zdraví

Mezinárodní federace diabetu v roce 2025 oficiálně uznala cukrovku 5. typu, dříve označovanou jako diabetes související s podvýživou. Tato forma se pojí s dlouhodobým nedostatkem živin, který může narušit vývoj slinivky a její schopnost produkovat inzulin. Postihovat může až 25 milionů lidí, zejména v zemích Asie a Afriky s vysokou potravinovou nejistotou. Pacienti bývají často chybně zařazováni mezi jiné typy diabetu, přestože nejsou výrazně inzulinově rezistentní. Nevhodně nastavená inzulinová léčba u nich může zvýšit riziko nebezpečně nízké hladiny cukru v krvi. Federace proto vytváří pracovní skupinu pro diagnostická kritéria, léčebné postupy, výzkumný registr a vzdělávání zdravotníků.

Randomizovaná studie se 108 lidmi ve věku 55 let a více sledovala účinky dvanáctitýdenního silového tréninku při vegetariánské a všežravé stravě. Obě skupiny při cílovém příjmu nejméně 1,2 gramu bílkovin na kilogram hmotnosti denně zlepšily sílu i fyzickou výkonnost podobně. Svalová hmota na rukou a nohou však u všežravců vzrostla výrazně více: v průměru o 0,66 kilogramu oproti 0,38 kilogramu u vegetariánů. U vegetariánů souvisel vyšší příjem bílkovin s větším nárůstem svalů, zatímco u všežravců se tento vztah neprojevil. Autoři upozorňují, že výsledky pocházejí převážně od zdravých, vzdělaných bělochů a nemusí platit pro všechny populace.

Průřezová studie mezi 1 904 lidmi ve čtyřech zemích zjistila, že uživatelé léků ze skupiny GLP-1 častěji uváděli změny nehtů než srovnávací skupina. Odlupování nehtu od nehtového lůžka popsalo 39 % uživatelů oproti 9 % lidí, kteří tyto léky neužívali, přičemž asi polovina uživatelů měla potíže s nehty už před léčbou. Výsledky ukazují souvislost, nikoli prokázanou příčinu, protože vycházejí ze subjektivních hlášení a studie nesledovala pacienty v čase. Není také jasné, jak závažné odlupování bylo ani jaké konkrétní přípravky účastníci užívali. Autoři doporučují potíže s nehty, vlasy či pokožkou hlavy konzultovat s lékařem a léčbu samostatně nevysazovat.

Analýza zdravotních dat více než 64 000 Švédů naznačuje, že důsledné dodržování zdravé severské stravy může během 24 let snížit riziko úmrtí ze všech příčin. Ve srovnání s obecnými výživovými doporučeními vyšel odhad o 4 % nižší, proti žádné dietní změně o 6 % nižší. Jídelníček staví na zelenině, ovoci, celozrnných obilovinách, bobulích, tučných rybách a nenasycených tucích; upřednostňuje například řepkový olej, oves a žito. Studie nebyla dlouhodobou klinickou zkouškou, ale statistickou simulací, takže výsledky bude třeba ověřit dalšími výzkumy. Severská strava může být pro obyvatele severní Evropy dostupnější a zároveň šetrnější ke klimatu než středomořský jídelníček.

Japonská studie naznačuje, že už dvacetiminutová svižnější chůze může krátce po skončení zvýšit aktivitu střev. U 21 zdravých dospělých vědci po chůzi zaznamenali po dobu jedné až dvou minut silnější a častější střevní zvuky, které nepřímo ukazují na pohyblivost trávicího traktu. Možným vysvětlením je aktivace nervového systému a mechanické otřesy těla při chůzi, jež mohou podpořit peristaltiku. Výsledky podporují doporučení lehkého pohybu při zácpě, studie však nezahrnovala osoby se zácpou a samotné střevní zvuky nejsou dokonalým ukazatelem činnosti střev.

