psychologie

Parcopresis, známý jako syndrom stydlivého střeva, představuje úzkost z defekace mimo domov. Tato úzkost může vést k fyzickým příznakům jako závodní srdeční tep či třes. Lidé s tímto problémem se vyhýbají veřejným toaletám, což může vést k chronické zácpě a souvisejícím zdravotním komplikacím. Pro zmírnění těchto problémů je důležitá správná edukace o toileetním chování a dostatečný příjem vlákniny. Léčba často zahrnuje kognitivně-behaviorální terapii a včasná konzultace s odborníkem může předejít závažnějším následkům.

Špatný spánek může vytvořit začarovaný kruh, kde se zhoršuje nálada a kvalita spánku. Nedostatek odpočinku se odráží na duševním zdraví, ztěžuje správu stresu a emoce. Během těhotenství mohou tyto problémy mít negativní dopad na matku i plod. Výzkumy potvrzují, že problémy se spánkem a duševní zdraví se vzájemně zhoršují. Obzvláště důležité je o těchto obtížích hovořit s lékařem a hledat podporu či zdroje pomoci.

Vědci zkoumali 38 milionů nekrologů Američanů, aby zjistili, jaké hodnoty rodiny nejčastěji zdůrazňují. Studie odhalila, že hodnoty jako tradice a benevolence jsou nejvíce zmiňovány a tvoří dominantní profil ve většině příspěvků. Velké události, jako pandemie COVID-19 a útoky z 11. září, způsobily výrazné posuny v hodnotových projevech. Zatímco po útocích v roce 2001 se zvýšil důraz na benevolenci, pandemie vedla k poklesu v použití slov souvisejících s láskou a rodinou. Muži jsou v nekrolozích často spojováni s úspěchy, ženy pak s péčí o druhé.

Krátká videa se stala běžnou součástí života dětí, což může mít nežádoucí dopady na jejich mozek. Aplikace jako TikTok nebo YouTube Shorts podporují dlouhé relace rychlého scrollování, což může narušovat spánek, náladu a pozornost. Intenzivní používání těchto platforem narušuje schopnost dětí kontrolovat impulzy a udržovat soustředění. Obsah často vystavuje mladistvé nevhodným materiálům, což může zvyšovat úzkost a snižovat sebevědomí. Rodiče a školy mohou hrát klíčovou roli při vytváření zdravějších návyků a povědomí o digitálním blahu pro mladší generaci.

Vánoční nákupy často vedou k nadměrnému utrácení, protože naše mozky jsou evolučně naprogramovány k tomu, aby se zapojily do společenského dění. Neuromarketing využívá naši touhu po novém a pocit sounáležitosti, což nás vede k impulzivním nákupům. Důraz na emocionální prvky v reklamách také zvyšuje naši přitažlivost k produktům. Přetížení kognitivního systému mozku během Vánoc oslabuje naši vůli, čímž podléháme impulzivnímu utrácení. Proti tomu se lze bránit plány, trénováním mozku a vědomým odoláváním emocím, čímž se dá ušetřit a zajistit vyrovnanější svátky.

Nová studie ukazuje, že přítomnost Batmana může zvýšit ochotu lidí být k sobě laskaví. Psychologové z Katolické univerzity v Miláně provedli pokus v městské hromadné dopravě, kde experimentátor převlečený za Batmana ovlivnil pasažéry, aby těhotným ženám častěji přenechávali místo k sezení. Výsledky ukazují, že lidé nabídli své místo v přítomnosti Batmana ve 67,21 % případů, zatímco bez něj pouze ve 37,66 % případů. Studie naznačuje, že přítomnost překvapivého prvku, jako je Batman, zvyšuje uvědomění si okolí a prosociální chování. Zároveň může posílit kulturní hodnoty a normy, což může vést k laskavosti vůči druhým.

Black Friday není jen o slevách, ale také o psychologii, kterou obchodníci využívají k ovlivnění rozhodování spotřebitelů. Pod tlakem omezeného času mozek snižuje práh potřebného množství informací, což vede ke zrychlenému rozhodování a impulsnímu nakupování. Pocit nedostatku zboží posiluje hodnotu produktů, což nás nutí jednat rychle, aby nám něco neuniklo. Tyto taktiky mohou vést k opomenutí důkladnějšího hodnocení, což zvyšuje riziko nevýhodných nákupů. Spotřebitelé by proto měli plánovat dopředu, stanovit si rozpočet a brát si čas na rozhodování, aby zůstali v kontrole nad svými nákupními rozhodnutími.

Nová studie z Austrálie odhaluje, že lidé s výjimečnou schopností pamatovat si obličeje se zaměřují na nejvýraznější rysy tváře. Autoři výzkumu použili technologii sledování očí, aby zjistili, jak super-rekognizátoři vnímají nové tváře. Zjistili, že tito jedinci se dívají na tváře jako na skládačku, rozdílně než běžní lidé, což umožňuje lepší zapamatování. Výzkum také ukazuje, že tyto schopnosti jsou pravděpodobně geneticky zakotvené. I přes pokroky v technologii zůstávají lidé stále lepší v rozpoznání tváří než umělá inteligence.

Narcismus, charakterizovaný nadměrnou sebestředností a citlivostí na kritiku, může být výzvou k léčbě. Existují dva hlavní typy narcismu: grandiózní a zranitelný. Přestože neexistuje žádný lék na narcistickou poruchu osobnosti, terapie mohou pomoci zvládnout symptomy. Nejčastěji používanými metodami jsou kognitivně behaviorální a introspektivní relační techniky. Nedávno byla navržena využití psychedelik, jako je MDMA, během terapie, což by mohlo posílit empatii a emoční blízkost. Tyto metody však stále čelí právním a klinickým překážkám. Změna je možná, ale vyžaduje trpělivost jak terapeuta, tak pacienta.

Vědci potvrdili teorii, že lidé se schizofrenií slyší 'hlasy' kvůli nesprávnému přisuzování vnitřní řeči jako zvuků zvenčí. Tento jev zkoumali pomocí elektroencefalografie, která měřila reakce mozku na vnitřní řeč a sluchové halucinace. Výzkum zahrnoval účastníky se schizofrenií i bez ní a ukázal, že u osob s halucinacemi mozek reaguje na vnitřní řeč, jako by šlo o zvuky zvenčí. Tento objev může pomoci včasně identifikovat riziko psychózy a přispět k rané intervenci.