Podle nového výzkumu mňoukají kočky více na muže než na ženy. Studie, vedená týmem z Ankarské univerzity, analyzovala videozáznamy 31 majitelů koček, kteří nahráli reakce svých mazlíčků po příchodu domů. Výsledky ukázaly, že mužští majitelé získali v průměru 4,3 zvukových projevů během prvních 100 sekund, zatímco ženy získaly pouze 1,8. Výzkum naznačuje, že muži vyžadují více explicitní vokalizace, aby si všimli potřeb svých koček. Závěry studie otevírají otázky o tom, jak kočky vnímají své majitele a co jejich chování ovlivňuje.

Nové archeologické nálezy z Pompejí objasnily tajemství odolnosti starověkého římského betonu. Použití techniky zvané 'horké míchání' umožnilo vytvořit beton se schopností samoléčení, díky přímému míchání sopečného pozzolanu s rychle se tavícím vápnem. Tato metoda vedla nejen k rychlejšímu stavění, ale také k tvorbě pevných chemických vazeb. Navzdory názorům Vitruvia, který popsal odlišný postup, se ukázalo, že horké míchání bylo klíčové pro přežití římských staveb. Výzkumníci nyní zkoumají, jak toto poznání využít ke zlepšení moderního betonu, čímž by se jeho udržitelnost značně zvýšila.

Jedna žena v jihovýchodním Rumunsku našla kámen, který po desetiletí používala jako zarážku dveří. Tento 3,5kilový kus byl nakonec identifikován jako jeden z největších kousků jantaru na světě, jehož hodnota dosahuje přibližně 1 milion eur. Po smrti ženy její příbuzný zjistil skutečnou hodnotu nálezu a prodal jantar rumunskému státu, který jej následně ohodnotil v Muzeu dějin v Krakově. Odborníci stanovili, že jantar je starý mezi 38 až 70 miliony let. Tento unikátní nález je nyní vystaven v Provincionálním muzeu v Buzau.

Astronomové poprvé zachytili okamžik, kdy supermasivní černá díra spustila ultra-rychlý výron do vesmíru. Tento jev, označovaný jako ultrafast outflow, dosáhl rychlosti 19 % rychlosti světla. Pozorování bylo umožněno díky supermasivní černé díře v galaxii NGC 3783. Tento záblesk vznikl pravděpodobně kvůli přetržení a opětovnému spojení magnetického pole u černé díry. Výzkum této události naznačuje, že fyzikální procesy v různých měřítcích ve vesmíru mohou být podobné.

Studie tvrdící, že herbicid glyfosát je pro člověka bezpečný, byla stažena 25 let po publikaci kvůli etickým problemům s manipulací. Rozhodnutí o stažení přišlo po soudním případu odhalujícím účast zaměstnanců Monsanta na hodnocení bezpečnosti. Studie z roku 2000 byla klíčová v diskusi o karcinogenitě glyfosátu, ale její výsledky byly nyní zpochybněny. Společnost Bayer, která Monsanto převzala, stále tvrdí, že výrobek je bezpečný. Rozhodnutí o stažení bylo způsobeno nedostatkem nezávislosti autorů a skrytými vazbami na Monsanto.

Kontroverzní vědecký článek, který tvrdil, že herbicid Roundup nepředstavuje zdravotní riziko, byl 25 let po publikaci stažen kvůli obavám z manipulace. Monsanto, výrobce Roundupu, se mělo podílet na psaní hodnocení bezpečnosti, což vyvolává otázky o nezávislosti autorů. Tento článek byl stěžejní v argumentaci o bezpečnosti glyfosátu, přestože již dříve vzbuzoval pochybnosti kvůli nedostatečnému zveřejnění zapojení zaměstnanců Monsanta. Společnost Bayer, která Roundup nyní vlastní, trvá na jeho bezpečnosti, navzdory platbám v miliardách dolarů za soudní spory o jeho potenciální karcinogenitu. Stažení článku zdůrazňuje potřebu nezávislého výzkumu ohledně rizik glyfosátu pro lidské zdraví.

Kontroverzní vědecký článek z roku 2000, který tvrdil, že herbicid Roundup nepředstavuje zdravotní riziko, byl stažen kvůli vážným etickým obavám ohledně manipulace ze strany průmyslu. Článek, na kterém se podíleli zaměstnanci společnosti Monsanto, tvrdil, že Roundup nezpůsobuje rakovinu ani jiné zdravotní problémy u lidí. Stažení studie podtrhuje otázky ohledně bezpečnosti Roundupu, zejména v souvislosti s jeho karcinogenicitou. Aktuálně Bayer, nástupce Monsanta, čelí tisícům soudních sporů a debaty o zdravotních rizicích Roundupu pokračují. Světová zdravotnická organizace v roce 2015 prohlásila, že glyfosát je pravděpodobný karcinogen.

