauří pozůstatky v Thajsku.

Výzkumníci objevili nový druh obřího viru, nazvaný furtivovirus, který se replikuje neobvyklým způsobem. Tento virus může poskytnout stopy k původu komplexního života a možná vytvoří novou virovou rodinu s názvem Manesviridae. Furtivovirus se liší od jiných obřích virů tím, že rozkládá hostitelskou buněčnou membránu a replikuje se v zbytku buněčného obsahu. Tento objev může vést k lepšímu pochopení evoluce virů a jejich schopnosti adaptovat se na různé podmínky. Výzkum by mohl přispět k pochopení, jak se viry vyvíjely v průběhu času a jak ovlivňují složitý život.

Fazolové rostliny mají schopnost přivolat vosy, když jsou napadeny housenkami. Vědci odhalili, že rostliny produkují specifickou směs těkavých látek, která vosy přiláká. Tato reakce je umožněna receptory vnímajícími peptidy z housenek. Studie, prováděná v Mexiku, ukázala, že rostliny bez těchto receptorů přilákají o 40 % méně vos. Tento objev by mohl přispět k vývoji ekologických metod ochrany plodin bez použití pesticidů.

V blízkosti Galapágských ostrovů vědci objevili nový druh modré chobotnice nazvaný Microeledone galapagensis. Tento malý hlavonožec byl nalezen v hloubce 1800 metrů pod hladinou oceánu. Chobotnice se vyznačuje modrou barvou, která je v přírodě vzácná, a její vzezření je odlišné od jiných známých druhů. Výzkumníci použili CT skeny k vytvoření 3D modelu, aniž by zničili cenný vzorek. Tento objev ukazuje, že oceán stále skrývá mnoho tajemství a neprobádaných druhů.

Přibližně třetina lidí s vážnou depresí nereaguje na běžné léčby, ale nový přístup zaměřený na zánět by mohl pomoci. Studie ukázala, že lék tocilizumab, běžně používaný na revmatoidní artritidu, zlepšil depresivní symptomy u pacientů, kteří nereagovali na standardní antidepresiva a měli známky zánětu. Léčba tímto lékem zlepšila skóre deprese více než placebo. Výsledky naznačují, že zánět může hrát roli v depresivních stavech, a cílí na interleukin 6, což zklidňuje imunitní systém. Tato terapie by mohla být rychleji schválena pro léčbu deprese, protože tocilizumab je již schválen jako bezpečný lék.