astronomie

Astronomové objevili v roce 2024 obří prstenec galaxií o průměru 1,3 miliardy světelných let, což zpochybňuje současné modely kosmologie. Tato struktura pojmenovaná jako ‚The Big Ring‘ narušuje princip rovnoměrného rozložení hmoty ve vesmíru. Její velikost výrazně překračuje předpokládané limity a není vysvětlitelná známými mechanismy. Spolu s již dříve objeveným Giant Arc může znamenat nutnost revize kosmologických modelů. Vědci zvažují možnosti, jako jsou kosmické struny nebo topologické defekty, ale konečné vysvětlení dosud schází.

Vědci zkoumali exoplanetu GJ504b pomocí teleskopu James Webb a objevili její unikátní atmosféru s možnými slanými mraky. Tato planeta může být až 25krát hmotnější než Jupiter, ale přesto menší. Zatímco původně byla považována za příliš slabou pro pozorování ze Země, spektrum teleskopu odhalilo, že by mohla být obklopena mraky z chloridu draselného nebo sulfid zinečnatý. Studium tohoto vesmírného objektu přináší nový pohled na formování planet a zdůrazňuje důležitost mraků v astrofyzikálních modelech.

Nedávná analýza ukazuje, že zemětřesení z roku 2011 v Japonsku vyslalo seismické vlny až do jádra Země, což mohlo způsobit posun ostrovů. Studie naznačuje, že genetika může ovlivňovat naše chutě a spojením s nemocemi, jako je cukrovka. Vědci poprvé možná zaznamenali signaturu horizontu černé díry prostřednictvím gravitačních vln. Mladší generace dospělých nyní podle výzkumu stárnou biologicky rychleji než jejich předchůdci. Záhady kolem dávné lidské pohřbívky Homo naledi se prohlubují díky nové analýze zubní skloviny.

Země v době svého vzniku před 4,5 miliardami let byla zasažena intenzivním bombardováním asteroidy. Tato období způsobila zvýšenou teplotu, která bránila stabilizaci zemské kůry. Mnoho z původní kůry se ztratilo, což ztěžuje její studium v geologickém záznamu. Analýza Měsíce a dalších těles v solární soustavě naznačuje, že taková bombardování byla běžná. Výzkum naznačuje, že tyto impakty mohly také ovlivnit vývoj deskové tektoniky na Zemi.

Teleskop Euclid zachytil dosud největší a nejdetailnější fotografii srdce Mléčné dráhy, která obsahuje 60 milionů hvězd. Snímky pomohou při hledání exoplanet a měření jejich hmotnosti. Fotografii tvoří mozaika devíti snímků pořízených v březnu 2025 z oblasti galaktického středu. Tento úspěch přináší nové možnosti pro zkoumání temné hmoty a energie ve vesmíru. Výsledný obraz pomáhá vědcům lépe sledovat nový i již objevený planetární systém.

Vědci možná poprvé detekovali signaturu horizontu událostí černé díry pomocí gravitačních vln. Tento objev vznikl při zkoumání vlny z masivní srážky dvou černých děr. Teoretická práce naznačuje, že přímá vlna, kterou našli, může nést informace o horizontech černých děr. Zatímco dosavadní pozorování byla spíše nepřímá, nové signály nabízejí přímější pohled na tyto oblasti. Výsledky této práce, které byly publikovány v Nature, by mohly přinést nový způsob studia černých děr a testování obecné relativity.

Život na Zemi prošel několika masovými extinkcemi, přičemž některé mohly být způsobeny blízkými průchody objektů o planetární hmotnosti. Teoretický fyzik Daniele Fargion zkoumá možnost, že gravitační přílivové efekty těchto objektů mohly způsobit gigantické vlny, vulkanické erupce a změny klimatu, vedoucí k vyhynutí druhů. Ačkoli je obtížné prokázat přímé spojení mezi těmito jevy a vyhynutími, průzkum vnější části sluneční soustavy naznačuje existenci mnoha takových objektů. Studie upozorňuje na potřebu monitorovat tyto potenciální hrozby pro Zemi.

Kometa 3I/ATLAS, objevená v roce 2025, vykazuje jedinečné chemické vlastnosti, které ji odlišují od jakékoliv známé komety. Detailní analýzy ukázaly, že izotopy vodíku a uhlíku v kometě naznačují, že vznikla v extrémně chladném a prastarém prostředí. Množství těžkého vodíku v kometární vodě překonává poměry běžné pro komety slunečního systému, což naznačuje, že voda vznikla při teplotách pod 30 Kelvinů. Uhlíkové izotopy také ukazují na její původ v prostoru neovlivněném prachem umírajících hvězd, což může naznačovat stáří komety až 12 miliard let. Tato zvláštní kometa tak může poskytnout nové poznatky o historii naší galaxie.

Vědci objevili již třetí galaxii, jejíž pohyb lze vysvětlit bez přítomnosti temné hmoty. NGC 1052-DF9 je součástí řady galaxií, ke kterým patří DF2 a DF4, a poskytuje nové důkazy o tom, že tyto galaxie vznikly nějakým neobvyklým procesem. Astronomové spekulují, že tzv. srážka trpasličích galaxií mohla způsobit oddělení běžné hmoty od temné. Tento objev může pomoci lépe pochopit povahu temné hmoty, která dosud zůstává ve vesmírných teoriích záhadou. Výzkum byl zveřejněn v časopise The Astrophysical Journal.

Na mořském dně byly objeveny radioaktivní atomy plutonia, které mohou pocházet z kosmického výbuchu před více než 100 miliony let. Tento prach stále dopadá na naši planetu a možná vznikl při srážce dvou neutronových hvězd, což vyvolává silné exploze zvané kilonovy. Vědci vedení Dominikem Kollem z Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf zjistili, že plutonium pochází z velmi vzácných kosmických explozí. Absence izotopu curium-247 naznačuje, že událost je stará a mohla se stát před více než 100 miliony lety. Tento výzkum pomáhá vysvětlit historii výbuchů v Mléčné dráze a cestu naší sluneční soustavy vesmírem.