Polemický vědecký článek z roku 2000, který tvrdil, že herbicid Roundup je pro lidi bezpečný, byl po 25 letech stažen kvůli závažným etickým problémům. Bylo zjištěno, že do psaní článku byli zapojeni zaměstnanci společnosti Monsanto, což vzbuzuje pochybnosti o nezávislosti jeho závěrů. Tento článek byl jedním z nejcitovanějších v oblasti výzkumu glyphosátu a jeho stažení zpochybňuje bezpečnost Roundupu. Společnost Bayer, která Roundup v roce 2018 koupila, stále tvrdí, že je při dodržení návodů bezpečný. Rozhodnutí o stažení článku přichází v době, kdy se stále více objevují obavy ohledně dopadů glyphosátu na lidské zdraví.

Kontroverzní vědecký článek tvrdil, že herbicid Roundup nepředstavuje zdravotní riziko pro lidi, byl po 25 letech stažen kvůli etickým problémům. Soud v roce 2017 odhalil, že zaměstnanci Monsanta ovlivnili jeho hodnocení bezpečnosti. Článek publikovaný v roce 2000 byl jedním z nejcitovanějších o glyphosátu, který Monsanto představilo v 1974 a Bayer převzal v 2018. Nicméně jeho závěry se ukázaly jako nejasné vzhledem k nedostatečné nezávislosti autorů a možnému finančnímu vlivu Monsanta. Situace znovu otevírá diskusi o potenciálních rizicích spojených s používáním tohoto herbicidu.

Vědecký článek, který tvrdil, že herbicid glyfosát je pro lidi bezpečný, byl stažen 25 let po publikaci kvůli etickým problémům. Studie byla spojována s firmou Monsanto a došlo k obvinění z manipulace výsledků hodnocení bezpečnosti. Tento článek měl výrazný vliv na vědeckou debatu o glyfosátu a jeho možném karcinogenním účinku. Stahování studie vyvolává otázky ohledně nezávislosti a integrity autorů i celkové bezpečnosti glyfosátu. Firma Bayer, která nyní vlastní značku Roundup, nadále tvrdí, že chemikálie je bezpečná při správném použití.

Kontroverzní vědecká studie z roku 2000, která tvrdila, že herbicid Roundup nepředstavuje zdravotní rizika, byla po 25 letech stažena kvůli etickým problémům a manipulaci průmyslu. Zjištění studie byla soudem v roce 2017 zpochybněna, když se ukázalo, že zaměstnanci Monsanta se podíleli na ghostwritingu bezpečnostní evaluace. Retrakce vyvolává vážné otázky o bezpečnosti Roundupu, který Monsanto uvedlo na trh v roce 1974 a který nyní vlastní společnost Bayer. Zatímco některé studie naznačují karcinogenitu glyfosátu, nevyřešené spory se ještě táhnou. Bayer doposud urovnal žaloby za 10 miliard dolarů, přičemž stále zbývá přes 67 000 případů.

Kontroverzní vědecký článek o herbicidu Roundup, který tvrdil, že glyfosát není pro člověka škodlivý, byl po 25 letech stažen kvůli etickým problémům. Studie se zaměřila na bezpečnost glyfosátu, přičemž vyšla z nepublikovaných dat společnosti Monsanto. Bylo zjištěno, že nebyla zajištěna nezávislost autorů a nebylo dostatečně zveřejněno zapojení zaměstnanců Monsanto. Tato informace zpochybňuje důvěryhodnost závěrů o bezpečnosti Roundupu. Glyfosát, široce používaný herbicid, je předmětem mnoha debat a přetrvává otázka jeho karcinogenity. Bayer, současný vlastník Roundupu, čelí tisícům soudních sporů a již zaplatil miliardy dolarů na vyrovnání.

Kontroverzní vědecký článek z roku 2000, který popisoval glyfosát ve výrobku Roundup jako bezpečný pro lidské zdraví, byl stažen po 25 letech kvůli obavám z manipulace a nedostatku etiky. Rozhodnutí o stažení přišlo po tom, co se zjistilo, že zaměstnanci společnosti Monsanto se podíleli na psaní posudku zabývajícího se bezpečností herbicidu. Tato studie byla jednou z nejcitovanějších ve výzkumech týkajících se glyfosátu, přestože International Agency for Research on Cancer označila glyfosát za pravděpodobný karcinogen. Společnost Bayer, která Monsanto v roce 2018 koupila, dosud zaplatila miliardy dolarů v soudních sporech a více než 67 000 případů stále čeká na vyřešení. Nezávislý a důkladný výzkum je nezbytný k určení skutečného rizika glyfosátu pro lidské zdraví.

