výzkum

Studie mezi 185 dospělými v Turecku naznačuje souvislost mezi vzpomínkou na imaginárního kamaráda v dětství a častějším pocitem, že je nablízku někdo další, přestože člověk stojí sám. Lidé s takovou vzpomínkou dosahovali v dotazníku vyššího skóre těchto prožitků než ostatní účastníci. Imaginární společníci se ve vzpomínkách nejčastěji objevovali před tělem nebo vedle něj a většinou do vzdálenosti 70 centimetrů. Autoři předpokládají, že oba jevy mohou souviset s tím, jak mozek vnímá tělo a bezprostřední prostor kolem něj. Výzkum však neprokazuje příčinu ani nepředstavuje důkaz existence duchů; omezením jsou zejména zpětné vzpomínky účastníků a úzký vzorek respondentů.

Výzkumníci z Massachusettské univerzity v Amherstu vyvinuli ultratenkou ohebnou síť, která se může začlenit do živé tkáně a přeměňovat její pohyb na elektřinu. Síť obsahuje drobné piezoelektrické prvky a při pokusech s lidskými srdečními buňkami vytvořila více než desetkrát vyšší energetickou hustotu než dřívější centralizované systémy. Její jemná struktura má omezit imunitní reakci a tvorbu jizev, jež komplikují používání pevných implantátů a baterií. Technologie je zatím ve výzkumné fázi; vědci musí ověřit dlouhodobou bezpečnost, funkčnost v těle a nahradit keramiku obsahující olovo netoxickým materiálem.

Mezinárodní tým zjistil, že gama delta T lymfocyty dokážou v laboratorních podmínkách účinně ničit buňky malobuněčného karcinomu plic, jedné z nejagresivnějších forem tohoto onemocnění. Jejich účinek se zvýšil při kombinaci s lékem tarlatamabem a se zoledronátem, který může podpořit množení těchto imunitních buněk a zlepšit jejich rozpoznání nádoru. Analýza dřívějších klinických studií také naznačila, že pacienti s větším zastoupením těchto buněk v nádoru lépe reagovali na léčbu. Výzkum je zatím v rané fázi a musí pokračovat na zvířecích modelech i v klinických zkouškách. Autoři zvažují rovněž odběr, namnožení a opětovné podání vlastních gama delta T buněk pacientům.

Studie sledující 14 584 lidí ve Španělsku a USA spojila vyšší skóre krevního metabolického podpisu středomořské stravy s o 23 procent nižším rizikem úmrtí během následného sledování. Podpis tvoří 67 metabolitů, převážně tukových molekul, které mohou zachytit nejen složení jídelníčku, ale i způsob, jakým tělo potravu zpracovává. Středomořský styl stravování upřednostňuje zeleninu, ovoce, luštěniny, ořechy, ryby a olivový olej a omezuje červené i průmyslově zpracované maso. Zjištění je pozorovací, a proto nedokazuje, že změna tohoto ukazatele sama o sobě prodlouží život. Vědci chtějí metodu ověřit u rozmanitějších skupin obyvatel a zjistit, zda může zlepšit odhad zdravotních rizik nad rámec běžných faktorů.

Laboratorní myši po tří týdenní expozici pesticidu rotenonu vykazovaly zpomalený pohyb, horší rovnováhu a známky úzkostného chování. Bez následné léčby se jejich stav postupně zlepšoval: po zhruba čtyřech měsících se vyrovnal pohyb a po roce byly výsledky testů srovnatelné s kontrolní skupinou stejného věku. V mozku se nejprve snížil počet buněk rozpoznaných jako dopaminové, celkový počet neuronů však zůstal zachován, což naznačuje dočasnou ztrátu jejich funkční identity spíše než odumření. Autoři zkoumají, zda za obnovou stojí změny propojení neuronů nebo jejich metabolismu. Studie se týkala jen malého počtu samců myší a její výsledky nelze přímo přenášet na lidi ani vykládat jako důkaz bezpečnosti pesticidů.

