rakovina plic

Mezinárodní tým zjistil, že gama delta T lymfocyty dokážou v laboratorních podmínkách účinně ničit buňky malobuněčného karcinomu plic, jedné z nejagresivnějších forem tohoto onemocnění. Jejich účinek se zvýšil při kombinaci s lékem tarlatamabem a se zoledronátem, který může podpořit množení těchto imunitních buněk a zlepšit jejich rozpoznání nádoru. Analýza dřívějších klinických studií také naznačila, že pacienti s větším zastoupením těchto buněk v nádoru lépe reagovali na léčbu. Výzkum je zatím v rané fázi a musí pokračovat na zvířecích modelech i v klinických zkouškách. Autoři zvažují rovněž odběr, namnožení a opětovné podání vlastních gama delta T buněk pacientům.

Studie naznačuje, že mebendazol, levný lék proti parazitickým červům, by mohl zvýšit účinnost cílené léčby gefitinibem u některých rezistentních forem nemalobuněčného karcinomu plic s mutací EGFR. V laboratorních testech kombinace výrazně snížila životaschopnost rezistentních nádorových buněk a souvisela s poškozením DNA. U myší s nádory se po kombinované léčbě prodloužila střední doba zdvojení velikosti nádoru na 25 dní, oproti 15,5 dne při samotném gefitinibu. Nádory však nezmizely a výzkum pracoval jen s jedním modelem rezistentního nádoru. Před případným použitím u pacientů jsou nutné další preklinické testy, ověření bezpečnosti, dávkování i vstřebávání léku.