archeologie

Nová forenzní analýza lebek z pohřebišť u královských hrobek v Abydu přináší další důkazy o možných lidských obětech v raném starověkém Egyptě. Archeoložka Roselyn Campbellová zjistila potenciálně smrtelná poranění u 18 ze 46 dochovaných lebek. Nejčastější byly zlomeniny způsobené údery tupým, širokým předmětem, některé ostatky nesly i stopy po sečných či bodných zraněních. Pohřbení lidé byli zřejmě úředníci nebo řemeslníci spojení s královským dvorem a mohli být usmrceni po smrti panovníka, aby mu podle tehdejší víry sloužili v posmrtném životě. Výzkum se týká období první dynastie, zhruba let 3078 až 2900 př. n. l.

Vědci vytvořili a spálili modelové papyrové svitky, aby ověřili způsob čtení zuhelnatělých textů z římského Herculanea bez jejich rozvinutí. Ukázalo se, že písmo s příměsí olova při rentgenové tomografii výrazněji kontrastuje s ohořelým papyrem. Trojrozměrné snímky a upravený algoritmus pro virtuální rozbalování dokázaly rekonstruovat obsah zkušebních svitků. Přenosný přístroj by navíc mohl rychle vytipovat originální svitky obsahující olovo. Metoda může usnadnit zpřístupnění jediné dochované neporušené knihovny z antiky, jejíž svitky zavalil popel při erupci Vesuvu.

Archeologové při výstavbě Justičního paláce v bukovské části Ústí nad Labem odkryli přes 3 500 zvířecích kostí z doby ledové. Nálezy patří nejméně 20 mamutům srstnatým, ale také nosorožcům, koni, sobu a zajíci. Vedle kostí se objevily kamenné nástroje, stopy ohnišť, červený okr a přívěsek z mamutoviny. Řezné stopy na žebrech a možné části střel naznačují, že lidé na místě čerstvé mamutí mršiny zpracovávali a možná je opakovaně lovili. Radiokarbonové datování klade lokalitu přibližně do období před 28 800 až 25 600 lety, tedy do pozdního gravettienu. Podobně rozsáhlý soubor z tohoto období dosud nebyl v Čechách zaznamenán.

Nový výzkum naznačuje, že Meretneith z první egyptské dynastie nebyla pouze královnou či regentkou, ale mohla vládnout jako plnohodnotný král. Badatelé digitálně upravili otisky 13 hliněných zátek ze Sakkáry a objevili na nich její jméno v serechu, znaku vyhrazeném panovníkům. Její význam podporuje i královská hrobka v Abydu s množstvím pohřebních komor pro služebnictvo a dvořany. Podle autorů mohla nejprve spoluvládnout s králem Džerem a později být regentkou svého nezletilého syna Dena. Její postavení zůstává předmětem odborných debat, nové doklady však posilují možnost, že šlo o jednu z nejstarších doložených vládkyň v dějinách.

V rakouském Deinhamu u Dunaje bylo v štěrku objeveno 540 železných prutů či jejich částí o celkové hmotnosti zhruba jedné tuny. Archeologové je označili za polotovary určené k přepravě a následnému zpracování; jde o největší známý hromadný nález svého druhu v Evropě. Pruty dlouhé kolem 30 centimetrů mohou být staré nejméně 2 200 let, některé snad pocházejí už ze 4. století př. n. l. Náklad mohl stačit například na výrobu 500 mečů a svědčí o rozsáhlé výrobě i obchodu se železem v oblasti Dunaje ve 3. a 2. století př. n. l. Za nejpravděpodobnější vysvětlení uložení nálezu na dně se považuje ztroskotání lodi, i když její pozůstatky nebyly nalezeny.

Vědci zkoumali ostatky muže označovaného jako Skeleton 150, který zemřel u hradu Stirling patrně mezi lety 1255 a 1405. Na jeho téměř kompletní kostře našli přes 160 zlomenin způsobených mimořádně silným úderem zezadu. Trojrozměrné rekonstrukce, snímkování a srovnání s moderními forenzními případy ukázaly, že šlo o vysokorychlostní náraz podobný střetu s vlakem či autem. Badatelé soudí, že nejpravděpodobnějším zdrojem byl velký projektil vržený středověkým obléhacím strojem, nejspíš trebuchetem. Přesné obléhání ani konkrétní zbraň nelze určit, ačkoli jednou z možností je rok 1304, kdy Angličané proti Stirlingu nasadili slavný trebuchet War Wolf.

Zloději 27. srpna odcizili z muzea ve španělské Villeně většinu mimořádného bronzového pokladu, který obsahoval téměř deset kilogramů zlata. Soubor 66 předmětů starých asi 3 000 let byl objeven roku 1963 a patří k nejvýznamnějším archeologickým nálezům v zemi. Pachatelé ponechali mimo jiné nenápadný železný náramek, jenž byl podle výzkumu z roku 2023 vyroben z meteoritického železa. Odnesli však druhý podobně cenný předmět – železnou hemisféru zdobenou zlatem. Odborníci se obávají, že ukradené zlaté artefakty budou roztaveny a hemisféra po odstranění zlata vyhozena, což by zničilo možnosti dalšího vědeckého výzkumu. Případ vyšetřuje španělská Civilní garda.

Archeologové pomocí moderního 3D skenování objasnili zvláštní kovovou konstrukci v ústech Anne d’Alègre, francouzské aristokratky zemřelé roku 1619. Trpěla těžkým onemocněním dásní, které uvolňovalo zuby, a několik z nich si nechala zpevnit zlatým drátem. Měla také náhradní zub vyřezaný ze slonoviny. Zákrok měl zřejmě zdravotní, estetický i společenský význam, protože chrup tehdy ovlivňoval vzhled, řeč a společenské postavení. Opakované utahování drátu však mohlo okolní zuby dále poškozovat. Vědci spojují silné obrušování jejích zubů také s možným stresem po rodinných ztrátách a náboženských konfliktech.

Archeologové v polském Pieńu prozkoumali hrob mladé ženy ze 17. století, u níž našli dvě neobvyklá opatření proti návratu mezi živé: visací zámek na palci u nohy a srp položený přes krk. Žena ve věku asi 17 až 19 let byla pohřbena na nezdokumentovaném hřbitově mimo posvěcenou půdu, kde se ukládali lidé vnímaní jako společensky problematičtí či zemřelí za neobvyklých okolností. Zbytky hedvábné čepice se zlatými a stříbrnými nitěmi naznačují její vyšší společenské postavení, příčina smrti však zůstává neznámá. Badatelé soudí, že ji místní mohli spojovat s nemocemi, neúrodou nebo jinými pohromami a považovat ji za hrozbu po smrti. Kombinace zámku a srpu u jediné osoby je v polských nálezech vzácná.

Analýza více než stovky kovových předmětů z řecké doby bronzové naznačuje, že část elitních šperků vznikla z železa pocházejícího z meteoritů. Vědci našli nikl, typický znak meteoritického původu, ve 13 předmětech, vesměs zdobných prstenech se zlatem či stříbrem. Mnohé pocházely z bohatých hrobů minojských a mykénských elit, takže mohly sloužit jako symboly postavení a moci. Meteoritické železo patrně přicházelo dovozem z Egypta, kde se kosmické horniny lépe zachovávají. Studie zároveň uvádí, že tavné železo se v Řecku objevovalo nejpozději kolem roku 1400 př. n. l., jeho širší využití však bylo opožděné.