robotika

Výzkumníci z Cornell Tech vyvíjejí optický přijímač, který pomocí světelných matic podobných QR kódům přímo přepisuje data v paměti SRAM. Technologie má omezit energeticky náročný přenos parametrů modelů AI mezi pamětí DRAM a procesory, jenž je významnou překážkou při škálování systémů. Upravené paměťové buňky obsahují fotodiody, jejichž proud po dopadu světla mění binární hodnoty bez obvyklých analogových převodních obvodů. Současný prototyp přenáší pouze statickou matici 14 × 14 bitů; pro praktické využití bude nutný rychlý vysílač schopný gigabitových přenosů. Využití se nabízí zejména u robotů a dalších zařízení edge AI, avšak komercializaci zatím komplikuje větší velikost světlocitlivých paměťových buněk oproti běžné SRAM.

Přehled videí IEEE Spectrum představuje humanoida GENE.01 s multimodální kůží, která vnímá dotek, blízkost, sílu i teplotu a má podpořit bezpečnější spolupráci s lidmi. Model GEN-1 se učí ovládat různé typy robotických rukou a nástrojů, aby získal přenositelný „fyzický“ úsudek pro uchopování a manipulaci. Mezi dalšími projekty je skládací létající křídlo z lepenky, které lze sestavit za méně než 15 minut, i výcvik robotů ve fotorealistických digitálních kopiích reálných pracovišť. Článek upozorňuje také na nasazení dronů pro přepravu urgentních vzorků v jihozápadním Londýně, kde mají být až o 85 procent rychlejší než pozemní doprava. Nechybějí novinky v autonomní kamionové dopravě a metoda, jež učí roboty rozpoznávat neznámé předměty z krátkých lidských ukázek.

Inženýři vytvořili robota jménem Ace, který dokáže porazit elitní lidské hráče stolního tenisu. Ve třech z pěti zápasů porazil robot trénující amatérské hráče. Vývoj robota zahrnuje pokročilé systémy vnímání, rozhodování a ovládání, které mu umožňují rychlé reakce v reálném čase. Přestože Ace nezvítězil nad profesionálními hráči, jeho schopnost rozpoznat a reagovat na rotaci míčku ho činí výrazně lepším než předchozí robotické systémy. Tento průlom naznačuje budoucí možnosti robotiky v reálných interakcích s lidmi.

Inženýři z Univerzity v Pensylvánii a Univerzity v Michiganu vyvinuli nejmenší programovatelný robot, který může autonomně fungovat v tekutinách. Tento mikrorobot, menší než zrnko soli, je vybaven procesorem, pamětí, senzory a pohonným systémem. Novinka je schopna měřit teplotu a komunikovat pomocí pohybů. Vývoj této technologie otevírá dveře nové éře mikroskopické robotiky. Vědci věří, že budoucí pokroky umožní ještě složitější programování a rozšíří využití těchto robotů.