astronomie

Astronomové pomocí simulací vývoje Mléčné dráhy odhadli, že v galaxii může být zhruba 170 milionů černých děr hvězdné hmotnosti. Tyto objekty jsou většinou neviditelné, protože nevyzařují světlo, pokud nepohlcují okolní hmotu. Model předpovídá, že černé díry vytvářejí disk výrazně silnější než disk hvězd, protože je po výbuchu supernovy odnášejí takzvané porodní rychlostní impulzy. Lehčí černé díry by měly dostávat silnější impulzy a pohybovat se dál od galaktické roviny. Budoucí pozorování jejich hmotností a pohybů by mohla pomoci objasnit průběh supernov i vznik černých děr; studie zatím čeká na recenzní řízení.

Mezinárodní tým vědců navrhuje vysvětlení dlouhodobého rozporu mezi množstvím stříbra ve Slunci a ve starých meteoritech. Díky podrobnějšímu trojrozměrnému modelu sluneční atmosféry a spektrálních čar odhadl, že Slunce obsahuje o 55 procent více stříbra, než uváděly dřívější výpočty. Nový odhad téměř srovnává obsah stříbra ve Slunci s meteority vzniklými ze stejného materiálu před 4,6 miliardy let. Výsledek může zpřesnit poznání chemického vývoje Mléčné dráhy i vzniku prvků ve hvězdách. Největší nejistota zatím souvisí s údaji o srážkách atomů stříbra s vodíkem.

Vědci využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) zkoumali atmosféru exoplanety WASP-39b, která se nachází téměř 700 světelných let od Země. Zjistili přítomnost tzv. polo-těžké vody, což může být ukazatel potenciální obyvatelnosti. Tento typ vody obsahuje izotop deuterium. Výzkum se zaměřil na poměr deuteria k vodíku, což má pomoct pochopit chemické podmínky na planetě a způsob její vzniku. WASP-39b byla vybrána díky její rozsáhlé studii pomocí JWST. I když je planeta extrémně horká a plynatá, tato zjištění mohou pomoci lépe pochopit vznik exoplanet.

Astronomové zkoumali dvě hvězdy podezřelé z existence Dysonových sfér pomocí teleskopu JWST. Očekávali, že naleznou přebytečné infračervené záření, které by naznačovalo přítomnost těchto struktur. Výsledky však ukázaly, že světlo nebylo způsobeno Dysonovými sférami, ale vzdálenými galaxiemi, které byly téměř dokonale zarovnány za hvězdami. Tyto galaxie, jako Hot DOG a hvězdná bouře, produkují přirozený infračervený zářivý efekt, který astronomové hledali. Tento objev pomůže v budoucnu lépe identifikovat falešné pozitivy při hledání mimozemských technologií.

V roce 2010 byly během krátkého pozorování objeveny v atmosféře Venuše obří soustředné kruhy viditelné pouze v polarizovaném světle. Tým vědců strávil roky zkoumáním těchto neobvyklých signálů, které nakonec vedly k publikaci výzkumu. Hypotéza naznačuje, že kruhy by mohly být výsledkem atmosférických gravitačních vln. Potvrzení tohoto jevu by mohlo odhalit novou perspektivu ve studiu atmosférické dynamiky na Venuši. Výzkum vyzývá k dalším pozorováním pomocí moderních polarimetrů.

Na MIT se setkali experti, aby diskutovali o myšlence mimozemských technologií kolem černých děr. Tématem byly hypotetické Dysonovy sféry, které by mohly využívat energii černých děr. Ačkoliv myšlenka zní sci-fi, vědci zvažovali fyzikální aspekty a měřitelná data, která by mohla indikovat přítomnost těchto struktur. Cílem setkání bylo nejen hledání mimozemského života, ale i objevování nových astronomických poznatků. V současné době nejsou důkazy o existenci takových struktur, ale vědci doufají, že se během jejich života podaří něco takového objevit.

Astronomové objevili blízko Země nový typ komet nazvaný 'temné komety', které vyvolávají otázky ohledně obrany planety. Tyto objekty se podobají asteroidům, ale vykazují chování typické pro komety, jako je negravitační pohyb. Nedávná studie odhalila, že blízký asteroid 1998 SH2 je vlastně temná kometa, což znamená, že tyto objekty mohou být častější, než se předpokládalo. Výzkum těchto komet je důležitý pro lepší pochopení jejich pohybu a potenciálních rizik pro Zemi. Výsledky publikované v Nature Astronomy zdůrazňují nutnost pečlivého sledování blízkozemních objektů.

Studie fyziků Siegerta a Yonedy objevila známky anihilace antihmoty mimo Mléčnou dráhu. Tato detekce by mohla znamenat, že galaxie produkuje více pozitronů než se doposud předpokládalo. Signály byly nalezeny v oblastech jako Komplex C a Magellanský proud. Pokud se tyto výsledky potvrdí, mohly by rozšířit naše chápání produkce pozitronů a možnosti jejich úniku. Budoucí pozorování by měla objasnit místa vzniku těchto částic. To by mohlo vyžadovat nové modely, včetně zapojení temné hmoty.

Nový výzkum naznačuje, že celá Mléčná dráha se během miliard let mohla postupně obrátit na bok po dávných srážkách s menšími galaxiemi. Tyto změny by mohly vysvětlit některé neobvyklé vlastnosti naší galaxie. Simulace ukazují, že kolize s galaxií známou jako Gaia Sausage asi před 10 miliardami let mohla způsobit tuto změnu orientace disku. Výsledky naznačují, že tmavá hmota hraje klíčovou roli v utváření struktury galaxií.

Vědci z Heidelberské univerzity objasnili záhadnou strukturu známou jako galaktický centrální lalok. Původně považovaná za strukturu vycházející ze středu Mléčné dráhy, se ukázalo, že se nachází mnohem blíže Zemi ve vzdálenosti 6 520 světelných let. Studie navrhuje nové pojmenování 'skvěle zmatená smyčka'. Tento útvar je oblak ionizovaného vodíku, pravděpodobně vytvořený aktivitou masivních hvězd, a nepozorovaný zbytek po supernově. Pro zjištění jeho původu a vzdálenosti byly využity nové metody analýzy světla a prachových map.