zdraví

Devětatřicetiletý muž v Německu utrpěl při nehodě se srnou poranění obličeje, do nichž se dostala zvířecí krev, tělní tekutiny i kontaminovaná půda. Asi po týdnu se u něj objevily horečnaté příznaky, otok krku a později několik abscesů v obličeji. Vyšetření odhalilo bakterii Francisella tularensis, původce tularémie známé také jako zaječí horečka. Po změně antibiotické léčby na ciprofloxacin se jeho stav rychle zlepšil a po třech měsících byl téměř bez potíží. Tularémie je vzácná, ale potenciálně závažná infekce přenášená mimo jiné kontaktem s nakaženými zvířaty.

Malá křížová studie s 15 zdravými dospělými porovnala běžné bílé pečivo s pečivem obohaceným špenátem. Špenátová varianta měla více vlákniny, folátu, vápníku, železa a draslíku, přičemž účastníci hodnotili chuť a vůni podobně jako u běžného pečiva. Hladina glukózy v krvi se mezi variantami výrazně nelišila, po špenátovém pečivu však vrchol inzulinu nastal přibližně o 30 minut později. Účastníci také po třech hodinách neudávali stejný nárůst hladu jako po bílém pečivu. Autoři upozorňují, že možné působení na hormony sytosti je třeba ověřit ve větších studiích a obohacené pečivo nenahrazuje konzumaci celých druhů zeleniny.

Týdenní přehled upozorňuje na výpravu do Mexického zálivu, která místo očekávaného vraku odhalila v hloubce přes 1,5 kilometru pole rezavých bílých krychlí a odpadu. Výzkum na myších a mozkových organoidech naznačil možnost obnovy neuronů a zlepšení kognitivních funkcí při Alzheimerově chorobě, zatím však nejde o léčbu ověřenou u lidí. Další studie srovnávala odolnost různých zemí vůči globálním katastrofám a jiná spojila čas snídaně a posledního jídla dne s délkou života, bez prokázání příčiny. V přehledu se objevují také experimentální jedlé sušenky z recyklovaného plastového materiálu a srovnání keto, středomořské a nízkotučné diety z hlediska metabolického zdraví.

Pouštní růže Adenium obesum ze jemenského ostrova Sokotra zaujme zduřelým kmenem, v němž ukládá vodu, a výraznými růžovobílými květy. Po poranění však uvolňuje mléčnou mízu s kardioglykosidy, látkami ovlivňujícími činnost srdce. Ve vyšších dávkách mohou vyvolat zvracení, rozmazané vidění a nebezpečné poruchy srdečního rytmu u lidí i zvířat. Rostlina se tradičně používala jako jed na šípy či k hubení škůdců a také v lidovém léčitelství, účinnost řady těchto postupů ale není jasně prokázána. Navzdory toxicitě je oblíbená jako okrasná a bonsajová rostlina.

Studie mezi 1 283 mladými dospělými v USA zjistila, že až 80 procent účastníků spadalo do některého stadia kardiovaskulárně-ledvinně-metabolického syndromu (CKM). Vyšší stupeň tohoto souboru rizik souvisel s častějšími známkami subklinického poškození krčních tepen, které přivádějí krev do mozku. Průměrný věk sledovaných byl 23 let, přesto některé ukazatele tloušťky tepen odpovídaly hodnotám očekávaným u třiatřicetiletých. Výsledky nelze bez výhrad vztáhnout na všechny mladé Američany, protože soubor tvořili hlavně obyvatelé měst ze sociálně znevýhodněného prostředí s nepříznivými návyky v pohybu a stravě. Autoři zdůrazňují, že riziko lze ovlivnit úpravou jídelníčku, pohybem, spánkem a kontrolou hmotnosti, tlaku, cukru a krevních tuků.

