mikroplasty

Čínští vědci zjistili mikroplasty ve všech 17 vzorcích koronárních, krčních a aortálních tepen odebraných při operacích. V tepnách s tukovými pláty byly naměřené koncentrace zhruba dvojnásobné oproti vzorkům bez těchto změn, což může naznačovat souvislost s kardiovaskulárními nemocemi. Přímou příčinnou vazbu však studie nepotvrdila, protože výsledky mohou ovlivňovat i rozdíly mezi jednotlivými typy tepen. Nejčastěji zachyceným materiálem byl PET, používaný například v lahvích, obalech potravin a textilu. Další výzkum má objasnit cesty, jimiž se mikroplasty dostávají do těla, i jejich možné účinky na cévy a srdce.

Vědci nalezli mikroplasty v plžích a mušlích žijících u hydrotermálních průduchů zhruba dva kilometry pod hladinou oceánu. Částice se objevily u 11 z 12 zkoumaných živočichů ve vzorcích z jihozápadního Pacifiku a Indického oceánu, nejčastěji šlo o polystyren. Průměrně připadalo na jednoho živočicha 3,42 plastové částice. U plžů se plast hromadil hlavně v trávicích orgánech, zatímco u filtrujících mušlí byl rozložen rovnoměrněji. Vyšší koncentrace vědci naměřili v Indickém oceánu; roli mohou hrát rozdíly v znečištění, mořském proudění i lidské činnosti. Studie zdůrazňuje, že ochrana těchto těžko dostupných ekosystémů vyžaduje především omezení plastového odpadu u zdroje.

Nová laboratorní studie nizozemských vědců naznačuje, že některé mikro- a nanoplasty dokážou projít modelem lidské placentární bariéry. Výzkumníci použili třívrstvý model z živých lidských buněk, který napodobuje bariéru placenty i hormonální funkce související s plodem. Během 72 hodin prošla většina zkoumaných polymerů všemi vrstvami; výjimkou byl polyamid, jenž na druhé straně nebyl naměřen v zjistitelném množství. Expozice částicím také změnila produkci některých steroidních hormonů, přičemž polystyren ovlivnil hladiny estrogenů. Autoři zdůrazňují, že výsledky samy o sobě nedokazují poškození lidského plodu, ale podporují potřebu dalšího výzkumu možných dopadů plastových částic v těhotenství.

Výzkum odhalil přítomnost mikroplastů ve výkalech ježků a značnou část z nich tvoří jejich potrava. Tým vědců analyzoval vzorky z 51 míst ve Velké Británii a zjistil, že 19 % obsahovalo plasty. Zkoumané krmivo pro domácí mazlíčky také vykazovalo vysokou úroveň kontaminace, zejména levnější varianty. Mikroplasty byly přítomné v 29 z 38 otestovaných produktů. Tento problém může mít dopad na zdraví divokých zvířat a domácích mazlíčků, ale zdravotní důsledky zatím nejsou plně prozkoumány.

Vědci v Číně objevili v roce 2024 efektivní metodu, jak odstranit mikroplasty z vody. Proces zahrnuje vaření a následnou filtraci vody, což může výrazně snížit množství plastů, které konzumujeme. Studie ukázaly, že až 90 procent mikroplastů lze tímto způsobem odstranit, přičemž účinnost závisí na tvrdosti vody. V tvrdé vodě je tvorba vápencového povlaku účinnější při zachycování plastů. Tento jednoduchý postup je snadno dostupný a může pomoci snížit zdraví škodlivou kontaminaci mikroplasty v pitné vodě.

Vědci zjistili, že plastové varné konvice mohou uvolnit miliardy částic mikroplastů do vody při varu. Studie od University of Queensland doporučuje jasnější označení na varných konvicích, které by varovalo před rizikem absorpce plastů. I při opakovaném varu se počet plastových částic snižuje, nicméně stále zůstávají. Tvrdá voda může uvolňování plastů snižovat, protože vytváří vápenný povlak. Před prvním použitím konvice se doporučuje několikrát povařit vodu a poté ji vylít. Zdravotní dopady mikroplastů jsou stále předmětem zkoumání.

Nová studie od vědců z University of Michigan odhalila, že laboratorní rukavice mohou nechtěně kontaminovat vzorky a přispívat k přeceňování množství mikroplastů v životním prostředí. Při používání specifických rukavic zůstávají na vzorcích částečky, které se chybně identifikují jako mikroplasty. Zjistilo se, že až 7 000 částeček na milimetr čtvereční může být chybně přičteno k mikroplastům, což zkresluje výzkumné výsledky. Tento objev vyzývá k revizi laboratorních metod a doporučení týkajících se ochranných rukavic. Přesnější měření jsou klíčová, neboť i malé množství mikroplastů ohrožuje lidské zdraví a ekosystémy.

Kelímky na kávu s plastovým obalem mohou do nápoje uvolňovat tisíce mikroplastových částic, varuje nová studie. Teplo je klíčovým faktorem, který zvyšuje uvolňování plastů. Testování různých typů kelímků ukázalo, že ty s plastovou vložkou propouštějí méně mikroplastů než celoplastové. Vědci doporučují použití opakovaně použitelných kelímků z nerezové oceli, keramiky nebo skla pro minimalizaci expozice. Dalším doporučením je snížit teplotu nápojů před jejich vlitím do plastových nádob.

Mikroplasty se stávají běžným kontaminantem v potravinách, což překvapuje mnohé. Různé potraviny jako žvýkačky, sůl, ovoce a zelenina mohou obsahovat mikroplasty, které se uvolňují během konzumace nebo zpracování. Například plastové mlýnky na sůl mohou přidat tisíce částic. Teplé nápoje připravené v plastových obalech jsou také zdrojem mikroplastů. Také mořské plody obsahují částice, ale méně, než se dříve myslelo. Alternativní přístupy, jako přechod na kohoutkovou vodu nebo používání skleněných lahví, mohou pomoci snížit expozici.

Vědci v Německu vyvinuli systém pro odstranění až 99 % plastových částic z vody inspirující se ústní anatomií ryb. Tento filtr napodobuje přirozené filtrační mechanismy makrel a sardinek, které v ústech zadržují mikroskopickou potravu. Na rozdíl od jiných systémů se méně ucpává a efektivně zachytává plastové částice, které se při praní uvolňují z oblečení. Systém je chráněn patentem a může pomoci snížit plastové znečištění z odpadní vody oděvů. Díky jednoduchému mechanismu lze plastové částice snadno odstranit, což představuje významný krok v boji proti polutantům.