vesmír

Mise Artemis II s posádkou na palubě překročila rekord Apolla 13, dosáhla vzdálenosti 406 771 km od Země. Čtyři astronauti překonali vzdálenost od Měsíce, poté se spojení s nimi na 40 minut přerušilo. Dalším krokem programu Artemis je přistání na Měsíci v rámci Artemis III v roce 2027. Artemis II je kritický test pro budoucí měsíční mise a návrat na Zemi je nejnebezpečnější fází mise.

Plány na dlouhodobý pobyt lidí na Měsíci přinášejí nové výzvy pro lidské tělo. Měsíční prostředí vystavuje astronauty extrémním podmínkám, jako jsou snížená gravitace, kosmické záření a toxický lunární prach. Tyto faktory mohou ovlivnit fungování orgánových systémů a vyžadují adaptivní opatření k udržení zdraví astronautů. Pravidelné cvičení a specializované výživové strategie jsou klíčové pro ochranu zdraví posádek. Pro ochranu před radiací se zkoumají možnosti využití měsíčního povrchu pro konstrukci ochranných struktur. Úspěšná adaptace by mohla být zásadním krokem k budoucím misím na Mars.

Po více než 50 letech se lidstvo opět vydává k Měsíci. Mise Artemis II, která odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, má za cíl obletět Měsíc a vrátit se na Zemi během 10 dnů. Jedná se o první pilotovaný let rakety Space Launch System s modulem Orion. Tato mise přinese neocenitelné zkušenosti pro budoucí lunární výpravy, včetně plánované mise Artemis III v roce 2027. Bude také zkoumat provoz a podmínky pro astronauty v hlubokém vesmíru. Artemis II překoná dosavadní rekord vzdálenosti od Země, který drží Apollo 13.

NASA se chystá vyslat posádku astronautů na oběžnou dráhu Měsíce v rámci mise Artemis II. Tento historický moment bude prvním návratem lidí k Měsíci od ukončení programu Apollo v roce 1972. Start je naplánován na 1. dubna 2026. Posádka misí, mezi nimiž jsou Reid Wiseman a Christina Koch, absolvuje 10denní cestu, během níž překonají rekord pro nejvzdálenější cestu člověka od Země. Mise otestuje systém Orion v reálných podmínkách, což je klíčové pro budoucí přistání na Měsíci. Artemis II se potýkala s technickými potížemi, ale nyní je vše připraveno k odletu.

NASA se po týdnech potíží s úniky paliva připravuje na bezproblémový start mise Artemis II. Před startem, jehož šance na příznivé podmínky činí 80 %, je raketa Space Launch System připravena na ploše. Na misi se zúčastní čtyři astronauti, kteří se po padesáti letech stanou prvními návštěvníky Měsíce. Po problémech s úniky vodíku a ucpanými heliovými linkami byla mise posunuta na duben. NASA je nyní přesvědčena, že všechny závady byly odstraněny a plánuje začít s tankováním.

Nový výzkum odhaluje, že malé trpasličí galaxie byly klíčem k rozsvícení vesmíru v době kosmického úsvitu. Podle dat z teleskopů Hubble a James Webb právě tyto galaxie vyzařovaly fotony, které ionizovaly neutrální vodík. Studie ukázala, že tato období vedla k úplné reionizaci vesmíru přibližně miliardu let po Velkém třesku. Trpasličí galaxie jsou mnohem početnější než velké galaxie a jejich produkce ionizujícího záření překonává očekávání. I přes malou velikost mají tyto galaxie zásadní vliv na evoluci vesmíru. Nově získaná data zkoumají, jak tyto drobné galaxie formovaly rané vesmírné prostředí.

Primordiální černé díry (PBHs) jsou teoretické objekty, které vznikly z hustých kapes subatomární hmoty po Velkém třesku. Astrofyzikové Alberto Magaraggia a Nico Cappelluti detekovali možný signál PBH pomocí observatoře LIGO. Tento signál ukazuje na kolizi objektu s hmotností menší než hmotnost Slunce, což by mohlo být potvrzením existence PBH. Další analýzy jsou zapotřebí pro definitivní potvrzení. Pokud budou PBHs existovat, mohou objasnit také podstatu temné hmoty, která drží vesmír pohromadě.

NASA zahájila odpočet pro první let na Měsíc po 53 letech. Raketa Space Launch System s čtyřmi astronauty by měla odstartovat ve středu večer. Mise Artemis II zahrnuje průlet kolem Měsíce bez přistání s cílem návratu na Zemi po deseti dnech. Posádka zahrnuje mimo jiné první ženu a neamerického občana na lunární misi. Předchozí zpoždění způsobily úniky a technické problémy, které již byly vyřešeny.

Fotografie fialové 'bytosti' s 'chapadly' na Mezinárodní vesmírné stanici vzbudila pozornost na internetu. Ve skutečnosti jde o bramboru s klíčky, kterou astronaut Don Pettit pěstuje ve svém volném čase. Pettit, NASA astronaut, se věnuje zahradničení na ISS, kde hydroponicky pěstuje různé rostliny. Tento koníček mu přináší nejen radost, ale i důležité poznatky o růstu rostlin v mikrogravitaci. Brambory pěstované ve vesmíru mají nutriční hodnotu a přitahují zájem díky možnému využití při dlouhodobých vesmírných misích.

Astronaut Mike Fincke zažil během pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici zdravotní potíže, když náhle ztratil schopnost mluvit. Příhoda nastala 7. ledna při večeři, přičemž jeho spolupracovníci okamžitě přivolali lékařskou pomoc. Stav trval přibližně 20 minut a Fincke se poté cítil dobře, přičemž lékaři vyloučili infarkt a možnosti zůstávají otevřené. Tato událost vedla k předčasnému návratu posádky na Zemi. NASA nyní zkoumá zdravotní záznamy dalších astronautů, aby zjistila, zda na oběžné dráze nedošlo k podobným situacím.