demence

Psi žijí déle, což zvyšuje riziko kognitivního úpadku podobného lidské demenci. Toto onemocnění se u psů nazývá syndrom kognitivní dysfunkce (CDS). Příznaky mohou zahrnovat dezorientaci, úzkost nebo změny spánkového cyklu. Včasné rozpoznání je klíčové, protože demence se může rychle zhoršovat. K léčbě není zatím úspěšný lék, ale probíhá výzkum tréninkových metod. Další studie ukazují, že psi s demencí mohou být užitečným modelem pro lidskou Alzheimerovu chorobu.

Nový výzkum vedený Univerzitou College London odhalil šest klíčových příznaků deprese ve středním věku, které mohou signalizovat zvýšené riziko rozvoje demence v pozdějším životě. Těmito příznaky jsou ztráta sebedůvěry, potíže s řešením problémů, nedostatek citů k druhým, stálá nervozita, potíže s koncentrací a nespokojenost s vykonanými úkoly. Studie zdůrazňuje, že ztráta sebedůvěry a problémy s řešením potíží zvyšují riziko demence až o 50 %. Předchozí souvislosti mezi depresí a demencí byly již dříve zkoumány, avšak nový přístup zaměřený na jednotlivé symptomy nabízí jasnější vhled do možných preventivních opatření. Výzkum navrhuje možnost včasného zásahu, což je důležité zejména v kontextu stárnoucí globální populace.

Demence obvykle spojována se stářím může začít už v raném věku. Výzkum identifikoval faktory přispívající k riziku demence, které se mohou objevit už v dětství nebo dokonce před narozením. Mezi rizika patří životní styl v mladé dospělosti, například kouření, nadměrné pití, izolace či nízká úroveň vzdělání. Výzkumníci doporučují pohled na prevenci demence jako na celoživotní cíl, nikoliv pouze záležitost stáří. Zdůrazňují roli mladých dospělých v podpoře zdraví mozku prostřednictvím vzdělávání a veřejných strategií. Chystá se zkoumání i nově se objevujících faktorů, jako jsou ultra-zpracované potraviny a stres.

Očkovací program proti pásovému oparu, zahájený v roce 2013 ve Walesu, přinesl nové poznatky o ochraně proti demenci. Výzkum ukázal, že vakcína nejen snižuje riziko mírné kognitivní poruchy, ale také zpomaluje postup demence u již diagnostikovaných pacientů. Další studie zjistila, že očkování je spojeno s nižší úmrtností na demenci. Vakcína má významné veřejnězdravotnické důsledky díky své dostupnosti a bezpečnosti. Přestože je zapotřebí dalšího výzkumu pro pochopení ochranného účinku vakcíny, tato zjištění nabízejí naději pro léčbu a prevenci demence.

Nový lék VES001 pro léčbu frontotemporální demence přináší nadějné výsledky v rané fázi klinických studií. Přípravek, vyvíjený firmou Vesper Bio, úspěšně zvýšil hladiny proteinu progranulinu u rizikových účastníků o více než 95 %, bez vážných vedlejších účinků. Nyní má potenciál zabránit rozvoji tohoto typu demence u geneticky ohrožených lidí. Výsledky je však třeba brát opatrně, protože další klinické testy jsou nezbytné. Výzkum se zaměřuje na receptor sortilinu, který odstraňuje progranulin z mozku, a jeho ovládání může mít klíčovou roli v prevenci onemocnění.

Studie v Japonsku zkoumala vliv konzumace sýra na riziko demence u lidí starších 65 let. Výsledky ukázaly, že lidé, kteří jedli sýr častěji, měli mírně nižší pravděpodobnost vývoje demence než ti, kteří ho nekonzumovali. Přestože rozdíl není významný, naznačuje spojitost mezi stravou a duševním zdravím. Studie také zohlednila faktory jako věk a životní styl, přičemž poznamenala, že sýr by mohl hrát roli v prevenci demence díky obsahu živin a bakterií prospěšných pro zdraví mozku a srdce.

Nový výzkum z Framinghamské srdeční studie ukazuje, že fyzická aktivita ve věku 45 a více let může významně snížit riziko rozvoje demence. Studie sleduje účastníky od 70. let a zkoumá vliv jejich fyzické aktivity napříč životními obdobími. Výsledky naznačují, že nejvyšší úroveň aktivity ve středním a vyšším věku je spojena s nižším rizikem demence, dokonce i u těch s genetickou predispozicí k Alzheimerově nemoci. Naopak cvičení v mládí nemá vliv na riziko demence. Studie poskytuje nové poznatky o tom, jak fyzická aktivita může ovlivňovat riziko demence rozdílně v závislosti na genetických faktorech.

Oční vyšetření může odhalit riziko demence až 12 let před její diagnózou, uvádějí nedávné studie z Velké Británie a Austrálie. Výzkum ukázal, že lidé s horším zrakem mají vyšší pravděpodobnost rozvoje demence. Zhoršené vidění může být signálem kognitivního úpadku a včasná léčba těchto problémů může snížit riziko demence. Významnou roli hraje i sociální interakce, která může částečně zmírnit dopad zrakových potíží na kognitivní funkce. Studie navrhují, aby oční testy byly integrovány do procesu diagnostiky rizika demence.

Studie na 6 000 dospělých ukázala, že poškození srdečního svalu ve středním věku může předpovědět riziko demence. Výzkum sledoval britské úředníky a měřil hladiny proteinu troponinu I, který signalizuje srdeční poškození. Lidé s vysokou hladinou troponinu měli o 38 % vyšší pravděpodobnost diagnózy demence. Zmenšení objemu šedé hmoty mozku a rychlejší úbytek paměti byl pozorován u těch s vyšší dávkou troponinu. Výsledky naznačují význam spojitosti mezi zdravím srdce a mozku, a že dobré kardiovaskulární zdraví může snížit riziko demence.

Nová studie zjistila, že poslech hudby ve stáří může snížit riziko demence až o 39 %. Studie sledovala přes 10 000 Australanů starších 70 let bez předchozí diagnózy demence. Ti, kteří hudbu poslouchali často, měli menší pravděpodobnost rozvoje demence a lepší výsledky v kognitivních testech. Poslech i hraní na hudební nástroj ještě více snižovalo riziko demence. Výsledky byly nejlepší mezi lidmi s vyšším vzděláním. Výzkum naznačuje, že hudba může být snadno dostupnou metodou pro udržení kognitivního zdraví ve stáří, byť příčinnou souvislost nelze potvrdit.