věda

Chronický tinnitus může zvyšovat úroveň stresu tím, že udržuje tělo ve stavu pohotovosti, jak naznačuje nová studie. Vědci sledovali mimické reakce lidí s tinitem a objevili vzorce změněných mimovolných pohybů obličeje a rozšíření zornic spojených s pocitem ohrožení. Výsledky ukazují, že lidé s chronickým tinnitem reagují na běžné zvuky jako na hrozby, což může vést k vývoji nových léčebných metod. Tinnitus je stav, kdy je slyšet zvonění v uších bez vnějšího zvuku, což může být subjektivní a těžko diagnostikovatelný problém. Studie naznačuje, že tyto biomarkery mohou pomoci lépe porozumět závažnosti stavu a vyvinout účinnější terapie.

Tento týden ve vědě přinesl zajímavé objevy. Byla odhalena genetická tajemství 'vampýřího kalmara', což může pomoci pochopit vývoj chobotnic a kalmarů. V Bolívii bylo objeveno největší naleziště dinosauřích stop na světě, čítající téměř 18 000 stop. Kanadští vědci identifikovali bod zvratu do křehkosti u lidí kolem 75 let věku. Objevila se nová nemoc přenášená klíšťaty, která ohrožuje psy i lidi, a astronomové objevili nejdelší rotující strukturu ve vesmíru, 50 milionů světelných let dlouhý filament galaxií.

Vědci vytvořili virtuální model myšího mozku, který je jedním z nejkomplexnějších dosud vytvořených. Tato simulace zahrnuje 9 milionů neuronů a 26 miliard synapsí, umožňující detailní studium nemocí jako Alzheimer. Vývoj byl veden týmem z Allenova institutu a Univerzity Elektrokomunikací v Japonsku, za využití superpočítače Fugaku. Simulace umožňuje sledovat neuronální aktivitu a může být užitečná pro testování hypotéz o šíření záchvatů či vlivu mozkových vln na pozornost. V budoucnu se vědci zaměří na vytvoření modelu lidského mozku.

Inženýři z Cornellovy univerzity vytvořili dosud nejtmavší látku, která absorbuje 99,87 % světla. Tento ultratměsí efekt byl dosažen úpravou struktury materiálu pomocí syntetického melaninu a nanovláken. Inspirací pro tuto technologii byly ultratměvé peří samečků riflepata z Nové Guiney. Nová tkanina je snadno vyrobitelná a levnější než předchozí extrémně tmavé materiály jako Vantablack. Studie popisující tento proces byla publikována v časopise Nature Communications.

Nový výzkum ukazuje, že lidské mozky se mohou synchronizovat, když lidé spolupracují na společném úkolu. Studie vedená kognitivní neurovědkyní Denise Moerelovou z Western Sydney University odhalila, že synchronizace v mozkové aktivitě se objevuje během spolupráce a zesiluje se, když dvojice sdílí pravidla pro plnění úkolu. Experiment zahrnoval 24 týmů, které měly třídit tvary a zaznamenávat mozkovou aktivitu pomocí EEG. Zjistilo se, že skutečné dvojice vykazují silnější synchronizaci než náhodně vytvořené pseudo dvojice, což nasvědčuje tomu, že sociální interakce zásadně ovlivňují mozkové reprezentace. Tato metoda má potenciál pro pochopení skupinové práce a rozhodování.

Vědci zjistili, že stárnoucí lidské buňky lze „dobít“ pomocí výměny mitochondrií, což otevírá nový potenciál v medicíně. V rámci studie texaští vědci využili speciální částice zvané nanokvěty k posílení produkce mitochondrií v kmenových buňkách, které pak sdílí energii s poškozenými buňkami. Tento proces pomohl zvýšit počet mitochondrií a zlepšit přežití buněk vystavených stresu, například v srdci po chemoterapii. Metoda by mohla sloužit k obnově buněk kdekoliv v těle, avšak výzkum je zatím jen v počáteční fázi a potřebuje další testování na zvířatech a lidech. Výsledky naznačují slibnou cestu k zpomalení či zvrácení stárnutí buněk.

Vědci zjistili, že přírodní molekula nazvaná spermin by mohla zabránit toxickému hromadění proteinů v mozku, což je charakteristické pro Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu. Výzkum vedený švýcarským Paul Scherrer Institute ukázal, že extra spermin zlepšil zdraví červů s příznaky těchto chorob. Spermin umožňuje snadnější odstranění toxických proteinů prostřednictvím procesu známého jako autofagie. Přestože výzkum probíhal zatím pouze na červech, výsledky naznačují potenciál pro aplikaci u lidí. Spermin byl vybrán pro studii díky jeho známosti s ochranou mozku před škodlivými procesy.

Vědci z univerzit v Lipsku a Šangdungu objevili klíčový receptor GPR133, který ovlivňuje hustotu kostí. Aktivace tohoto receptoru pomocí látky AP503 významně posílila kostní strukturu u myší, což otevírá nové možnosti pro léčbu osteoporózy. Současné terapie nezvrací nemoc a často mají nežádoucí účinky. I když výsledky vycházejí z výzkumu na zvířatech, mechanismus posilování kostí by mohl fungovat i u lidí. Tento objev naznačuje možnosti vývoje léků, které by mohly nejen zastavit pokles kostní hmoty, ale také obnovit její plnou sílu.

V extrémních podmínkách Národního parku Lassen v Kalifornii zjistili vědci rekordně teplotně odolnou eukaryotickou amébu. Incendiamoeba cascadensis se dokáže dělit a růst při teplotách až 63 °C, což překonává dosud známé limity pro eukaryotické organismy. Experimenty ukázaly, že se améba zastaví v pohybu při 70 °C, avšak oživne při snížení teploty. Její schopnost přizpůsobení naznačuje, že život může být odolnější i v extrémních podmínkách, než jsme předpokládali, a otvírá nové možnosti pro výzkum života na jiných planetách. Nálezy podobné DNA byly objeveny i na jiných místech světa, což naznačuje širší rozšíření tohoto druhu.

V černobylské zóně, v jednom z nejradioaktivnějších míst na Zemi, vědci objevili houby Cladosporium sphaerospermum. Tato houba dokáže nejen přežít, ale možná i těžit z ionizujícího záření. Její tmavý pigment melanin by mohl využívat záření podobně jako fotosyntéza u rostlin využívá světlo. Tento proces nazývaný radiosyntéza zůstává teoretický a vyžaduje další výzkum. Výzkumníci nemohou zatím přesně vysvětlit mechanismus, ale houba vykazuje zvýšený růst při působení záření, což ji činí jedinečnou.