Polybromované difenylétery (PBDE), dříve používané jako zpomalovače hoření, zůstávají v evropské půdě, sedimentech, ovzduší i vnitřním prostředí budov navzdory zákazům z počátku tisíciletí. Přehled 181 odborných studií ukazuje, že největší zátěž se soustřeďuje ve městech, průmyslových oblastech, na skládkách a ve vnitřních prostorech. Látky se mohou dále uvolňovat ze starého nábytku, elektroniky, recyklovaných materiálů, odpadních toků a kontaminovaných míst. Některé koncentrace v půdě a ovzduší sice klesají, PBDE však přetrvávají v potravních řetězcích a mohou se vracet do oběhu při recyklaci či renovacích. Studie upozorňuje, že oběhové hospodářství musí zahrnovat důslednou kontrolu starých chemických zátěží.

Americký úřad FDA schválil bemotrizinol (BEMT), první nový účinný filtr do opalovacích krémů za téměř 30 let. Látka, používaná dlouho v Evropě, Asii, Austrálii a Kanadě, má pokrýt i část UVA spektra přibližně mezi 370 a 400 nanometry, kterou dosavadní americké přípravky hůře blokují. UVA záření proniká hluboko do kůže a podílí se na jejím stárnutí i vzniku rakoviny. Bemotrizinol je fotostabilní, má na kůži vydržet déle a díky velké molekule se méně vstřebává do organismu. První výrobky s touto látkou se mají v USA začít prodávat zhruba v září; odborníci nadále doporučují nanášet ochranu každé dvě hodiny.

Rozsáhlý Cochraneův přehled 80 randomizovaných studií s téměř 30 000 kuřáky naznačuje, že regulované nikotinové e-cigarety zvyšují šanci přestat kouřit více než náhradní nikotinová léčba, například náplasti či žvýkačky. Na každých sto lidí připadli zhruba čtyři úspěšní odvykající navíc oproti těmto metodám a dva navíc oproti e-cigaretám bez nikotinu. Závěry se týkají pouze ověřených a regulovaných výrobků, nikoli nelegálních či neschválených zařízení. Autoři zároveň nehodnotili, zda lidé následně přestanou vapovat nebo zda se nestanou závislými na nikotinu jinou cestou. E-cigarety jsou podle dostupných důkazů méně škodlivé než klasické kouření, jejich dlouhodobé zdravotní dopady však dosud nejsou dostatečně prozkoumány.

Probiotické doplňky jsou široce propagovány pro zdraví střev, imunitu i prevenci různých nemocí, přesvědčivé důkazy však podle epidemiologa často chybějí. Řada menších studií má nízkou kvalitu a některé výzkumy byly staženy kvůli problémům s vědeckou integritou. Velké klinické studie většinou nenacházejí významný přínos například u nachlazení, ekzému, infekčních průjmů či předčasně narozených dětí. Účinky navíc mohou záviset na konkrétním kmeni bakterií, dávce a individuálním složení střevního mikrobiomu. Určitý přínos mohou mít specifická probiotika například při průjmu spojeném s antibiotiky, ale plošné každodenní užívání doplňků není podloženo silnými daty. Vhodnější může být pestrá strava s fermentovanými potravinami, jako jsou jogurt, kimči nebo kysané zelí.

Lékaři v experimentálním zákroku odebrali mitochondrie z biopsie stehenního svalu mladé ženy a vstříkli je do obou očí. Pacientka téměř oslepla po krvácení do mozku, které poškodilo zrakové nervy nedostatkem kyslíku. Zákrok nezpůsobil vážné nežádoucí účinky ani nebezpečnou imunitní reakci; krátce po něm se objevily přechodné normální reakce zornic na světlo a aktivita zrakové kůry. Zraková ostrost se však neobnovila a není prokázáno, že změny způsobily právě transplantované mitochondrie. Jde o jediný případ bez kontrolní skupiny, který má především otevřít cestu k dalším klinickým studiím a případně opakovanému podávání mitochondrií.