duševní zdraví

Studie funkční magnetické rezonance porovnala mozkovou aktivitu 89 lidí se schizofrenií, 57 pacientů s bipolární poruchou I a 45 zdravých osob. U obou diagnóz vědci zaznamenali nižší synchronizaci mezi vzdálenými oblastmi mozku, tedy horší časovou koordinaci jejich aktivity. Změny se týkaly sítí souvisejících s pamětí, emocemi, pozorností i smyslovým zpracováním, přičemž u schizofrenie byly výraznější a rozsáhlejší. Výsledky podporují představu biologického překryvu obou poruch, který odpovídá i dřívějším genetickým zjištěním. Skeny však zatím nelze využít k diagnostice jednotlivců, protože studie byla malá, zachytila účastníky jen v jednom okamžiku a výsledky mohly ovlivnit léčba i rozdílné fáze onemocnění.

První rozsáhlejší sledování legálního oregonského programu s psilocybinem zahrnulo 346 klientů mezi listopadem 2024 a červnem 2026. Tři měsíce po podání látky účastníci uváděli výrazný pokles příznaků deprese, úzkosti i posttraumatické stresové poruchy a vyšší životní spokojenost. Podíl lidí se středně těžkými až těžkými symptomy PTSD klesl ze 48 na 16,8 procenta. Čtyři lidé však prodělali závažné behaviorální reakce vyžadující zdravotní péči, včetně silné úzkosti, nespavosti či myšlenek na sebepoškození. Studie bez kontrolní skupiny nedokazuje, že zlepšení způsobil přímo psilocybin, a její vzorek nebyl reprezentativní pro všechny klienty programu.

Studie sledující 2 420 Američanů po dobu 25 let zjistila, že psychická pohoda není neměnnou vlastností. Zhruba 60 procent lidí si udržovalo podobnou úroveň pohody, přičemž část z nich setrvávala na nízkých hodnotách. Asi 30 procent účastníků začínalo s nízkou pohodou, která se jim postupně zlepšovala, zatímco menší skupina zaznamenala pokles z původně vysoké úrovně. Nízká výchozí pohoda a výraznější depresivní příznaky byly spojeny s vyšší pravděpodobností následného zlepšení. Autoři upozorňují, že rozpoznání těchto dlouhodobých vývojových vzorců by mohlo pomoci lépe volit podporu a léčbu duševního zdraví.

Studie na myších naznačuje, že stres v raném věku může trvale změnit regulaci genů v neuronech ventrální tegmentální oblasti, která souvisí s dopaminem, motivací a reakcí na stres. Vyšší aktivita enzymu SETD7 podle vědců zanechává chemické značky usnadňující pozdější aktivaci určitých genů. Při dalším stresu v dospělosti pak byly tyto neurony citlivější, což se projevovalo nerovnováhou dopaminu a úzkostnějším chováním. Omezení SETD7 naopak u stresovaných myší zvýšilo odolnost. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, ale mohou ukázat cestu k prevenci či léčbě následků nepříznivých zážitků v dětství.

Úžas je komplexní emoční stav, který může být pozitivní nebo negativní. Astronauti ho zažívají při pohledu na Zemi z vesmíru. Tento pocit lze také vyvolat uměním, přírodou či tancem. Úžas ovlivňuje nervový systém – pozitivní úžas zklidňuje, zatímco negativní může vyvolat stresovou reakci. Výzkumy naznačují, že úžas může zlepšovat duševní pohodu, posilovat smysl pro spojení s ostatními a zvýšit pocit smysluplnosti života.

Rozsáhlý přehled nenašel silné důkazy, že lékařská marihuana účinně léčí duševní poruchy jako úzkost či PTSD. Studie z Univerzity Sydney zahrnovala data z 54 randomizovaných kontrolovaných studií, ale ukázala jen slabý pozitivní efekt oproti placebu. V mnoha případech chyběla metodologická kvalita studií. Nedostatek dat vede k potřebě rozsáhlejšího výzkumu, aby byla zajištěna bezpečnost a efektivita léčby na individuální úrovni. Různorodost přípravků a krátká sledování komplikují hodnocení účinnosti.

Každý pátý Kanaďan bojuje s duševním zdravím, jako je úzkost nebo deprese. Studium ukazuje, že cvičení výrazně zlepšuje symptomy těchto poruch díky biochemickým změnám v těle. Klíčovou roli hraje molekula tryptofanu, která se podílí na produkci serotoninu a dalších přínosných látek při fyzické aktivitě. Výzkum dokládá, že cvičení stimuluje produkci kynurenové kyseliny, která je ochranná pro mozek, a pomáhá zvyšovat emoční odolnost. Tyto přínosy platí pro různé typy cvičení a různé věkové skupiny, což cvičení činí účinným nástrojem pro zlepšování duševního zdraví.

Evropská agentura pro životní prostředí varuje, že znečištění ovzduší, hluk a chemické látky jsou spojeny s psychickými poruchami, jako jsou deprese a úzkost. Studie potvrzují, že částečky prachu a oxid dusičitý souvisejí s depresivními příznaky. Zvláště nebezpečná je expozice chemikáliím v citlivých vývojových fázích života. Hluk z dopravy může zvyšovat riziko psychických problémů u zranitelných skupin. Dokončování cílů nulového znečištění by mohlo zlepšit duševní zdraví obyvatel Evropy.

Práce z domova se stala běžnou součástí australské pracovní kultury, ale její dopad na duševní zdraví je stále diskutován. Studie založená na dlouhodobých datech ukazuje, že práce z domova má pozitivní vliv především na duševní zdraví žen, zejména při hybridním modelu, kdy pracují částečně v kanceláři. Zatímco u mužů delší dojíždění zhoršuje duševní stav, práce z domova u nich nemá významný efekt. Výzkum doporučuje flexibilní pracovní uspořádání a zohlednění dojíždění v pracovních plánech.

Léky GLP-1, jako jsou Ozempic a Mounjaro, známé pro léčbu cukrovky a obezity, byly nyní spojeny se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek a selháním antikoncepce. Australská agentura pro léčiva vydala nová varování poté, co bylo hlášeno 20 případů sebevražedných myšlenek spojených s užíváním těchto léků. Studie prokázala 106% nárůst rizika sebevražedného chování. Další výzkum rovněž naznačuje ovlivnění účinnosti perorální antikoncepce, což může vést k neplánovaným těhotenstvím. Ženy užívající tyto léky by měly zvážit alternativní metody antikoncepce a konzultovat své možnosti s lékařem.