Vědci u novorozených makaků zkoumali protilátku, která navádí T-lymfocyty proti buňkám s receptorem CCR5, jejž HIV a příbuzný virus SIV využívají k infekci. Jediná dávka podaná krátce po nákaze spolu s antiretrovirovou léčbou u části zvířat výrazně oddálila návrat viru po vysazení léků. U jednoho makaka nebyl SIV v krvi zjistitelný po dobu čtyř let, což představuje remisi, nikoli jistý důkaz úplného vyléčení. Další testy u zvířat s dlouhodobou remisí naznačily výrazné zmenšení skrytých virových zásob. Studie byla malá, týkala se časně léčených mláďat a metoda dosud nebyla testována u lidí.

Výzkumníci IBM propojili dva 120qubitové supravodivé čipy čtyřmi kabelovými spojkami a při přenosu kvantových stavů dosáhli průměrné přesnosti 99 procent, maximálně 99,29 procenta. Propojky dlouhé 80 centimetrů přenesly také kvantové provázání a vykázaly nízké energetické ztráty i odolnost při opakovaném zahřívání a chlazení. Modulární spojování více čipů je považováno za praktičtější cestu ke zvětšování kvantových počítačů než soustřeďování stále většího počtu qubitů na jediný čip. Technologie zatím vyžaduje další zlepšení, mimo jiné kvůli magnetickému rušení. Studie dosud neprošla recenzním řízením; IBM ji označuje za krok k cíli vytvořit do roku 2029 kvantový počítač odolný vůči chybám.

Výzkum skákavky Portia fimbriata ukazuje, že pavouci procházejí fází spánku podobnou REM, při níž se jim cukají končetiny, chvějí ústní ústrojí a pohybují sítnice. Vědci potvrdili, že nejde jen o odpočinek: pavouci v noci zaujímají typickou polohu, méně reagují na podněty a lze je probudit silnějším vyrušením. Po nočním narušování spánku živými octomilkami strávili následující noc téměř o 80 procent více času v REM podobném stavu. Tento takzvaný REM rebound byl podle autorů dosud poprvé doložen u bezobratlých. Studie naznačuje, že aktivní spánek může mít velmi hluboké evoluční kořeny a u inteligentních pavouků by mohl souviset s učením a upevňováním paměti; zda při něm sní, zatím nelze určit.

Předběžná studie nizozemských vědců naznačuje, že ženy mohou některé účinky psychedelik vnímat silněji než muži. Analýza 94 sezení se psilocybinem, LSD a látkou 2C-B ukázala u žen výraznější pocit ovlivnění, nižší bdělost a slabší kontrolu nad myšlením; nejzřetelnější rozdíl se objevil u psilocybinu. Rozdíly nelze jednoduše vysvětlit tělesnou hmotností, protože měření koncentrací látek v krvi mezi skupinami významně nelišilo. Možnou roli mohou hrát hormony a jejich vliv na serotoninový systém, studie však neměřila hormonální hladiny ani fázi menstruačního cyklu. Autoři zdůrazňují malý vzorek, neověřený charakter práce a potřebu větších studií, takže z výsledků nelze vyvozovat doporučení k odlišnému dávkování žen.

Vědci z Johns Hopkinsovy univerzity identifikovali v prostatě zvláštní podtyp bazálních buněk označovaný WIF1+, který se soustředí hlavně v přechodové zóně kolem močové trubice. Právě tato oblast se při nezhoubném zvětšení prostaty často zvětšuje a může zhoršovat močení. Analýza téměř 130 tisíc buněk ukázala, že WIF1+ buňky mají odlišnou genovou aktivitu a jsou častější ve vzorcích se zvětšenou prostatou. Jejich vlastnosti naznačují možnou úlohu při přestavbě tkání a komunikaci s okolními buňkami. Výsledky zatím představují hypotézu, ale mohly by v budoucnu přispět k vývoji cílené léčby.