Venuše

Nová studie naznačuje, že na Venuši mohly v dávné minulosti existovat rozsáhlé oceány, které pokrývaly asi 90 procent jejího povrchu. Autoři opírají hypotézu o polygonální pukliny podobné strukturám v mořských sedimentech, mimořádně dlouhé kanály a nížinné hřbety, jež by mohly souviset s usazeninami soli po vyschnutí oceánů. Odhadují, že planeta mohla mít množství vody odpovídající zhruba 40 procentům objemu pozemských oceánů. Jednotlivé útvary lze stále vysvětlit také sopečnou či tektonickou aktivitou, proto důkaz není definitivní. Budoucí mise ESA EnVision a NASA VERITAS by mohly hypotézu ověřit podrobnějším radarovým průzkumem.

V roce 2010 byly během krátkého pozorování objeveny v atmosféře Venuše obří soustředné kruhy viditelné pouze v polarizovaném světle. Tým vědců strávil roky zkoumáním těchto neobvyklých signálů, které nakonec vedly k publikaci výzkumu. Hypotéza naznačuje, že kruhy by mohly být výsledkem atmosférických gravitačních vln. Potvrzení tohoto jevu by mohlo odhalit novou perspektivu ve studiu atmosférické dynamiky na Venuši. Výzkum vyzývá k dalším pozorováním pomocí moderních polarimetrů.

Elektronika se tradičně potýká s problémem vysokých teplot, nicméně výzkumný tým z University of Southern California vyvinul paměťové zařízení, které funguje i při 700 °C. Tato teplota převyšuje podmínky na povrchu Venuše, kde dosud žádná sonda dlouho nevydržela. Klíčovým prvkem je grafen, který zabraňuje degradaci komponentů za vysokých teplot. Tento objev by mohl významně posunout možnosti využití elektroniky v extrémních prostředích, například při vesmírných misích nebo v jaderné energetice.

Vědci z USA znovu analyzovali data z mise Pioneer, kterou NASA vyslala k Venuši v 70. letech, a zjistili, že mraky na Venuši jsou tvořeny převážně vodou. Tato voda není ve formě kapek, ale je vázána v hydratovaných materiálech, což je výrazná změna od dosavadního přesvědčení, že mraky obsahují převážně kyselinu sírovou. Podle nové studie činí voda až 62 % aerosolů v atmosféře, zatímco kyselina sírová tvoří 22 %. Tento objev má významné důsledky pro debaty o možnosti života na Venuši, jelikož výskyt vody může podporovat život, i když je prostředí velmi kyselé.