výzkum

Výzkumníci identifikovali nejrychlejšího pavouka, který pochází z rodu Heteropoda v Queenslandu, Austrálie. Pavouk dosáhl rychlosti téměř 3,6 metru za sekundu, což je více než člověk zvládne při běžném běhu. Studie zkoumala vliv evoluce a anatomie na rychlost běhu pavouků. Při porovnání s rekordním pavoukem Cebrennus rechenbergi, který používá kotrmelce, je tento pavouk rychlejší v přímém běhu. Detailní analýza rychlosti ukázala, že větší pavouci jsou obecně rychlejší a důležitý je také tvar a délka nohou.

Mezinárodní tým vědců objevil 125 milionů let starou fosilii sladkovodního mlže s uchovanými měkkými tkáněmi a mláďaty uvnitř. Tento objev poskytuje vzácný pohled na reprodukční strategii těchto tvorů, která se podobá té u současných druhů. Studie prokázala, že komplexní reprodukční metody se vyvinuly již v období rané křídy. Výsledky také objasnily původ neznámého materiálu 'molluskite', který se ukázal být fosilizovanými měkkými tkáněmi. Tento výzkum přispívá k pochopení, jak se tyto mlži přizpůsobili životu ve sladkovodních prostředích.

Dva pacienti s těžkou autoimunitní nemocí neuromyelitis optica dosáhli remise po transplantaci kmenových buněk. Přístup alloHCT přinesl dlouhodobé zlepšení, kdy pacienti byli bez relapsů více než 15 let. Pacientům se podařilo obnovit kvalitní život bez nutnosti pokračující léčby. Pozoruhodné výsledky ukazují na možnost dlouhodobé kontroly nemocí, a to zejména u pacientů s nereagujícími stavy na standardní terapie. Přes pozitivní výsledky však oběma hrozily určité komplikace, které nebyly přímo spojeny s transplantací.

Vědci z Univerzity v Jižní Kalifornii vyvinuli metodu genetického inženýrství buněk, které se mění v makrofágy bojující s rakovinou. Tyto progenitorové buňky jsou schopny dlouhodobě se obnovovat a rozmnožovat, což je významný posun ve vývoji imunoterapií proti rakovině. Pokusy na myších ukázaly, že tyto buňky účinně brání růstu jak krevních, tak solidních tumorů. Metoda připomíná známou terapii CAR-T, ale zaměřuje se na progenitory makrofágů místo T-buněk. Očekává se, že tento výzkum posune hranice léčby rakoviny a dalších nemocí.

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které napadá tkáně a orgány lidského těla. Vědci poprvé identifikovali střevní bakterii Faecalibacterium prausnitzii, která může být klíčová v boji proti lupusu. Testování na myších ukázalo, že podání této bakterie pomohlo snížit biomarkery spojené s nemocí. Zlepšila se trávení vlákniny a došlo k pozitivním změnám v ledvinách. I když je výzkum v raných fázích, výsledky naznačují, že F. prausnitzii může hrát významnou roli v léčbě lupusu.

Pankreatická duktální adenokarcinom je obtížná na léčbu kvůli mutacím v genu KRAS, které podporují rychlé dělení buněk. Výzkumníkům z Florida A&M University se podařilo nalézt způsob, jak tento problém obejít použitím polyisoprenylovaných cysteinyl amidových inhibitorů (PCAIs). V laboratorních testech PCAIs účinně narušily signály mutovaných KRAS, blokujíc přes 90 % šíření rakovinných buněk. Klíčová sloučenina NSL-YHJ-2-27 se ukázala jako nejúčinnější. Další výzkum je nutný pro ověření účinnosti a bezpečnosti těchto látek na živočišných modelech a případně i u lidí.

Vědci z University of Minnesota oznámili vytvoření první syntetické buňky, nazvané SpudCell, postavené zcela od základů. Tato buňka, složená z neživých chemických komponentů, je schopna projít celým buněčným cyklem včetně reprodukce. Ačkoli SpudCell dosud nesplňuje všechny požadavky na život, jako je replikace přes více generací, představuje důležitý milník k pochopení základních funkcí života. V budoucnosti mohou syntetické buňky sloužit jako mini biologické továrny na výrobu léků a biomateriálů. Výzkum zatím nebyl recenzován, ale je dostupný na webu Biotic.

Osteoartróza, chronická ztráta kloubní chrupavky, působí bolest milionům lidí. Výzkumníci z UC Boulder vyvinuli injekci, která obnovuje klouby u zvířat během čtyř až osmi týdnů. První testy na lidských buňkách rovněž přinášejí pozitivní výsledky. Další fáze výzkumu se zaměří na bezpečnost a připraví půdu pro klinické studie. Cílem je nejen tlumit bolest, ale zcela ukončit toto onemocnění. Pokud se výsledky potvrdí, může terapie zamezit nutnosti složitých chirurgických zákroků.

Nový výzkum naznačuje, že ovarie po menopauze nejsou neaktivní, ale přebírají jinou roli. Studie na myších ukázala, že místo reprodukce začínají fungovat jako imunologický orgán s možností ovlivnit stárnutí celého těla. Výzkum vedený Francescou Duncan analyzoval změny v tkáních a genetickou aktivitu, což odhalilo větší přítomnost imunitních buněk v post-reprodukčních ovarii. Tyto objevy mohou mít zásadní dopady na zdravotní péči pro ženy v post-menopauzálním období.

Charles Darwin se v posledních letech svého života intenzivně věnoval studiu výkalů červů, díky čemuž odhalil zajímavé tvary jejich výkalů. Nyní tři fyzici zkoumají univerzální mechaniku těchto tvarů. Objevili, že tvar výkalů ovlivňují různé faktory, jako velikost střevních stěn a viskozita materiálu. Některé červy dokáží vylučovat výkaly proti gravitaci, což vede k odlišným tvarům. Tento výzkum má širší důsledky pro pochopení, jak organismy využívají fyziku ve své morfologii. Studie byla publikována v Nature Communications.