Kontroverzní vědecký článek z roku 2000, který tvrdil, že glyfosát v herbicidu Roundup nepředstavuje zdravotní riziko pro lidi, byl stažen kvůli obavám z manipulace ze strany průmyslu. Stažení přišlo osm let po soudním případu, kdy bylo zjištěno, že zaměstnanci Monsanta se podíleli na vytváření bezpečnostního hodnocení herbicidu. Článek, který se hojně citoval ve výzkumu glyfosátu, byl publikován v časopise Regulatory Toxicology and Pharmacology. Nedostatek nezávislého autorství a nejasnosti ohledně podílů zaměstnanců Monsanta vedly k vážným etickým otázkám. Společnost Bayer, která Roundup získala v roce 2018, trvá na tom, že chemikálie je bezpečná, pokud je používána podle pokynů. Nicméně, rostoucí obavy z možných účinků glyfosátu na zdraví vyžadují nezávislý výzkum.

Kontroverzní vědecký článek tvrdící, že herbicid glyfosát není pro lidi škodlivý, byl stažen 25 let po publikaci kvůli etickým otázkám. Článek z roku 2000, zveřejněný v časopise Regulatory Toxicology and Pharmacology, měl vážné nedostatky, protože na jeho tvorbu údajně měli vliv zaměstnanci společnosti Monsanto. Hodnocení bezpečnosti glyfosátu byla založena na nepublikovaných studiích Monsanta, což zpochybňuje závěry článku. Navzdory změně postavení článku, Bayer, nynější vlastník Roundupu, tvrdí, že chemikálie je bezpečná při správném použití. Působení glyfosátu nadále vyvolává obavy o lidské zdraví a ekosystémy.

Ve Spojených státech lékaři úspěšně transplantovali geneticky modifikovanou prasečí ledvinu člověku, což představuje nový směr v řešení nedostatku dárců. Zatímco xenotransplantace postupují kupředu, výzkum lidsko-zvířecích chimér čelí etickým dilematům, které vedly k pozastavení financování. Kritici upozorňují na možné změny morálního statusu zvířat, pokud by lidské buňky ovlivnily jejich mozek. Přestože prasečí orgány již obsahují lidské geny, diskuze o etice a ochraně pokračuje.

Planety Uran a Neptun zůstávají nejméně prozkoumanými tělesy sluneční soustavy. Sonda Voyager 2 zaznamenala u Uranu pás elektronů s neobvykle vysokou energií. Nová studie vědců naznačuje, že tuto anomálii mohlo způsobit dočasné solární větrné působení. Podobný jev zaznamenala Země v roce 2019. Výsledky výzkumu zvyšují zájem o další misi k Uranu a přináší nové otázky o fyzikálních procesech u těchto planet.

Podle nové studie na myších může cvičení snižovat riziko rakoviny díky metabolickému posunu, který dodává svalům více energie, zatímco „hladoví“ rakovinné buňky. Skupina výzkumníků z Yale University zjistila, že aktivní myši měly menší nádory než jejich neaktivní protějšky. Cvičení u myší snížilo obzvláště růst nádoru díky potlačení proteinu mTOR, což naznačuje, že fyzická aktivita může být důležitá pro prevenci rakoviny. Ačkoli mechanismy u lidí nejsou ještě potvrzené, výsledky naznačují, že cvičení by mohlo být klíčovým faktorem v boji proti této nemoci.

Výzkum odhalil, že Homo floresiensis, známý jako "hobbit" kvůli své malé postavě, zmizel z ostrova Flores po více než milionu let kvůli extrémnímu suchu před 61 000 lety. Tento druh spolu s jeho hlavní kořistí, trpasličím slonem, byl nucen opustit ostrov a možná čelil Homo sapiens. Analýza stalagmitu z jeskyně Liang Luar poskytla detailní klimatický záznam, který dokládá sezónní změny a jejich vliv na dostupnost vody. Významnou roli hrála dostupnost sladké vody, což vedlo k úbytku zdrojů a možnému setkání těchto homininů s moderními lidmi.

Globální studie varuje před dramatickým nárůstem úmrtí na rakovinu do roku 2050, pokud nebudou přijata opatření. Podle analýzy se do roku 2023 očekává 18,5 milionu nových případů rakoviny a 10,4 milionu úmrtí. Nejvíce postižené budou země s nízkými a středními příjmy, kde nedostatek přístupu k diagnostice a léčbě komplikuje situaci. Za 41,7 % úmrtí v roce 2023 stojí modifikovatelné faktory, jako je kouření a špatná strava. Posílení veřejných zdravotních politik a prevence je nezbytné k zamezení této krize.