klimatické změny

Meteorologická organizace OSN varuje před vysokou pravděpodobností vzniku fenoménu El Niño, což zvyšuje riziko extrémního počasí. El Niño, poháněné teplými vodami v tropickém Pacifiku, může ovlivnit globální teploty a dešťové vzorce. Pravděpodobnost jeho výskytu mezi červnem a srpnem se odhaduje na 80 procent. Předpokládá se, že El Niño může zesílit sucho a přívalové deště, což povede k nebezpečným tepelným vlnám. Ačkoli klimatické změny neovlivňují frekvenci El Niña, mohou zesilovat jeho účinky.

Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent na světě, čelí neobvyklým vedrům, která jsou výsledkem takzvané 'tepelné kupole'. Tento jev je způsoben teplým vzduchem z Afriky uvězněným vysokotlakou oblastí nad západní Evropou. Odborníci poukazují na lidskou činnost jako hlavního viníka těchto extrémů. Besonder geografie kontinentu, spojení s Arktidou, která se výrazně otepluje, přispívá k rychlejšímu nárůstu teplot. Navíc redukce aerosolových emisí od 80. let znamená méně částeček, které odrážely sluneční světlo, což dále přispívá k oteplování.

Extrémní horko v Indii způsobuje školní uzavírky a varování před horkem. Tento fenomén narušuje život žen po celém světě, zejména v domácnostech a na pracovištích, kde chybí odpovídající ventilace a sanitace. Ve společnosti a kultuře je také běžné, že extrémní horko posiluje sociální izolaci a zvyšuje riziko domácího násilí. Přesto si ženy nacházejí vlastní způsoby adaptace, jako jsou stavební úpravy pro lepší chlazení. Je důležité, aby politikové uznali a podpořili úsilí žen v boji proti důsledkům změny klimatu.

Nová studie odhalila, že mořské vlny veder výrazně zesilují škody způsobené hurikány a tropickými cyklony. Analyzováno bylo 1600 tropických cyklonů od roku 1981, přičemž mnoho z nich se stalo ničivějšími po překročení oblastí s extra teplou vodou. Tyto klimatické jevy způsobily o 60 % více katastrof s škodami přesahujícími miliardu dolarů. Teplejší voda slouží jako palivo pro hurikány, což vede k jejich rychlé intenzifikaci. Studie naznačuje, že s přibývajícími mořskými vlnami veder kvůli změně klimatu se zvyšuje riziko extrémních škod při přistání hurikánů.

Dny na Zemi se postupně prodlužují v důsledku tání ledovců a ledových příkrovů způsobeného lidskou činností, jak ukazuje nová studie. Tento proces zpomaluje rotaci Země, přičemž se planeta stává méně obloukovou v oblasti rovníku. Vědci zanalizovali fosilizované mořské organismy a vyvinuli modely, které sledují změny délky dne během milionů let. Zjistili, že současná míra změny je bezprecedentní, alespoň od pozdního pliocénu, a může dokonce překonat vliv Měsíce na rotaci Země. Tato změna má potenciál ovlivnit komunikaci a technologie vesmírné navigace.

Obrovská tepelná kupole způsobila rekordní teploty ve 14 amerických státech a posouvá se směrem na východ. Meteorologové varují, že by tato vlna mohla být jednou z nejrozsáhlejších v historii USA. Tento meteorologický jev v současnosti ovlivňuje většinu země a přetrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Díky pohybu kupole jsou teploty na jihu a ve středu země v polovině 30 °C. Klimatologové považují tuto anomálii za důsledek změny klimatu, která zvyšuje teploty o 2,6 °C. Očekává se, že vlna odezní příští týden.

Nová studie ukazuje, že hladiny moří jsou vyšší, než se původně předpokládalo, což ohrožuje miliony lidí. Výzkumníci zjistili, že 90 % studií podcenilo výšku příbřežních vod v průměru o 30 centimetrů. Tento problém je výraznější v oblasti Pacifiku a jihovýchodní Asie. Zvyšující se hladiny moří mohou ohrozit až o 37 % více území a 77 až 132 milionů lidí. Studie upozorňuje, že se metodologické chyby při měření výšky moří a pevnin mohou projevit vážnými dopady v ohrožených oblastech. V některých regionech, jako je Vanuatu, již jsou vidět konkrétní dopady, například ústup pobřeží a eroze.

Zatímco celosvětově hladiny moří stoupají vlivem klimatických změn, u Grónska se předpokládá pokles. Studie vedená geofyzikem Laurenem Lewrightem odhalila, že ztráta ledové pokrývky snižuje hmotu přitahující mořskou hladinu, což způsobí její pokles. Grónsko může zažít nárůst odhalené pevniny až o 2,5 metru do konce století. Tento jev ovlivní nejen místní krajinu, ale i ekonomiku a infrastrukturu v pobřežních oblastech. Výsledky studie byly publikovány v Nature Communications.

V roce 2025 došlo u britského pobřeží k mimořádnému množství chobotnic, jejichž počet 65násobně převýšil průměr. Tento jev je přičítán mořským vlnám tepla a nižší salinitě vody, která může pocházet i z francouzských řek. Příliv chobotnic měl významný dopad na místní rybolov jak pozitivní, tak negativní, když rybáři objevili nový exportní trh, ale zároveň se snížily úlovky jiných mořských druhů. Očekává se, že klimatické změny budou dál ovlivňovat rozšíření chobotnic ve vodách Velké Británie.

Studie ukázala, že Amazonský prales se posouvá k 'hypertropickému' stavu kvůli prodlužujícím se a častějším suchům, jež nemají současný ekvivalent. Tyto změny způsobují zvýšený stres pro stromy a snižují schopnost lesa absorbovat oxid uhličitý. Podmínky, s nimiž se prales nyní potýká, nebyly na Zemi zaznamenány miliony let. Výzkumníci předpovídají, že do roku 2100 budou sucha ještě běžnější a stromy, zejména ty s nízkou hustotou dřeva, mohou umírat v mnohem větším množství. Amazonský prales tak může ztratit svou roli uhlíkového pohlcovače a stát se zdrojem emisí.