čipy

Výzkumný tým z Texaské univerzity v Austinu vyvíjí takzvané neuronové sítě bez vah, které místo násobení vstupů uloženými váhami používají propojené vyhledávací tabulky. U vybraných úloh, jako je sledování zdravotních údajů, rozpoznávání aktivity či aktivačních slov, mají být až tisíckrát menší a úspornější při srovnatelné přesnosti. Díky malé velikosti by mohly běžet přímo v bateriově napájených senzorech, což omezuje přenos citlivých surových dat do cloudu. Výzkumníci už nahradili část architektury transformerů, která tvoří zhruba polovinu modelu, a chtějí postup rozšířit i na jazykové modely. Technologie by mohla umožnit AI i na ohebných a jednoduše vyráběných čipech s omezeným počtem logických hradel.

Vědci zkoumají topologické Weylovy polokovy jako možnou náhradu měděných propojení v stále menších čipech. Měď pod šířkou zhruba 40 nanometrů ztrácí vodivost kvůli častějším srážkám elektronů. Nanodrátky z arsenidu niobu naopak při zmenšování průměru vykázaly nižší elektrický odpor, protože se více uplatňuje chráněné vedení po povrchu materiálu. Drátek široký 40 nanometrů měl při pokojové teplotě asi o 70 procent nižší rezistivitu než objemový monokrystal. Materiál zatím nepřekonal nejlepší desetinanometrové měděné spoje, ale podle odhadů by je mohl předčit kolem průměru 12 nanometrů. Praktické využití komplikuje toxicita arsenu i výrobní postup neslučitelný se současným zpracováním čipů.