Bakterie Shigella, dříve spojovaná hlavně s kontaminovanou vodou, potravinami a dětskými kolektivy, se v USA stále častěji šíří také při sexuálním kontaktu. Zvláště v komunitách mužů majících sex s muži narůstá výskyt kmenů odolných vůči více antibiotikům. Podíl rozsáhle rezistentních izolátů vzrostl z nuly v roce 2011 na 8,5 procenta v roce 2023. Závažné případy mohou vyžadovat hospitalizaci a často se vyskytují spolu s dalšími rizikovými faktory včetně HIV. Podobný trend hlásí i Británie, kde jsou některé sexuálně šířené kmeny velmi často rezistentní. Odborníci doporučují cílenější testování, zjišťování sexuální anamnézy a používání bariérové ochrany i důslednou hygienu.

Malá studie s 25 lidmi ve věku 45 až 70 let s nadváhou či obezitou ukázala, že třicetiminutová koupel ve vodě o teplotě 40 °C výrazně podpořila prokrvení drobných cév v kůži. Ve srovnání s půlhodinou středně intenzivní jízdy na rotopedu vedla také k většímu poklesu systolického i diastolického krevního tlaku. Horká voda rozšiřuje cévy a zvyšuje průtok krve, přičemž účinek souvisí i s větším tepelným zatížením organismu. Autoři neoznačují koupel za náhradu cvičení, ale za možný doplněk či alternativu pro lidi, kteří se nemohou pravidelně hýbat.

Úmrtí pracovnice Irkutského protimorového výzkumného ústavu vedlo ke spekulacím o laboratorní nehodě s bakterií způsobující mor. Ruské úřady uvedly, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu, a odmítly souvislost s patogeny z pracoviště; mezi jejími kontakty nebyl zaznamenán mor. Odborníci zdůrazňují, že prasklá zkumavka ve vysoce zabezpečené laboratoři sama o sobě nemusí znamenat nákazu, protože ochranu tvoří několik vrstev bariér a postupů. Rozhodující by bylo potvrdit původce nemoci a geneticky jej porovnat s kmeny uchovávanými v laboratoři. Sledování zhruba 200 kontaktů je preventivní opatření, nikoli důkaz šíření nákazy.

Nové hodnocení dosavadních studií upozorňuje na závažné metodické nedostatky výzkumu kolagenových doplňků pro zdraví a vzhled pleti. Autoři po přezkoumání dvou metaanalýz našli mimo jiné chybně vyložené statistické výsledky; po opravě dat se neprokázala souvislost mezi dávkou kolagenu a lepší hydratací či elasticitou kůže. Mnoho sledovaných studií financoval průmysl nebo se na nich podíleli autoři s obchodními vazbami, přičemž pokusy bývaly malé a výrazně se lišily dávkováním, délkou i složením přípravků. Často navíc obsahovaly další účinné látky, takže nelze připsat případný efekt samotnému kolagenu. Vědci proto považují propagaci kolagenu jako ověřeného prostředku proti stárnutí za předčasnou a žádají kvalitnější nezávislé klinické studie.

Finská studie sledovala 5 679 dospělých po dobu 12 let a zjistila, že lidé s večerním chronotypem měli před zohledněním dalších vlivů zhruba o 70 % vyšší míru přiznání invalidního důchodu než ranní typy. Výsledek se objevil u mužů i žen, ale po započtení zdravotního stavu, spánkových potíží, pohybu, kouření, alkoholu a pracovního režimu už nebyl statisticky průkazný. Večerní typy na začátku výzkumu častěji uváděly horší zdraví, problémy se spánkem a nižší fyzickou aktivitu. Autoři zdůrazňují, že observační studie neprokazuje příčinu a závěry nelze automaticky vztáhnout na jednotlivce ani na jiné země. Roli může hrát nesoulad mezi přirozeným rytmem nočních typů a běžnou ranní pracovní dobou.