epidemie

V Demokratické republice Kongo vypukla epidemie eboly, která si vyžádala přes 90 mrtvých, a Světová zdravotnická organizace ji prohlásila za mezinárodní zdravotní krizi. Na současnou vlnu, způsobenou kmenem Bundibugyo, neexistuje vakcína ani specifická léčba. Nejvíce je zasažena provincie Ituri, kde je vysoká mobilita obyvatel. Virus se rozšířil i do Ugandy a města Goma ve východním Kongu. Situaci komplikuje povědomí o ebolě jako 'mystickém onemocnění', což zdrželo reakci místních obyvatel.

Britské zdravotní úřady zkoumají 27 případů meningitidy, jejíž šíření je spojováno s nočním klubem v Canterbury. Onemocnění, způsobené meningokokovou bakterií, je vážné a většinou se šíří blízkým kontaktem. Nejvíce dotčeni jsou studenti Univerzity v Kentu, kde probíhá vakcinační program. Meningitida se léčí hospitalizací a antibiotiky, přičemž vakcína proti kmeni MenB je novější součástí imunizačního schématu. Úřady apelují na osoby, které byly v klubu, aby vyhledaly preventivní péči.

Nová studie naznačuje, že rozsáhlá vulkanická erupce mohla být klíčovým faktorem pro šíření Černé smrti v Evropě v 1340. letech. Vědci zkoumali vzorky ledu z Antarktidy a Grónska a údaje z letokruhů stromů, aby prokázali ochlazení klimatu následkem výbuchu v roce 1345. Následné neúrody vedly k hladomoru, který ovlivnil obchod s obilím, jež bylo infikováno bakteriemi moru. Šíření moru bylo zaznamenáno především ve středomořských přístavech a postupně se rozšířilo po Evropě, což vedlo k jedné z nejhorších pandemií v dějinách. Tato událost zdůrazňuje, jak přírodní katastrofy mohou ovlivnit dějinné události a šíření nemocí.